V minulém dvoukole zajížděli Prachatičtí až do Slavičína, kde se střetli s domácím Jerevanem a Zlínem. Přivezli si dvě remízy, se Slavičínem hráli 2:2, se Zlínem 1:1. „Kluci odehráli dobré zápasy. Po dlouhé cestě bylo prvních deset minut úvodního zápasu trochu křečovitých, ale pak to byly kvalitní zápasy,” chválil své svěřence trenér Pavel Šilhán.

Šest kol znamená odehranou první čtvrtinu základní části soutěže. Strabag je na čele tabulky, takže v klubu vládne spokojenost. „Zatím se nám daří, jsou tady samí mladí kluci a hrajeme to, co nám trenér naordinuje. Zatím nám toho hodně vychází, hrajeme v klidu, daří se nám standardky, docela dáváme góly. Do týmu přišli noví hráči Pomeje s Mertlem, kteří nám hodně pomáhají. Dobře se zapojili do sestavy a věřím, že můžeme letos udělat v celostátní lize dost velký úspěch,” hodnotí start do sezony aktuálně nejlepší střelec soutěže Václav Cais. Trenér Pavel Šilhán k tomu dodává: „Všichni víme, že podobné sporty jsou o zapálení a chuti to dělat. Všichni to dělají zadarmo a spíše ještě doplácejí ze svého. U kluků je vidět chuť do práce, jezdí pravidelně na tréninky, na zápasy jezdíme ve třech plných autech, což se nám dříve stávalo málokdy. Na Moravu se ve třech autech nikdy nejelo, kolikrát to bylo, že se nás do jednoho namačkalo pět a hráli jsme dva zápasy bez střídání. Současné nadšení kluků je opravdu vynikající a náladu v týmu podtrhují i dobré výsledky. Od toho se odvíjí i respekt soupeřů. Do Slavičína jsme teď jeli jako druhý tým tabulky a soupeři si nás hlídali úplně jinak než dříve. Nakonec měli domácí velkou radost z bodu. Pěkně se to pak poslouchá.”

Vašek Cais hovořil o nových posilách v celku. Změnil se tedy nějakým způsobem styl hry Strabagu Lubryco? „Ze startu ligy mám obrovskou radost. V prvním dvoukole v Klatovech jsme sice jednou prohráli, ač možná nezaslouženě, protože jsme byli lepším týmem, ale takový již sport je, ale jinak jedeme výborně. Například potom v Českých Budějovicích jsme hráli nejlepší sálovku, jakou jsem u tohoto týmu viděl. Naposledy to zase až takové nebylo, ale urvali to srdcem a bojovností. Ale uvědomovali si, že nejeli čtyři sta kilometrů kvůli tomu, aby zápasy odevzdali. Je z hráčů cítit ohromná vůle po úspěchu,” hodnotí začátek sezony trenér Pavel Šilhán.

V předchozích letech bylo pro Strabag složité proměňování šancí. V letošní sezoně je to určitě v tomto směru lepší. „Je jasné, že pokud se nebude střílet, tak se zkrátka branky dát nemohou. Střelba z deseti či dvanácti metrů nám vždy chyběla. My v týmu měli a stále i máme takové ty hravé typy hráčů, jako je třeba Honza Hornát. Takové ty v dobrém smyslu drbaly, kteří se s míčem mazlí, ale kluci už přišli na to, že jsou schopni z těch deseti metrů góla dát. Jsou tady rohy, auty, z toho odražené míče a z toho se dá nastřílet plno branek. Máme plno signálů, které, když jsou dobře sehrané, tak jsou ohromnou zbraní,” hodnotí útočnou aktivitu týmu Pavel Šilhán a dodává: „Může se samozřejmě stát, že až narazíme na jiné soupeře, může se přestat dařit. Nelze celou sezonou projít jen vítězstvími, ale tvrdě pracovat zápas od zápasu. Zkrátka body, které teď nahrajeme, tak nám již nikdo nevezme a jsou pro kluky motivací, že se dá hrát proti každému. Je třeba si dávat postupné cíle. Máme jedenáct bodů po šesti kolech, není to ale ani polovina základní části. Pro postup do play off je to již velice dobrý počin. Až budeme mít play off jisté, tak budeme moci uvažovat o tom, zda by to nešlo do první čtyřky a výhodnější los pro čtvrtfinále. To je však všechno strašně daleko. Je třeba pracovat v nastoleném trendu. Kluci pochopili, že to, co si říkáme při tréninku i při zápasech, má svůj smysl, vede nás to zatím k úspěšným zápasům. Zatím nevíme, co s klukama udělají třeba dvě tři porážky. Ale i ty ke sportu patří a svět se kvůli nim nezboří. Musíme mít stále cíl, kterému budeme vše podřizovat.”