Pětkrát za sebou se stal mezinárodním mistrem republiky v nejprestižnější třídě MX1, loni k tomu přidal ještě titul mistra Evropy a prvenství v domácím šampionátu družstev.

Přestože se letošní motokrosová sezona teprve rozbíhá, Jihočech už teď ví, že to nebudou ani zdaleka takové hody jako před rokem. Na vině je právě zranění. „Byla to naprosto hloupá nehoda. Zakopl jsem a při pádu si zranil palec pravé ruky. Poškodil jsem si vazy a odlomil kousek kůstky,“ popisuje svůj úraz.

Je to paradox. Pilot, který dokáže na motocyklu v náročném terénu doslova kouzla a zranění se mu vždy vyhýbala, si způsobí takovou nepříjemnost v běžném životě. „Před třinácti lety jsem měl zlomené obě ruce. Od té doby vždycky jenom nějaké drobnosti, nad kterými člověk pouze mávne rukou a hlavně chce být zase rychle zpátky,“ říká.

Lednový netradiční úraz mu ale zcela nabořil zimní přípravu, ze které vždycky těžil. „Musel jsem na operaci, aby prst fungoval na sto procent. To je prostě nutnost,“ vysvětluje.

Rehabilitace ale byla dlouhá, což byl pochopitelně problém směrem k začátku sezony. „Zraněný vaz potřebuje patřičné zotavení. Měl jsem výpadek skoro čtyři měsíce. Snažil jsem se posílit alespoň nohy, ale horní partie jsem nemohl,“ konstatuje.

Nejcitelnější však byl výpadek v tréninku na motocyklu. „Na motorce jsem neseděl opravdu hodně dlouho. Přitom přes zimu je potřeba najíždět motohodiny. Samozřejmě to negativně ovlivnilo můj vstup do sezony,“ posteskne si.

Do závodů tak naskočil prakticky bez přípravy. „Nebylo zbytí. Rehabilitoval jsem, až se vaz zpevní a všechno bude v pořádku. Na trénink mi už prakticky nezbyl čas,“ zdůrazní.

Přesto se mu podařilo vykročit za obhajobou titulu mistra Evropy ve třídě Open. Na prvním závodě byl druhý a ten následující v Litvy vyhrál. Je také na čele průběžné klasifikace šampionátu.

Musel ale vynechat dva úvodní závody domácího šampionátu, což ho prakticky vyřadilo ze hry o možnost obhajovat svých posledních pět prvenství. „Musel jsem se rozhodnout mezi Evropou a republikou, protože některé termíny se kryjí. Protože první závod našeho šampionátu v Lokti jsem ještě nestihl, tak jsem si vybral Evropu, abych neodepsal oba seriály,“ nabízí celkem logické řešení.

Poprvé letos nahlédl do našeho šampionátu v neděli v Dalečíně. V první jízdě byl šestý, ve druhé čtvrtý a čtvrtá příčka mu patřila i v celkovém hodnocení závodu. „Do Dalečína jsem se těšil, ale zase mě trošku zradilo zdraví. V sobotu jsem se vzbudil s anginou a přemýšlel jsem, jestli vůbec pojedu. Nebylo to ono. Nebyl to z mé strany dobrý výkon. Necítil jsem se tak jako na předchozích závodech mistrovství Evropy. Asi jsem se na to měl spíše vykašlat,“ míní.

Úroveň mezinárodního mistrovství republiky ve třídě MX1 se zvedá. „Špička se o něco rozšířila a jede opravdu rychle,“ všiml si. „V Dalečíně se poprvé u nás objevil Lotyš Matiss Karro a závod vyhrál. Dobře ho znám, jezdívali jsme spolu mistrovství světa. Celý náš šampionát letos jede Rakušan Neurauter. K tomu naši nejlepší kluci. Kvalita českého mistráku jde nahoru,“ uznává.

Prioritou letos pro Michka zůstává mistrovství Evropy. „Chtěl bych Evropu dotáhnout co nejlépe. Kdyby se mi podařilo obhájit loňský titul, tak bych byl rád. Pokud nebudou kolidovat termíny, tak určitě pojedu i naše mistrovství a také se chystám na Slovensko. Hlavně chci být ale na závody stoprocentně připraven a fit,“ přeje si.