Miloval tento kolektivní sport celý svůj život a strakonické mládeži se věnuje i v tomto věku. Zdůrazňoval rychlost s myšlením a perfektní orientací na hřišti. Snem každého sportovce je účast na olympijských hrách panu Vondřičkovi se to splnilo v roce 1992, kdy vedl jako tréner českou ženskou reprezentaci v Barceloně. Skončila na 6. místě což on osobně vedl jako zklamání. Ale prohra s domácím Španělskem jen o 3 body přesto bral za velký úspěch.Jeho rukama prošly tisícovky dětí z nichž řada patřily ke špičkám našeho basketbalu jako Eva Kalužáková, Věra Pauchová, Jana Klečková, Etie Šujanová, Václava Jiráškova a řada dalších. Vzpomíná na rok 1983 kdy juniorky porazily Sovětský svaz a přivezly zlato z mistrovství Evropy. vysoce vyzdvihl práci bývalých hráček a dnes trénerek mládeže Jaroslavy Bernasové a Radky Drnkové. A to nemluvím o jeho práci doktora veteriny jež s manželkou Bobinou vychovali dvě skvělé děti Marka a Petru.

Dalo by se toho o něm psát mnoho, ale Miroslave ať Vám stále slouží zdraví a můžete pomáhat i nadále strakonickému basketbalu. Manželka to určitě pochopí i vydrží, když už to s Vámi táhne od roku 1958. V den narozenin Miroslava Vondřičku s chotí navštívili s velkou gratulací a přáním všeho dobrého starosta města Strakonice Mgr. Břetislav Hrdlička, sportovní fotograf Jan Škrle, vášnivý sběratel a filatelista Jan Malířský, předseda strakonické odbočky Slavie Miloš Sedláček, jednatel odbočky Slavie Václav Králíček a z infocentra pro seniory Mgr. Marie Žiláková.

Miroslav Vondřička se narodil v Bratislavě v roce 1933. Basketbalu se upsal na strakonickém gymnáziu, přestože ho v tu dobu vážně sváděla skutečná královna sportu – lehká atletika V atletice měl nejraději čtvrtku, rekord 53,30 byl tenkrát nejlepší v kraji. . Na tu však musel zapomenout na vysoké škole v Brně, kde zbýval čas pouze na košíkovou. Naštěstí pro basketbal Miroslav Vondřička zůstal bezedným košům věrný dodnes. Momentálně netrénuje žádný tým, jen občas vypomáhá.

Život bez nich si nedovedl představit ani v době, kdy vykonával náročnou praxi veterinárního lékaře a podílel se na výchově svých dětí – Marka a Petry. Marek se potatil v profesi a stal se veterinářem, Petra svého otce nezapřela v basketbalu, ve kterém to jako hráčka dotáhla až do první ligy. Miroslav Vondřička začal trénovat ženskou reprezentaci v roce 1988 a brzy jeho trenérská hvězda začala stoupat vzhůru. Za velký úspěch považuje šesté místo týmu na olympiádě v Barceloně v roce 1992. Pod jeho vedením se dostavily úspěchy také na klubové úrovni. Jistě k nim patří 27 medailí z republikových přeborů. Sportovní hala se pro Miroslava Vondřičku stala druhým domovem, ve kterém mu dělá radost každý nový talent strakonického basketbalového klubu. s klikou k vytouženým stahovacím košům. Gratulace k tak významnému životnímu jubileu nemohla chybět ani od jeho celoživotní partnerky Boženky Vondřičkové. „Přeji mu hlavně zdraví, aby mohl dělat to, co dělá. Když napsal knížku ´Zvěrolékař pod bezednými koši´, kde jsou povídky z veterinární praxe, z těžkých mezinárodních basketbalových utkání, tak jsem mu řekla, že je šťastný člověk. Aby zůstal šťastným, přeji mu i teď.“

Přejeme hodně zdraví a elánu, který vás neopouští, a ještě mnoho tvůrčích let."Přes řadu chyb a nedostatků jsme stále mezi nejlepšími kluby v ČR, prakticky ve všech věkových kategoriích, jen mně mrzí sestup kadetek. A přál bych si,aby se nám dařilo být stále v nejvyšších soutěžích, ideál mezi osmi, ale i udržení je úspěch. A to i přes to , že mnoho věcí bychom mohli dělat lépe. Možná je třeba také dodat, že dcera se výrazně angažuje v akci každý koš pomáhá, stejně jako že Kuba Bažant je iniciátorem filmu o basketu, stejně jako veterinární odbornost mého syna je pro mě potěšením," uvedl M. Vondřička.

A na úplný závěr jsme si nechali další milou zprávu: Deset nejslavnějších tuzemských trenérů, jejichž svěřenci získali medaile na světových akcích, bylo v Praze 29. května letošního roku uvedeno do Síně slávy Unie profesionálních trenérů. Je mezi nimi i basketbalový trenér Miroslav Vondřička.

Jan Malířský