Pořadatelé závodu z vimperského VirtualTraining připravili pro závodníky pět etap různého profilu a náročnosti a v té závěrečné se všichni vydali na Azurové pobřeží, když absolvovali trať z Vill-sur-Auzon do Monieux. Již před ní však bylo jasné, že se celkovou vítězkou stane Jana Pichlíková, která již měla na kontě tři výhry.

„I když se zdá, že by si člověk již mohl ulevit, když je rozhodnuto, tak mu to nedá. Když máte závodění v krvi, tak do toho jdete za každé situace,“ potvrdila Jana Pichlíková, že svým soupeřkám nic nedarovala ani v závěrečné etapě. Nakonec ji zde porazila Tereza Sásková z domácího ROUVY.

„Hned od začátku se jelo pořád do kopce, sem tam do toho nějaká rovinka, v závěru pak mírný sjezd. Ale na tranažeru do toho musíte pořád šlapat, nedá se ubrat ani při klesání. Bylo třeba pořád sledovat profil trati a včas přehazovat, aby se člověk nezasekl. Nohy mě již docela bolely, jako bych na každé měla pět kilo cementu navíc,“ popsala zkušená bikerka pátou etapu seriálu.

Závodníci mají za sebou pět různých etap, od bikemaratonu přes horské stoupání až po rovnější přímořské závody. „Nejsem zvyklá jezdit etapové závody a únava se pořád násobila. Pořadatelé to měli dobře promyšlené, složení etap bylo hodně zajímavé. Většinou se to jelo kolem padesáti minut, výjezd na Mt. Ventoux pak byl kolem hodiny a čtvrt. Oproti reálu se na trenažeru však jede v jedné tepové linii. V reálu jezdím hlavně maratony, kolem čtyř hodin, tepově je to sice nakonec v průměru stejné, ale někde přidáte a jindy zase třeba z kopce oddychnete a trochu zregenerujete. To ve virtuálním závodě nejde, tam musíte šlapat pořád naplno,“ srovnává Jana Pichlíková virtuální závody s těmi reálnými.

Cyklisté některé z etap, které jeli na trenažeru, v přípravném období jezdí v reálu. Současná situace jim však nedovolila vyrazit za přípravou do zahraničí, a tak si rádi zpestřili přípravu touto sérií. „Nevím, zda je výhodou, že danou etapu máte projetu i reálně. Na trenažeru je to pak o něčem jiném. Jak již jsem říkala, i z kopce na něm musíte jet ve vysoké zátěži. Ale samozřejmě je to o mnoho lepší, než když jedete jen takzvaně do zdi a točíte nohama. Ve virtuálním závodě člověk vidí, jak jede, může sledovat soupeře, pořád se s někým předjíždí. Zkrátka jej to vtáhne do závodu. Podobné závody určitě do přípravy patří nejenom v současné době, když se potýkáme s koronavirem,“ doplnila Jana Pichlíková.

Závodu se účastnili jak bikeři, tak i silničáři, ale do etap nastupovali i lyžaři klasici, triatlonisté a vyznavači dalších sportů. V průměru do každého závodu nastoupilo kolem 450 závodníků. „Počtu závodníků i tomu, že se zde objevila i jména ze světových cyklistických sérií, napomohla současná situace, kdy se vlastně nic nekoná. Pro všechny je to vhodná příprava, i když to třeba nám bikerů nenahradí trénink techniky,“ doplnila závodnice Kross Bike Ranch Teamu.

A jak v současné době Jana Pichlíková trénuje? „Musím si samozřejmě plnit pracovní povinnosti a zrovna v tuto dobu řeším přechod do jiného zaměstnání. Ale trénuji na trenažeru a snažím se vyrážet i na kole ven někam do lesů mimo lidí. Když vidím, kolik lidí se nyní snaží alespoň na chvíli vyjít do přírody, tak mě napadla myšlenka, se kterou již přišel jeden můj kamarád, že by si každý mohl vzít pytel na odpadky a přírodě trochu ulevit. Tak nějak jí vrátit to, co ona nám dává,“ přichází se zajímavou myšlenkou Jana Pichlíková.

O tom, kdy by mohla začít sezona, je asi předčasné spekulovat. Ale přeci, jak to bikerka vidí? „V každém případě to my amatéři máme proti profíkům jednodušší. Jak jsem již říkala, nyní spíše řeším přechod do jiného zaměstnání, budu pracovat právě pro ROUVY. Na sezonu se připravuji dle možností. Těžko říci, kdy sezona v terénu začne. Ale pak to bude hodně našlapané, může tam být v každém víkendu více akcí a bude těžké vybírat. Ale náš tým je zaměřen na maratony, takže tudy půjdu i já,“ snaží se alespoň trochu hledět dopředu Jana Pichlíková.

V loňském roce se však vrhnula ještě do dalšího sportu, a to triatlonu. A to hodně úspěšně. Vyhrála svou Age group na Mistrovství Evropy Xterra triatlonu v Prachaticích a následně i na Mistrovství světa na Havaji. Tím si vyjela místo i pro letošní rok. „Nyní přemýšlím, co s tím. Ale kdo ví, zda se vůbec šampionát uskuteční,“ doplnila sympatická závodnice.