Je mu osm let a na motorce jezdí třetím rokem, nyní nejmladší možnou kategorii. Za jeho zájmem o motorky stojí otec Jindřich Škopek starší. Mladý závodník jezdí přes prázdniny po soustředěních, a tak o motocyklové řeholi hovořil jeho otec.

Předpokládám, že jste Jindru k motorkám přivedl Vy?
Stejně jako táta přivedl k motorkám mě, tak to bylo i směrem ode mne k Jindrovi. Samostatně začal na motorce kolem baráku v šesti letech. Pak jsme zkusili Smrž Academy, která se zabývá malými jezdci. Byl z toho nadšený, a tak jsme začali jezdit na tréninky do Budějovic.

Na jaké motorce jezdí?
Má obsah čtyřicet kubíků a je to nejmladší kategorie Junior A. Těch čtyřicet kubíků je ještě uškrcených na výkon kolem pěti až šesti koní. Kluci kolem deseti let pak již jedou na silnějších motorkách. Tihle osmiletí kluci mají kolem dvaceti kil a motorka to samé. Já si ji také pořídil, že budu s Jindrou trénovat, ale je to zápřah. Je to bez tlumičů, všechno se drží v rukách a na rychlých drahách jezdí až devadesát kilometrů v hodině. To už je fofr.

Trénovat jezdíte jen do Budějovic?
Většinou tam, ale také do Písku na motokárovou dráhu. Ta je docela dlouhá. Závody samotné tihle kluci také jezdí především na motokárových drahách, a to jak v republice, tak i Evropě.

Co na ježdění syna říkala maminka?
Manželka již byla zvyklá ode mne, takže to bylo v pohodě.
Maminka: Na závodech je krásná atmosféra a člověka to vtáhne. Ostatním závodníkům i v jiných kategoriích fandíme nejen v zahraničí, ale i v České republice. Úrazy jsou zde jako v jiných sportech, ale tohle riziko snižuje hlavně dobré vybavení jezdců. Strach mám, v závodění ho ale podporuji a jsem hlavně ráda, když v pořádku dojede.

Jak často trénujete?
Mimo sezonu jednou týdně, v sezoně dvakrát až třikrát týdně. Mnohokrát je to již spojené se závody. Jindra jezdí republiku, Evropu a pak různé místní závody, pokud má volný termín. Každý závod je jako dobrý trénink. Samostatný trénink děti netáhne, pořád potřebují s někým soutěžit. Za sezonu je to kolem pětadvaceti závodů.

Trénink ale určitě není jen o ježdění, ale i fyzické přípravě.
Jsou to spojené nádoby. Na soustředění bývá jak ježdění, tak tělocvična, plavání. Jindra navíc chodí na judo a chodí na další pohybový kroužek. Je to taková všeobecná příprava. Fyzicky motorky zkrátka náročné jsou. Na okruhu pomalu po dvaceti minutách necítíte ruce na řidítkách.

Jak dlouho trvá závod samotný?
Samotná jízda kolem dvaceti minut, ale dva až tři dny před tím se trénuje, jsou kvalifikace. V závodě samotném se pak sejde od patnácti do třiadvaceti jezdců. Pokud je přes dvacet jezdců, jezdí se ve skupinách, aby se nepomlátili v zatáčkách.

Co výsledky, určitě potěší každé pódiové umístění.
U těch nejmladších se vyhlašuje do osmého místa, dostanou medaili. Jinak Jindra jede velice dobře. Nyní na Mistrovství České republiky, které se jelo v Maďarsku, vyhrál i po pádu. V zahřívacím kole padl, jela pro něho sanitka, ale zberchal se a jel. Nyní o víkendu jedeme závodit do Itálie. Celkově se Jindra drží ve špičce. Před tím Maďarskem jel ještě na Slovensku, kde skončil třetí. Zadřel motor, dali jsme to dohromady a ještě stačil vyjet bronz. Bodování republiky zatím vede.

Jak jsou kategorie rozděleny?
Junior A, kterou jede Jindra, je do deseti let, Junior B je od deseti. Další sezonu asi ještě pojede áčko, i když kluci mohou již v devíti letech přecházet výše. Většinou se přechází, když jsou jezdci fyzicky vyspělejší a motorky je již neuvezou.

Co pády?
Ty k motorkám patří, ale prakticky nic se nestane. Většinou se padne v zatáčce, sklouznou po zadku a motorka udělá kotrmelec. Ale kluci mají stejné kombinézy jako dospělí, jsou výborně chráněni. Takže v tomto směru může být v klidu. Víc nervozity je při závodě samotném, když se fandí. Ale po závodě to ze všech spadne a navzájem si pogratulují za své ratolesti.

Předpokládám, že tatínek má na starosti i servis motorky.
Je to tak, stejné je to u ostatních jezdců. Fajn je to, že si dokážeme na závodech navzájem pomoci. Je to taková velká rodina a všichni jsou kamarádi.

Rozebíráte doma s Jindrou jednotlivé závody?
Určitě, řekneme si, kde to bylo dobré, co by bylo třeba zlepšit a podobně. Ale většinou si na to musí přijít sám. Je vidět, že kluci jdou kolem osmého roku takticky každým závodem nahoru, čtou protivníky, více o závodění přemýšlejí. Ti šestiletí zkrátka drží a jedou.

Na závody musíte vyrážek mnohdy již ve čtvrtek. Co škola?
Zatím jsou uspokojující i výsledky ve škole, takže není problém, aby Jindra mohl sem tam něco vynechat. Reprezentuje školu a město, takže mu všichni fandí.

Předpokládám, že pravidelně všichni sledujete závody Grand Prix a nic jiného neexistuje.
Když jsme doma, tak kouká celá rodina. Ale většinou jsme na závodech, tak spíše záznamy.

Kdo je Jindrovým oblíbeným jezdcem?
Líbí se mu motocyklová ikona Valentino Rossi, z těch starších Max Biaggi. Má i repliku jeho kombinézy. Z našich závodníků Karel Abrahám, ale samozřejmě se fandí všem českým závodníkům.