Příprava na sezonu ale v podání mnohonásobného mistra republiky neprobíhala vůbec jednoduše. „Měl jsem zdravotní problémy, takže jsem se po Dakaru na motorku skoro nedostal,“ lituje. „Příprava tak měla k ideálu opravdu daleko, ale doufám, že v průběhu sezony se dostanu do tempa a budu zase rozdávat radost jak fanouškům, tak i sám sobě,“ přeje si.

Zdravotní komplikace si při tom paradoxně nezpůsobil na motorce. „V běžném životě jsem si poškodil kotník a táhlo se to docela dlouho. Je to dost nepříjemné, protože sezona se rychle přiblížila a na motorku jsem se poprvé dostal až na konci dubna. Od Dakaru jsem na ní do té doby neseděl,“ posteskne si. „Motohodiny naježděné na motokrosové motorce nedoženete ani v posilovně. Ruce se prostě musejí omačkat o řidítka.“

V uplynulém ročníku skončili Michek v hlavní třídě MX1 v domácím šampionátu šestý. „Když už jste ukousl nějaká ta vítězství, tak vás to pochopitelně pořád láká a táhne dopředu. Ale také vím, jaké jsem měl v minulosti zdravotní komplikace a letošní zranění kotníku mi rovněž moc neprospělo. Očekávám od sezony, že budu podávat stodvacetiprocentní výkony a kluky vepředu trochu poškádlím. Sám sobě chci dělat radost,“ přemítá.

Rudolf Plch vyhrál v Netolicích hlavní závod třídy MX1.
Hlavní třídu vyhrál v Netolicích Rudolf Plch, závod byl předčasně ukončen

Přestože roky i zdravotní komplikace přibývají, zkušený Jihočech se ještě úplně nevzdal ani naděje na útok na absolutní českou špičku. „Do každého závodu jdu s tím, že chci uspět co nejlépe. Určitě nepřemýšlím tak, že chci jezdit někde vzadu. Chci být vepředu,“ ujistí.

Generálkou pro Michka byl třetí závod krajského přeboru v Netolicích, kde byl druhý za stále se lepšícím dalším Jihočechem Rudolfem Plchem. „Ruda jel loni republiku fakt dobře a byl na špičce. Má natrénováno, daří se mu a držím mu do sezony palce,“ připustí. „Vítěz ale může být jen jeden,“ jedním dechem dodá.

Do Netolic se krajský přebor vrátil po roční pauze a přestože se nakonec druhé jízdy neodjely, závod byl připraven na výborné úrovni. „Byl jsem mile překvapen. Znám kluky z HR Techniku, kteří se areálu ujali. Udělali tady velký kus práce. V dnešní době není jednoduché udržovat takhle velkou motokrosovou trať. Navíc, když jim před závody nepřálo počasí,“ chválí.

Milan Sitnianský bude hlavní hvězdou závodu mistrovství republiky v supermotu v Písku.
V Písku na Hradišti se odstartuje o víkendu domácí šampionát v supermotu

Martin Michek už je nejen závodníkem, ale také členem motokrosové komise Autoklubu České republiky. „Do komise jsem byl zvolen na výjimku, protože jsem pořád ještě závodník. Uvidíme, jakým způsobem pomohu českému motokrosu. Byl bych rád, aby šel nahoru. Aby se zvětšovala jezdecká základna, proto se snažím pracovat s dětmi a ukazovat jim cestu. Myslím, že za ty roky na motokrosu i Dakaru mám zkušenosti, které mohu předávat dál. Budu se snažit, aby se motokrosu maximálně dařilo a všichni si ho užívali,“ dává nahlédnout do svých funkcionářských vizí.

Jedním z palčivých problémů našeho motokrosu je úbytek mladých jezdců. „Chceme dětem pomáhat, aby k motokrosu našli cestu. Každý čtvrtek pořádám v Roudném motokroužek a je třeba, aby takových akcí bylo co nejvíc. Ze začátku přišli tři kluci, teď už nás bývá i dvacet. Důležité je mladé kluky motivovat, aby u motoristického sportu zůstali,“ má jasno.

Jiří Jevický mladší vzal na bronzový stupínek i svou malou dcerku.
OBRAZEM: Jiří Jevický je nejen výborný spolujezdec, na kopci bral bronz

Na jaře prožil Michek ještě jednu významnou událost. Vydal knihu o svém sportovním i soukromém životě. „Inspiroval mě k tomu můj děda, který byl velký knihomol a říkal mi, že by si jednou rád přečetl mou knihu. Bohužel už se toho nedožil. K tomu přišla před dvěma roky nabídka z nakladatelství Albatros, že bychom mohli napsat knihu o mém sportovním životě, který jim přišel zajímavý. Nejen, co se týká výsledků, ale i životních a zdravotních pádů, kdy jsem bojoval o život a nevěděl, jestli se vůbec za řidítka vrátím. Kniha vznikala dva roky a byly to po večerech dva roky usilovné práce. Je to víc příběhové než nějaký souhrn, kolikátý jsem kde byl. Je to prostě můj životní příběh. Je v něm sport, ale i rodinné a zdravotní problémy. Kniha končí loňským Dakarem a řekl bych, že je pořádně nabušená.“ Michkova kniha má 232 stránek, tedy úplně stejně, jako je jeho stále startovní číslo.

V první sérii bylo vydáno tři a půl tisíce výtisků. „Podle mých informací už je přes polovinu prodáno, což je velmi dobré, bych řekl. Mám z toho radost, že je dost lidí, které můj příběh zajímá. Věřím, že kniha může být motivační nejen pro motoristy, ale i další sportovce,“ věří.