Do závěrečného turnaje, který se konal před týdnem v Prachaticích, nastupovali judisté Tatranu ze třetího místa, když měli čtyřbodovou ztrátu na vedoucí Turnov a bod na druhý Jičín.

Do Prachatic nedorazilo béčko Litoměřic, což znamenalo, že má Tatran jistou záchranu a o to nedostat se do baráže si to rozdají celky Českých Budějovic a Blučiny. Domácí byli na turnaj výborně připraveni, porazili Turnov, Jičín, i Blučinu a remizovali 3:3 s Českými Budějovicemi. Zápas s béčkem Litoměřic skončil kontumací. V tabulce to znamenalo, že Tatran přeskočil judisty z Jičína a skončil ve skupině o záchranu druhý.

„Závěrečný turnaj byl z mého pohledu vydařený, viděli jsme kvalitní zápasy a naši kluci se prali vesměs dobře. Jediné, co mě mrzí, je remíza s Budějovicemi. Mohli jsme mít všech deset bodů a tím bychom ještě více ukázali naši sílu. Hned v prvním zápase jsme porazili Turnov, který po prvním turnaji tuto skupinu vedl. Ukázali jsme, že je tato naše sestava silná a bez problému na první ligu má," uvedl k závěrečnému turnaji trenér týmu Martin Turek a pokračoval: „Již v prvním turnaji to nebylo špatné. Třikrát jsme vyhráli, když jsme byli oslabeni o Jindru Drahoše a Radka Aleše. Nyní chyběl jen Radek a hned byla přítomnost Jindry znát, je to velký tahoun družstva."

Při pohledu do celé sezony nelze podle trenéra Martina Turka vyzdvihovat jednotlivé judisty. V Prachaticích to vždy bylo a bude o výborné partě. „Je jasné, že takovou páteří týmu jsou David Voráček, Jindra Drahoš a Jakub Drahoš a zbytek jsou prakticky mladí kluci, kteří se musejí v mužské soutěži rozkoukat. Proto bych nerad nějak hodnotil jednotlivce," říká Martin Turek a doplňuje: „Zkrátka je to dobré. Davidovi je už dost let a přesto dokáže ve své váze konkurovat v první lize. Kluci Drahošů jsou sice mladší, ale v lize patří ve svých vahách také mezi nejstarší. Za nimi je pak věková propast a zbytek jsou kluci od šestnácti do dvaceti let. Jsou již schopní se prát s velkou konkurencí. Tady bych je pochválil za první podzimní turnaj, kde chyběl Jindra Drahoš a přesto i tito mladí pomohli k šesti bodům, to bylo vynikající. Jestli u toho vydrží, tak doufám že do tří let budeme v postupové skupině a budeme v lize konkurovat těm nejlepším."

Při pohledu do týmu samotného je třeba ocenit, že až na jedinou výjimku se jedná vesměs o odchovance prachatického juda. To zvyšuje kredit tohoto oddílu v celé republice. „Máme jednoho kluka, který není přímo z naší líhně, ale je z jižních Čech. Pere se ve váze do 66 kilogramů, kterou jsme neměli. On se chtěl prát, a tak jsme jej vzali, nikomu z našich kluků nezabíral místo. Jinak jsou to vesměs naši kluci," uvedl ke kádru trenér.

V Prachaticích vždy bývaly problémem nižší váhy. Ty nahoře judisté Tatranu zvládali bravurně, ale většinou museli dotahovat vedení soupeřů. Současná parta mladých judistů tuto mezeru zaplňuje. „Samozřejmě je výborné, že máme vlastní lehké váhy, ale musí se počítat s tím, že o ně zase za čas přijdeme. V juniorském věku kluci začnou nabírat na síle a váze a budou přecházet do vyšších vah. Zkrátka budeme muset zase doplňovat z dorůstající generace. Ale nízké váhy jsou problémem celé republiky, je těžké je sehnat. Stejně je problém sehnat dobrou plusku," uvedl trenér Turek.
Prachatičtí letos slavili úspěchy nejen v družstvech, ale i v jednotlivcích, kde to bývá ještě podstatně složitější. To vypovídá o tom, že se v Tatranu dělá judo výborně. „Individuální medaile jsou skvělou reklamou. Vypovídá to o kvalitní práci našich trenérů. Letos byl vidět vynikající posun Petra Dejmka, kterého vedou Tonda Turek a Pepa Puš. Na jaře na dorostenecké lize to ještě nebylo úplně ono, ale půl roku na sobě každý den makal, kluci s ním pracovali, šel výkonnostně nahoru a dokázal udělat medaili na republice. Porazil kluky, kteří ho ještě na jaře mlátili. Ale to není jen Petr Dejmek, nahoru šel třeba také Adam Traxler, který nyní udělal medaili mezi staršími žáky. Kdyby nezastavilo zranění Petra Láchu, tak by podle mne byl také adeptem na republikovou medaili. Kluci, co se perou tady v Prachaticích, tak je vidět posun. Další se nám perou v Plzni na sportovním gymnáziu. Z těch je hodně dobrý Radek Aleš, který patří ve své váze do trojky v republice a škoda jen jeho zranění kolene. U kluků se mění rejstřík chvatů a jdou hodně nahoru. Podobné je to u Jirky Petráška. Ten je na svůj věk velice vyzrálým judistou, což potvrzuje i to, že jako dorostenec letos vyhrál jeden ze závodů mužů. Když dorostenec mezi chlapy v šestašedesátce urve výhru, tak je to výborné. Například nyní na lize výborně odchodil zápas po taktické stránce, nepustil soupeře k ničemu a ten odešel z tatami a roztrhal průkaz. Zkrátka mu to dokonale znechutil. Jirka odešel, jakoby se nic nestalo. Mezi chlapama jsou stálicemi Jindra a Kuba Drahošové. Škoda, že Jakub na republice v semifinále udělal dvě chyby proti Michalovi Krpálkovi. Takové jsem u něho dlouho neviděl a Krpálek je takový formát, že to dokáže využít. Škoda, možná mohl jít Kuba o zlato," prošel některé individuální úspěchy Martin Turek a závěrem dodal: „Jako trenér jsem letos absolutně spokojený. Teď si jen přát, aby šli kluci dál a než bude Davidovi Voráčkovi čtyřicet, což je za dva roky, aby se zase prali o postup do extraligy. Máme na to dva roky, snad se to povede."