Studentka prachatického gymnázia, která v červnu zakončila tercii s vyznamenáním, hraje soutěže od starších žákyň až po ženy a daří se jí ve všech kategoriích. Nyní se soustředí hlavně na kategorii dorostenek, ve které objíždí republikové turnaje kategorie C a B

Kamilo, čtenáři Tě znají jako tenistku. Byl právě tenis tím prvním sportem, který Tě nadchl, nebo jsi zkoušela i něco jiného?

Rekreačně to bylo třeba plavání i jiné sporty, ale soutěžně jsem hrála pouze tenis.

Otec je tenista, i když se nevyhýbá ani jiným sportům, bráchové jsou hlavně fotbalisti. Tebe táta do tenisu nutil?

Nejdříve mě trochu do tenisu tlačil, protože mě to moc nebavilo. Začínala jsem pinkat v pěti či šesti letech. Ale postupně jsem začala v mladších žákyních vyhrávat céčkové a pak béčkové turnaje a tenis mě začal bavit.

Jaký máš nejoblíbenější úder?

Asi forhend, i když bekhend mi také jde a v poslední době mám oba údery vyrovnané. Ale forhend mi zpočátku moc nešel, špatně jsem zavírala raketu a musela se úder přeučovat. Ráda hraju tvrdé údery, ale když to na soupeřku neplatí, tak zkusím jít na síť. Voleje mi také nevadí.

Kdo je Tvým tenisovým vzorem, či nejoblíbenějším hráčem?

Asi Serena Williamsová. Líbí se mi její hra plná tvrdých úderů a dokáže hrát dobře i na síti. Z českých hráček Karolína Plíšková. Má dobrý servis a jsme skoro stejně vysoké. Z mužů se mi nejvíce líbí hra Rogera Federera.

U nás hrajeme především na antuce, ale zkusila jsi i rychlejší povrch?

Zkusila jsem hrát i na rychlejších površích a nevadí mi. Nejvíce by mi asi vyhovoval beton, ale zatím jsem ještě nehrála na trávě.

Vzpomeneš si na svůj první turnaj?

Ten jsem hrála v deseti letech, byl to krajský přebor a já tehdy prohrála hned v prvním kole. Porážka ale nevadila, byla jsem tam spíše na zkušené.

Jaký turnaj či zápas Tě utvrdil v tom, že tenis je ten správný sport?

Bylo to po výhře v jihočeském přeboru. Ten jsem vyhrála již třikrát. S Natálií Zušťákovou jsme byly ve finále čtyřhry v Písku na Tenis Europe do dvanácti let.

Několikrát jsi hrála za výběr Jihočeského kraje mezinárodní trojutkání s Němci a Rakušany. Je to zase o něčem jiném než zápasy u nás?

Ve výběru jsem hrála třikrát. Jsou to zápasy vesměs podobné těm u nás. Ve dvanácti jsem všechny zápasy vyhrála. Letos jsem prohrála s Němkou, která je do desítky v německém žebříčku. Je to zase trochu jiná zkušenost.

Letošní sezonu jsi začala výborně, pak se to trochu zadrhlo a nyní zase přišla forma. Jak sezonu hodnotíš?

Ne vždy to zkrátka jde podle představ. Nesmí se ale přestat a naopak je třeba do toho jít více. Začala jsem více trénovat a dostala se do finále béčkového turnaje. Vyhrála jsem i jihočeský přebor. Naposledy jsem vyhrála dorostenecké céčko.

Hovoříš o turnajích béčkových a céčkových, vysvětli, jaký je mezi nimi rozdíl.

Céčko je nejnižší kategorie republikových turnajů, béčko střední a áčko nejvyšší. V céčkových turnajích se sbírají body a podle nich se pak tvoří žebříčky. Podle bodů se pak například nasazuje na těch béčkových a áčkových turnajích.

Jakého výsledku v této sezoně si nejvíce vážíš?

Asi finálové účasti na béčkovém turnaji a postupu na Mistrovství České republiky. Dobré jsou i výhry na céčkových turnajích dorostu. Zatím jsem ve starších žákyních a každá výhra v dorostu se počítá.

Je rozdíl mezi zápasy v žákyních a dorostenkách?

Je a velký. V mladších žákyních a někdy i starších se nahazují vysoké míče k základní čáře, což v dorostenkách není. Tam již je to o tvrdém úderu a přechodu na síť.

Jak často je třeba trénovat?

Snažím se dvě hodiny denně, alespoň nyní o prázdninách. Když je škola, tak je to samozřejmě méně. Podle toho, kolik mám učení.

Jaké týmové soutěže jsi v této sezoně hrála?

V ženách jsem hrála za Písek divizi. Písek sestoupil do kraje a v další sezoně asi budu hrát divizi za Strakonice.

Znamená to tedy, že jezdíš trénovat do Písku a pak také trénuješ v Prachaticích s taťkou?

Do Písku jezdím za Lenkou Mazancovou, což je bývalá hráčka z top stovky světového žebříčku. Pak ještě trénuji s Robertem Markem. Jezdím trénovat do Budějovic, někdy do Vodňan. Je to různé. V Prachaticích trénuju s taťkou a jako sparing mám Milana Bezděku.

Co Tě ještě čeká v této sezoně?

Áčko a béčko v Pelhřimově v dorostu a možná ještě nějaké béčko ve starších žákyních.

Jaké máš před sebou postupné cíle?

Ráda bych se dostala do finále dorostenecké republiky a také na prestižní Pardubickou juniorku. To je můj sen. Ráda bych se dostala do áčkového finále a zahrála si i nějaké mezinárodní turnaje. A samozřejmě s co nejlepším výsledkem.

Každý sportovec má nějaký cíl, kam by to chtěl dotáhnout. Jaký je ten Tvůj?

Chtěla bych být do top padesátky na světovém žebříčku. Proto je třeba pořádně dřít.

Předpokládám, že jsi sledovala přenosy z olympiády. Jak se Ti líbily výkony našich?

Petře Kvitové to sice na začátku moc nešlo, ale nakonec to byl alespoň bronz. Docela lituji Hlaváčkovou, jak dostal tu ránu do hlavy. Sice plno lidí říká, že to bylo úmyslně, ale já si myslím, že ne. To by musela mít Hingisová až neskutečně přesné údery. To, že vás někdo ve čtyřhře trefí, se zkrátka může stát.

Ty osobně již máš podobnou zkušenost ze čtyřher?

Jednou jsem sice ránu dostala, ale nic hrozného to nebylo. Jinak se zatím míčům do těla úspěšně vyhýbám.

Od začátku bedlivě sleduje postupné krůčky a tenisovou kariéru své dcery Martin Nerad.

Jak by tedy otec zhodnotil dosavadní kariéru své dcery?

Musím Kamilu pochválit, že dře. Jak říkala, nyní přidala na intenzitě, ale od září začne škola a bude problém s trénováním. Nemá oproti soupeřkám, které jsou v republice do dvacítky, individuální studijní plán. Ty nechodí tolik do školy, trénují dvakrát denně, takže čtyři hodiny. Za tím ještě zaostáváme. Ještě bych rád doplnil, že od sedmi let trénoval Kamilu pan Zíb. Dal jí ty nejlepší základy tenisu, naučil jí obratnost, techniku i vytrvalost. Udělal s ní hodně práce.

Jak hodnotíte její letošní sezonu?

Kamila měla hodně těžký start do sezony, když hrála hned ve třech kategoriích. Hrála soutěž smíšených družstev dorostu a družstva žen v Písku, do toho své turnaje. Byla to velká zátěž, a proto také musela zákonitě přijít trochu únava. Hlavně zápasy v kategorii dospělých jí daly hodně zabrat. Ale nyní je to opět v pořádku, Kamila zase tvrdě trénuje a těšíme se na závěr sezony.