Přesně v den pacovského závodu slavil šestadvacáté narozeniny, ale na velké oslavy to nebylo. Od svých výkonů na trati čekal o něco víc. Na vině jsou i zdravotní potíže. „Mám už delší dobu problémy s rukama, které mě bolí. Ale je to úplně jiná bolest, než když vám při motokrosu klasicky tvrdnou ruce. Už moc nevím, co s tím, ale vždycky mě to klasicky rozhodí. Snažím se pak vždycky už jenom soustředit na to, abych vydržel pětatřicet minut, kolik trvá jízda,“ hovoří o tom, co ho momentálně nejvíc trápí.

Po sedmém místě v kvalifikaci obsadil sedmé místo i v první finálové jízdě. „Tentokrát mi to uteklo docela rychle,“ usměje se. „Pouze mezi desátou a patnáctou minutou jsem měl s rukama trochu krizi, kdy mě předjel zpátky na šesté místo Tomáš Kohút. Snažil jsem se s tím ještě něco udělat, ale ruce mi to nedovolily,“ jen pokrčí rameny.

Není nad to mít v depu ženu, která vás v průběhu závodu umí povzbudí...
FOTOGALERIE: Němec Max Nagl si posypal sedlo hlínou a vyhrál motokros v Pacově

V samotném závěru jízdy se přiblížil šestému dalšímu Jihočechovi Václavu Kovářovi. „Vaška jsem docela stahoval a o to víc jsem na to ještě dupnul, ale on si mě všiml a také přidal. Asi nechtěl, abychom se tahali jako na prvním závodě v Dalečíně. V cíli se pak smál, že se zmáčkl, ale byl už úplně hotový,“ dodal.

Sedmé místo tak zhruba odpovídá aktuální Plchově výkonnosti. „Neměl jsem dobrou zimní přípravu. Byl jsem čtrnáct dní v Itálii, kde ale bylo špatné počasí, takže jsem z toho jezdil jenom půlku. Do toho nějaké osobní problémy. I když jsem se snažil trénovat na sto procent, tak příprava nebyla optimální, jako tomu bylo třeba loni nebo předloni. Přestože rychlost mám, tak umístění kolem sedmého místa je momentálně asi to, kam patřím,“ připouští jezdec Promoto Husqvarna Racing Teamu.

Václav Kovář
Závod to byl pěkný, ale za hrdinu jsem byl jen chvilku, smál se Václav Kovář

Ve druhé jízdě měl smůlu, když jezdil osmý, ale stopku mu vystavila technická závada. „Zhasl mi motor,“ podotkne. Do třetího pokračování domácího šampionátu tak půjde z jedenáctého místa. „Snažím se každý den pracovat na fyzičce i na psychice, aby přišlo zlepšení. Bohužel to ale není ze dne na den a chvíli to bude trvat,“ je si vědom.

O nějakých cílech se netřebický závodník nikdy nechtěl bavit a v aktuální situaci už vůbec ne. „Vím, že časem na jedno kolo bych se mohl klidně pohybovat někde okolo třetího místa. Byl bych rád, kdyby se mi někdy povedl start a mohl se s těmi nejlepšími tahat hned od začátku. Když se mi nepovede start a jsem třeba se čtvrtým stejně rychlý, tak nemám šanci to dohnat. Loni mi to jednou vyšlo na stupně vítězů a je to moc hezká vzpomínka,“ malinko se na závěr zasní.