Jeho oblibu lze bez nadsázky označit za masovou v porovnání s tradičními sporty, například atletikou. Netřeba hledat statistiku. Stačí se rozhlédnout a každému je jasné, že skateboarding provozuje určitě více populace, než kolik národa háže oštěpem, či běhá po atletické dráze.
Za nejstarší skateboardovou disciplínu lze označit Slalom skateboarding. Právě slalom nejvíce připomíná surfing na vlnách, ze kterého skateboarding vznikl. Ač jde o disciplínu původní, dostala se vývojem někdy koncem let osmdesátých na okraj zájmu. Nové akrobatičtější disciplíny byly pro nové generace prostě lákavější.
Nástupem nového tisíciletí se však oprášený slalom opět vrací na scénu a v posledních letech zažívá celosvětově obrovský boom, ve kterém si Česká republika vybojovala skvělou pozici a dnes jsou čeští reprezentanti a český skateboard slalom vůbec celosvětově uznávanou veličinou.
Prachatický oddíl při TJ Tatran je nejen jedním z nejstarších skateboardových oddílů u nás, ale zároveň je jedním z oddílů, který stojí u novodobé historie českého sk8slalomu. Vzpomínkový závod veteránů „Stará kolena“, který se v Prachaticích konal v roce 2006, byl bezesporu jedním z impulsů vzniku nového Českého poháru ve slalomových disciplínách, který se po více než dvaceti letech jezdí od roku 2007. Privilegiem Prachatic je rovněž skutečnost, že od tohoto data se každoroční Český pohár ve sk8slalomu začíná jarním pohárovým závodem právě u nás.
Prachatický oddíl skateboardu, pokud shrneme všechny disciplíny a nebudeme rozlišovat dle konkrétních aktivit, čítá kolem 40 členů. V počátcích návratu slalomu se mu však začali věnovat pouze dva z nich, František Zíka a Miroslav Bartoš. Občasné tréninky však nejprve rozšířily partu o spíše rekreačního ridera Dominika Viktoru a následně o talentovanou Evu Jedličkovou se zcela jasnými závodními ambicemi. Její talent a píle pak celý loňský rok přinášely ovoce v podobě pohárů a diplomů ze závodů Českého poháru. Takřka ze žádného závodu tehdy Eva nepřijela s prázdnou.
Parta slalomářů se u nás v Prachaticích rozrůstá poměrně pomalu, ale přece. Vždy preferujeme nadšení a zájem o samotný pohyb na skejtu před výsledky. Ač jde o disciplínu, která se jezdí na čas, tedy soutěžní, je pro většinu z nás především zábavou s partou přátel, ač to třeba zní jako klišé fráze.
V loňském roce k nám přibyl důležitý člen, Roman Podlaha. Je milovníkem boardových sportů (snowboard, surf, kite, wakeboarding) již řadu let, avšak na skateboardu začal ve svém poměrně zralém věku zcela od nuly. Romana skateboard zřejmě opravdu učaroval. Pustil se do něho s velkou vervou a hned první loňský rok se již začal jako začátečník účastnit závodů. Jeho chuť a zapálení však zřejmě překročily míru a Roman si způsobil opakovaně vážné zranění kolene. Že to však Roman myslí se skejtem vážně a je velký bojovník, předvedl intenzivní rehabilitací a s obrovskou odvahou následnou účastí na většině letošních pohárových závodů.
Avšak nejen za to si Roman zaslouží pochvalu. Ke skateboard slalomu přivedl i své děti Romana (17) a Terezku (10) a dále svou neteř Radku Podlahovou (14). Že mají u Podlahů pohybový talent asi geneticky dán, se projevilo záhy a obě jmenovaná děvčata se po krátkém seznámení se slalomovým skateboardem účastní Českého poháru sezony 2011, kde je nádherné pozorovat, jak jejich výkonnost roste den ode dne.
Terezka soutěží v dětské kategorii, která je smíšená a tedy jsou jejími soupeři i kluci. Této kategorie jsou členy všechny děti narozené od roku 2000. Přestože se Terezka neúčastnila letního pražského závodu, kde mohla získat cenné body do celkového hodnocení, stačily její výsledky na úžasné druhé místo v Českém poháru ve sk8slalomu za rok 2011.
Její o něco starší sestřenka Radka Podlahová to neměla o nic lehčí. I v její kategorii juniorů, kde se jedná o závodníky narozené od roku 1997 do roku 1999 jezdí kluci i holky dohromady. Měla to o to těžší, že ve čtrnácti letech je již chlapecká svalová vybavenost zpravidla markantně rozdílná ve prospěchu kluků. Přesto v tomto bezesporu nespravedlivém souboji obsadila celkové páté místo v Českém poháru a z děvčat své kategorie, byla nejlepší.
Budeme-li postupovat věkově, pak zde máme ještě kategorii mladistvých, narozených od roku 1994 do roku 1996. Zde nás skvěle reprezentoval patnáctiletý Matěj Bartoš, který si vyjezdil v poháru celkové skvělé třetí místo.
V kategorii žen, obsadila Eva Jedličková „až“ 5 místo, a to proto, že se účastnila pouze jediného pohárového závodu v Prachaticích, který suverénně vyhrála.
Nejsilnější je kategorie mužů, ve které jich bylo pro rok 2011 bodováno 48. Do loňského roku 2010 byla rozdělena na PRO (profesionálové) a AM (amatéři). Toto především výkonnostní rozdělení bylo pro rok 2011 z rozhodnutí mezinárodní asociace zrušeno, a tak jsme si mohli zazávodit s těmi nejlepšími českými reprezentanty, kteří nezřídka vozí stupínková ocenění z těch nejobsazenějších světových závodů, neb do světové špičky patří.
Na místě 39. skončil v celkovém hodnocení všestranný skater František Zíka, na krásném 21. místě ve svých 42 letech začátečník Roman Podlaha a na místě 17. předseda prachatického oddílu Míra Bartoš.
Je třeba však zmínit fakt, že toto pořadí není skutečným zrcadlem naší výkonnosti. Nejlepším z prachatických slalomářů je nyní s přehledem a náskokem František Zíka, který v celkovém hodnocení doplatil stejně jako Eva Jedličková na neúčast v důležitých bodovaných závodech. Pořadí v poháru je však odrazem výsledků celé sezony, tak jak je to správně hodnoceno i v jiných sportech a disciplínách.
Za zmínku určitě stojí jméno prachatického rodáka Petra Janouška, který již jako pražský závodník, kde dnes žije, obsadil špičkové 6. místo! To si můžeme též částečně připsat jako výsledek prachatické skateboardové školy, kde byl v dětství členem našeho oddílu. Petr byl mimo jiné do loňského roku voleným předsedou České Asociace Slalomu na Skateboardu „AČSS“. Pro letošní rok však zastává funkce Vice President ISSA (světová asociace) a EU status Marshall. Když občas zavítá do rodné hroudy navštívit rodiče a příbuzné, vždy, pokud přeje počasí, využijeme jeho přítomnosti ke společným tréninkům.
Venkovní sezona slalomových závodů skončila, a tak jsme se těšili na poslední závod tohoto roku v jedné z výstavních hal brněnského veletržního výstaviště. Konal se v tentýž termín, jako sportovní veletrh Sportlive, a tak ani o diváky nebyla nouze.
Výjimečný byl hned několika faktory. Šlo o jediný halový závod u nás a možná v celé Evropě v posledních letech. Závod byl halovým mistrovstvím Evropy a tedy šlo o nejprestižnější závod na našem kontinentě roku 2011.
Náš tým slalomářů reprezentovali Tereza Podlahová, Radka Podlahová, Eva Jedličková, Franta Zíka, Roman Podlaha a Míra Bartoš. Na poslední chvíli svou účast zrušil Matěj Bartoš. Předseda oddílu a řidič Míra plánoval odjezd až v sobotu ráno, ale nakonec byl přemluven pro páteční start, což nakonec přineslo své ovoce.
Program začínal každý den závodem nejmladších, kde naším želízkem v ohni byla Tereza Podlahová. Dík pátečnímu příjezdu jsme byli na place mezi prvními a naše dětská reprezentace tak měla ideální prostor na trénink a seznámení se s pro ně novým prostředím, což je vždy důležité.
Děti si svou bojovností a nasazením rozhodně nezadaly s dospělými. Šlo jim číst z tváří, jak vážně jim jde o každou setinu času, kterou nikdo nechtěl dát svým soupeřům kamarádům zadarmo. Nervozita, napětí a následná radost z dobře odjeté jízdy se dala dobře číst i na tvářích rodičů a ostatních dospělých týmových kolegů. Že má Tereza šanci, jsme věděli všichni, ale o místě na bedně v tak silné konkurenci jsme pouze snili a bylo to jen našim nevysloveným přáním z říše fantazie.
Tereza odjela všechny své jízdy zcela suverénně a nebyla na ní patrna ani tréma. Největší nadšení však neskrývaně a mnohdy hlasitě projevoval její tatínek a trenér v jedné osobě Roman Podlaha. To po každém zveřejnění jejího času, který se projekčně promítal na zeď výstavního pavilonu. Její skvělé jízdy zvyšovaly šance na splnění našeho snu, ale napětí opadlo až po odjetí konečné jízdy posledního závodníka, který ještě mohl zamíchat karty. Sen se stal skutečností a na tak prestižním závodě, jakým je mistrovství Evropy, byla Terezka druhá nejrychlejší. Rychlejší byl už jen o rok starší talentovaný Max Thiele z německého Stuttgartu. Vyhrál zcela zaslouženě a nutno dodat, že je synem jednoho z nejlepších slalomářů planety Roberta Thieleho. Navíc se na slalomovém prkně prohání o nějaký rok déle. Též byl úspěšným účastníkem letošního mistrovství světa v Kanadě.
Terezka splnila sen jak sobě, tak i nám. Její stříbro z ME je historicky největším úspěchem prachatického slalom skateboardingu. Zviditelnila tak nejen oddíl, ale i TJ Tatran a samotné město Prachatice, které se tak pomyslně rozsvítí na mapách všech milovníků slalom skateboardu v Evropě a možná i na světě. Terko ještě jednou a poněkolikáté děkujeme a gratulujeme.
Terezka tento skvělý výkon a úspěch zopakovala i v nedělní disciplíně, čímž potvrdila, že nejde o náhodu ale o skutečný skvělý a konstantní výkon vydřený nespočtem tréninků převážně za asistence jejího otce.
Juniorka Radka Podlahová pak vyjezdila krásné čtvrté místo. Na první sezonu, je to též skvělý výsledek a i na Radce je vidět, jak její výkonnost stoupá.
V kategorii žen skončila naše Eva Jedličková na místě devátém. Byli jsme u ní zvyklí na lepší umístění, ale Eva z již zmíněných pracovních a studijních důvodů musela letošní sezonu prakticky vypustit a tak byla odkázána pouze na svůj nesporný talent, který však bez pilné přípravy nestačí.
V mužích pak byl dle očekávání nejúspěšnější František Zíka na skvělém 23 místě. 36. místo obsadil veterán Míra Bartoš a o 37. a 38. místo se pak s litevským reprezentantem dělil Roman Podlaha.
Miroslav Bartoš
