Již před rokem, když se Šárka Grabmüllerová vrátila z úspěšných závodů v Argentině, hovořila o tom, že by se ráda zúčastnila i světového poháru na Novém Zélandu. Co si předsevzala, to také splnila. „Na minulém světovém šampionátu v Itálii hovořili Novozélanďané o tom, že chtějí svěťák uspořádat, což také splnili a jelo se nyní v sobotu. Závod byl první částí poháru pro novou sezonu,“ říká prachatická závodnice.

Bez aklimatizace

Cesta na opačnou polokouli vždy znamená dilema aklimatizace, ale to má triatlonistka dávno vyřešené. „Mě aklimatizace problémy nedělá. Navíc máme u nás krátké léto a nechtěla jsem o něj přijít úplně. Letěla jsem tam v úterý a v sobotu se mělo závodit. Přiletěla jsem tam ve čtvrtek, závody stejně musely být pro přívaly sněhu odsunuty na neděli, takže byly tři dny na přípravu, což stačilo,“ dodává k problému aklimatizace Šárka Grabmüllerová. Pro Evropany může být lyžování a zimní triatlon považován na jihu za exotiku, Ale plno závodníků z této části světa se účastní velkých podniků. „Na Zélandu většina lidí sportuje. Zimní sporty jsou sice trochu stranou, ale pořádá se zde za sezonu pět závodů v zimním triatlonu, takže zkušenosti s tímto sportem tady jsou. Jsou pro to tady výborné podmínky. Trať mi vyhovovala, jelo se v horách v nějakých 1700 metrech. Připraveny jsou tu tratě na klasické lyžování, takové táhlé kopce, nic prudkého a technicky náročného. Na druhé straně náročnost přidal ten fakt, že přes noc napadl metr sněhu. Trať se upravovala až ráno, takže byla měkká a hodně se bořila. Lyže byly vynikající, běh a kolo byly těžké. Při běhu jsem dvakrát padla, když jsem se probořila, a kolo se muselo z části nést,“ přibližuje podmínky pro závod Š. Grabmüllerová.

Vítězství

Závod pro ni byl úspěšný, vyhrála a do světového poháru si připsala 500 bodů. „Před závody jsem okukovala soupeřky a odhadovala možnosti. Nakonec jsem vyhrála o tři minuty před domácí závodnicí. Ta pochází z Finska, kde reprezentovala na lyžích a živí se adveturovými sporty. Přiběhly jsme spolu, na kole jsem odjela asi dvě a půl minuty a na lyžích přidala další půl minutu. To mě těšilo nejvíce, když to bylo proti specialistce lyžařce. Stálo mě to však plno telefonátů do Čech. Manžel Ivo se mnou nebyl, takže jsem mázu na lyže konzultovala na dálku přes telefon. Lyže jsme připravili podle předpovědi počasí, která pak tak trochu nevyšla a zase až tolik vosků jsem s sebou neměla. těsně před startem jsme tedy konzultovali, co s tím,“ vrací se s úsměvem k závodu naše reprezentantka a pokračuje. „Jediné, co mě mrzelo, že jsem si nemohla vítězství užít, protože jsme spěchali na letadlo. Měli jsme letenku na neděli odpoledne a jak pořadatelé závod přeložili, byl to rovnou ze závodu úprk na letadlo. To nám v Aucklandu stejně uletělo, protože náš spoj měl zpoždění. Museli jsme tedy domů přes Čínu. Na druhé straně jsme obletěli celý svět, tam přes Ameriku, zpátky přes Čínu.“ Moc času na poznávání země nebylo, přesto si Šárka veze zajímavé zážitky: „Překvapilo mne, o kolik je zde všechno odlišné než v Evropě a především to, že snad všichni, se kterými jsem se setkala, již byli v Praze a mají rádi Evropu.“

Do Argentiny

Šárka si doma moc nepobyde, již ve středu odlétá na další závody do Argentiny. Loni však hovořila i o tom, že se připravuje šampionát jižní polokoule. „Ten se skutečně koná, ale 8. září v Austrálii, takže se mne to netýká,“ říká Šárka Grabmüllerová a doplňuje k Argentině: „Pojedu tady stejně jako loni dva závody, a to mistrovství Argentiny a mistrovství Jižní Ameriky. Světový pohár tam bude až příští rok.“