„Budu chvátat do cíle, protože potřebuji vytáčet med,“ s tímhle heslem šel zkušený pilot Jinderle do soutěže. A ukázalo se, že je nejen mistrem nadsázky, ale stále ještě to umí také s volantem. A to i přesto, že brzy spolu se svými kamarády oslaví už pětapadesáté narozeniny.

V přípravě zkušená posádka nic nepodcenila. „Hodně jsme se pověnovali trénování a přípravě rozpisu. Snažili jsme se posbírat co nejvíc informací, abychom byli připraveni skutečně na všechno,“ říká spolujezdec Jevický, ze kterého přísný a nekompromisní Jinderle vycepoval mitfáru skutečně mimořádných parametrů.

Samotný začátek ale Jihočechům zrovna moc nevyšel. Na úvodní superspeciálce na českobudějovickém výstavišti to občas vypadalo, že jede spíše frekventant autoškoly než úspěšný závodník. „Měli jsme technický problém se spojkou,“ bleskově Jinderle vysvětlí. „Naštěstí byl hned po první erzetě servis, ve kterém dali mechanici vše rychle dohromady. Byl to jen začátek a ztratili jsme jenom málo, tak nás to tolik nemrzelo,“ dodá.

Václav Šejda s Monikou Špačkovou na trati letošní Rallye Český Krumlov.
Rallye pohledem pilota: Podívejte na video z vozu Václava Šejdy na "Krumlově"

Jakmile začala Honda fungovat naplno, rozjel Jinderle svou spanilou jízdu. Rychle se dral v pořadí třídy dopředu a po čtvrtém rychlostním testu už byl v čele. Ale jeho největší rival Jakub Fridrich s Alfou Romeo se nehodlal jen tak vzdát a ještě před koncem první etapy si vzal vedení zpět. „Předjel nás na noční erzetě. Za tmy jsme dlouho nejeli, tak jsme nechtěli úplně riskovat. Vědomě jsme zvolnili, aby se něco nestalo, protože do cíle bylo ještě daleko. Přesto jsme si ji užili,“ ujistí Jinderle.

Sobotní druhá etapa, to už bylo velké sólo ostříleného mazáka. Do každého rychlostního testu vyrážel zběsile jako po bodnutí sršněm, po trati uháněl v mimořádném tempu a brzy opět vedl on. „Sobota nám seděla víc,“ přikývne i Jiří Jevický. „V jejím programu byly kultovní rychlostky Kohout a Malonty. V sobotu ráno nám vyšel tah s nasazením mokrých pneumatik na přední nápravu na Kohout, protože jsme tam po nočním dešti čekali bláto. To se také potvrdilo. Pak jsme to přehodili zase zpátky. Malonty jsme jeli už zase na suchých. Dostali jsme se ve třídě do vedení a to už jsme si hlídali,“ říká Jevický.

Právě Malonty byly pro oba vrcholem celé soutěže. „Tam jel jako magor,“ připustí směrem ke svému pilotovi. „Tak rychle jsem ještě nikdy nejel. V cíli jsem normálně brečel. Radostí i strachem,“ usměje se. „Porazili jsme tam i silnější auta. Byl to dílčí úspěch, ze kterého jsme měli velkou radost.“

Takhle si Jan Kopecký letěl pro prvenství ve 49. ročníku Rallye Český Krumlov.
FOTOGALERIE: 49. ročník Rallye Český Krumlov v obrazech

Hned třikrát se letos jela divácká supererzeta na výstavišti, která není mezi soutěžními jezdci zrovna dvakrát oblíbená. „Bereme to jako normální rychlostní test. A také možnost ukázat se našim mechanikům a divům, kteří dorazí jenom na Živitelku,“ tvrdí Jevický, i když jeho partner právě výstaviště považuje skutečně především za nutné zlo. V jeho případě není divu, protože balík slámy, který tam před lety trefil, má řada příznivců tohoto atraktivního sportu stále v živé paměti.

Vítězství ve své třídě si českobudějovická posádka váží. „Zatím pokaždé jsme na Krumlově buď nedojeli, nebo třídu vyhráli,“ připomene spolujezdec. „Sledovali jsme průběžné pořadí. Těšilo nás, že jsme porazili i silnější auta, která byla v naší skupině. Ani dvaatřicáté místo v absolutním pořadí není s vozem naší kubatury špatné,“ pochvaloval si Jevický.

Žádný krizový moment je po oba dny soutěže nepotkal. „A to jel přitom Honza pořád opravdu jako hovado,“ připustí. „Celý závod ale proběhl úplně v klidu,“ doplní.

A to právě nebývá vždycky zvykem, protože impulzivní pilot v případě komplikací exploduje častěji než sicilská Etna. „Naštěstí tentokrát nebyl důvod. Ukázalo se, že jsme byli skutečně kvalitně připraveni a měli jsme dobrý rozpis. Byl to můj zatím asi nejlepší závod. A perfektně fungovali i naši mechanici, za což jim patří velké poděkování. A také partnerům, bez nichž bychom závodit nemohli,“ vzkazuje Jevický za oba svým parťákům.

Návrat populární soutěže z podzimu k tradičního květnovému termínu vítá. „Určitě je to lepší,“ souhlasně přikývne. „I když v pátek bylo pořádně vedro. Asi byla i lepší divácká kulisa, ale to nemám čas sledovat,“ pokrčí rameny.

Jan Kopecký si jede pro vítězství v Rallye Český Krumlov.
Dramatickou Rallye Český Krumlov vyhrál Jan Kopecký těsně před Václavem Pechem

Slavnostní vyhlášení vítězů na cílové rampě v Jelení zahradě v Českém Krumlově si oba užili. „Je to hezká tradice a moc se nám to líbilo,“ neskrývá Jinderle. Oslavy pak pokračovaly ještě uvnitř týmu. „Bylo to docela velké,“ rozesměje se.

Radost měli také za svého velkého kamaráda a dlouholetého mechanika Václava Šejdy, jenž projel cílem pátý ve třídě RN8. „Strašně jsme mu přáli, aby se dostal do cíle. Na podzim měl smůlu, když ho vyřadily technické problémy. Teď mu to vyšlo a byli jsme rádi i za něj,“ zdůrazní Jevický.

Další závodní program úspěšné dvojice není jasný. „Přemýšlíme o Rallye Pačejov, která se jede na podzim. Ale teprve uvidíme,“ nechtějí předbíhat.