Hned první prázdninový víkend Tě čekal evropský šampionát v Irsku. Bylo dost času na sžití se s prostředím?
Byli jsme tam čtyři dny před závodem, což určitě stačilo. Dobře bylo, že jsme bydleli na kraji města, šest kilometrů od závodní trati. U hotelu bylo golfové hřiště, kam jsme chodili běhat. Byly tam i lázně, takže jsme využívali i masáží. Předzávodní příprava tedy byla výborná.

A co závody, dle informací z Irska vám zkracovali cyklistickou část a plavalo se v řece.
Opravdu se plavalo v řece. Trať vedla pod mosty, ze kterých na nás koukali diváci. Řeka však byla klidná bez jakéhokoli proudu, takže nic zvláštního. Co mě však překvapilo, byla až neskutečně čistá voda. Ale jinak bylo plavání asi největší vodní bitva, jakou jsem zažil. Startovalo nás mezi juniory sedmdesát a jen prvních pětadvacet metrů jsem plaval ve svém koridoru a pak se to valilo na sebe. Chvílemi to byl jen boj o přežití. Lidi si šli po nohách, po hlavách, s fair play to nemělo nic společné. Z vody jsem vylézal hodně unavený více z toho, že jsem se snažil uhýbat a odolávat útokům soupeřů, než z plavání samotného. Kolo nám kousek zkrátili z důvodu počasí. Od rána byl velký vítr, který shazoval reklamy podél trati. Vypustili nám takové esíčko, ve které byl nejprve sjezd a pak rychle nahoru. Jelo se to přímo proti větru. Údajně tam vítr odnesl střechu z baráku, takže nás poslali trochu jinudy.

Spokojenost či nespokojenost s umístěním v polovině třetí desítky?
Jak jsem již řekl, jsem rád, že jsem přežil vodní bitvu. Kupodivu jsem neměl na čelo velkou ztrátu, na prvního Lukáše Kočaře necelých dvacet vteřin. V depu byl přeběh, trochu jsem bojoval s neoprenem, ale kolo mi docela jelo. Ve skupině jsem za to vzal, začali jsme sjíždět čelo, až z nás byla druhá skupina. Hodně jsem to tahal a zpětně si říkám, že asi až moc. Docela jsem se vyšťavil a neběželo mi to podle představ. Pětku jsem schopen jít o minutu rychleji než v Irsku. Dlouho mi trvalo, než jsem se dostal do svého tempa. Papírově jsem měl patřit ve skupině, ve které jsem běžel, k těm lepším, ale první okruh to nebylo ono. Stoprocentní spokojenost samozřejmě to být nemůže, na druhé straně do pětadvacátého místa z našich juniorů hned tak někdo nebývá.

Před odletem jsi odhadoval favority a docela to vyšlo.
Rus Brukhankov byl druhý, Angličan Bishop čtvrtý. Vyhrál Španěl, kterého znám z duatlonu, a věděl jsem, že je dobrý běžec. Nikdy jsem ho neviděl na triatlonu a ukázal, že plave dobře, vylézal v první skupině a bylo jasné, že bude bojovat o čelo.

Po Irsku Tě čekal Evropský pohár v Lucembursku, který byl znovu velice slušně obsazen.
Vyšlo mi to na šesté místo. Soupeři byli docela kvalitní, přijeli silní Francouzi. Porazil jsem tam dokonce Francouze, který vyhrál kvalifikaci na olympiádu mládeže do Singapuru. To je určitě skvělý skalp. Přijeli silní Belgičané, výborný Němec. Představil se i výborný Namibijec.

Jak vypadal závod samotný?
V plavání za to vzal právě zmiňovaný Namibijec, který se též chystá do Singapuru a bude tam patřit k největším favoritům. Vyplaval první. Vytvořil se takový had a dlouho to nevypadalo, že se vytvoří nějaká skupinka. Pak se to trochu trhlo a vpředu se vytvořila osmičlenná skupina. Já byl v té chvíli ve druhé. Ta čítala dvanáct lidí. Podařilo se nám první skupinu na kole sjet. Po zkušenosti z Irska jsem se nehnal dopředu, ale v klidu jel v závětří. Trochu jsem však ztratil v depu a vybíhal jsem asi čtvrt minuty za prvním. Tady mi zase úvod běhu docela vyšel, šlo to lehce a po kilometru jsem byl šestý a chvíli i ve skupince o třetí až šestou příčku. Při otočce do dalšího kola mi soupeři trochu cukli a bylo z toho šesté místo. Je to zatím můj nejlepší výsledek z Evropského poháru. Jsem naprosto spokojen.

Před týdnem Tě čekala Bundesliga. Bylo z toho čtvrté místo.
Měla se tam sjet evropská konkurence, nakonec jsme kromě domácích byli jen my, Češi. Na druhou stranu však o kvalitě závodu svědčí to, že startovali Němci, kteří startovali také v Irsku, ale byli úplně jinde, než jsem čekal. Závodník, který byl na Evropě třináctý, tady skončil třetí. Je vidět, že je v Německu hodně silná konkurence, pořadí se pořád mění. Vyhráli kluci, které vůbec neznám a porazili ty, se kterými se setkávám na evropských závodech.

Při pohledu do výsledkové listiny je vidět, že jsi jasně porazil svého kolegu z reprezentace Kršňáka.
Tak Kuba měl teď zdravotní problémy, je trochu v útlumu. Moc se mu teď nedaří. V Německu mi vyšly všechny tři disciplíny a z mého pohledu to byl nejlepší závod, který jsem v této sezoně šel. Vyšlo mi i plavání. Takže také spokojenost.

Určitě dobrá zpráva před blížícím se domácím vrcholem. Prvního srpna Tě čeká mistrovství republiky v Táboře. Navíc se jedná i o Evropský pohár, takže zase silná konkurence.
Budou tady Lukáš Kočař i Kuba Kršňák. Mám teď trochu obavy z toho, že je program hodně nadupaný. Každý víkend těžký závod a pravděpodobně mě ještě teď o víkendu čeká Český pohár v Mělníce. Tábor bude můj šestý závod v řadě bez oddychu. Forma tady zatím je a doufám, že to neodejde. Trochu jsem změnil přípravu, téměř nic přes týden nedělám a spíše udržuji výkonnost. V posledních závodech jsem si dokázal, že pokud s Kubou i Lukášem vyplavu v kontaktu, mohu si jít pro titul. V Evropském poháru bych mohl mít šanci do pátého místa. Uvidíme, jak to vyjde.