Michaela Zrůstová (186 cm) vkročila do světa velkého basketbalu v Táboře. „Tam jsem začínala, pak jsem odešla do Brna," říká v rozhovoru pro Deník  sympatická dáma, která v J. Hradci v dresu české reprezentace srdnatě bojovala v pondělí a v úterý  proti Rusku.  Talentovaná hráčka by dokonce mohla  být jihočeským medailovým želízkem na blížících se OH v Londýně:
Rusky už v prvním duelu český tým  přehrával, nakonec si Zrůstová na své konto připsala s českou reprezentací vítězství o deset bodů (73:63). V úterý tým trenéra Blažka zvítězil 57:48. Jihočeška odpovídala na dotazy Deníku:

Jak hodnotíte pondělní přípravný zápas v J. Hradci?
Musím říct, že výsledek hovoří za vše. Řekli jsme si s trenérem nějaké věci, které jsme se spoluhráčkami měly dodržovat, snažily jsme se to tak dělat. Nakonec jsme vyhrály, takže je s výsledkem velká spokojenost.

Přípravu nelze přeceňovat, ale vítězství potěší, že?
Je to hrozně důležitá výhra, protože na tom budeme před odjezdem na olympiádu psychicky lépe.

Atmosféra v hale byla výborná, vnímala jste ji?
Na počet lidí, kteří na zápas přišli, jsem se dívala docela s překvapením. Zatím ani v jednom zápase, který jsme odehrály, jsme takovou atmosféru neměly. S holkama jsme se bavily  o tom, že díky lidem se nám hrálo dobře.

Atmosféra vás dokáže vybičovat k lepšímu výkonu?
Když vás diváci ženou dopředu, je to mnohem lepší, než když je v hale ticho.

Jako Jihočeška znáte prostředí v hale u Vajgaru?
Když jsem byla malinká, tak jsme jezdily do Jindřichova Hradce na turnaje. Před dvěma lety jsem tady byla před mistrovstvím světa na soustředění, takže teď jsem tady vlastně podruhé.

S basketbalem jste začínala  na jihu Čech, jak vzpomínáte na první basketbalové krůčky?
Na basketbal jsem  poprvé přišla ve čtvrté třídě, pak mě trénoval taťka. Na střední školu jsme odešla do Brna, kde jsem hrála za Žabiny,  pak jsem byla ve Valosunu…

…a potom přišla mistrovská sezona v Praze. Jaká vůbec pro vás ta loňská byla?
Určitě úspěšná. Skončily jsme na prvním místě, takže sezona byla výborná, ale trochu zklamáním bylo, že jsme nepostoupily v Eurolize.

Ambice měl pražský klub vyšší?
Náš tým na postup určitě měl. Bohužel, a nevím proč, to nevyšlo, asi jsme na to neměly síly.

Už máte sbaleno na OH? Je pro vás účast na OH velkým sportovním úspěchem?
No jistě. Olympiáda je snem každého sportovce.  To není jako každodenní klání. Olympijské hry jsou jednou za čtyři roky, letět na olympiádu je to, co jsem si vždycky přála. Zatím jsem soutěže vždy sledovala jen v televizi, fandila jsem našim, najednou budu já tou, která tam může hrát. Těším se moc.

Najdete si v náročném basketbalovém programu čas na návraty domů?
Právě minulý týden jsem  navštívila rodiče.  Ale bylo to jen na otočku. Moc rádi nebyli, protože jsem přijela na oběd a po večeři jsem se zase vracela do Prahy.

Doma určitě bylo napečeno…
…no jistě. O to se postaraly mamka s babičkou.  Musím jezdit  domů častěji. Teď  jsem hrozně pendlovala mezi školou v Brně a Prahou. Po sobotním zápase jsem se vždy vracela hned do Brna a v pondělí jsem zase odjížděla do Prahy na trénink. O víkendech jsem za našimi na jih Čech jezdit nemohla, teď se to pokusím napravit.