Republikový šampionát je otevřen pouze pro šestnáct nejlepších judistů v každé váhové kategorii podle bodového žebříčku z celé sezony. „Od té doby, co se kvalifikují jen ti nejlepší, má republika hodně vysokou úroveň a nesmí se tam podcenit žádný zápas," potvrzuje kvalitu turnaje Jakub Drahoš.
„Los naší váhy jsem tak trochu dopředu předpokládal. Je pravidlem, že si reprezentační trenéři mohou připravit los podle ranking listu. Mě to ale vyhovovalo," začal hovořit o svém putování soutěžním pavoukem Jindřich Drahoš.

Los byl k prachatickému závodníkovi zpočátku přívětivý, když na něho v prvním kole vyšel volný los. „Pak jsem měl soupeře z Brna, přes kterého jsem se dostal do semifinálového souboje, kde na mě čekal Michal Krpálek z USK Praha. S ním jsem prohrál. Musím si to ještě prohlédnout na videu. Hned ze začátku jsem prohrával na wazzari ze situace, kde jsem vůbec nepředpokládal, že by se mu mohla technika podařit. Ukázala se ale ta krása juda, když si člověk myslí, že něco nejde a soupeř vás hodí a válíte se na zemi. Bylo z toho tedy wazzari a já se musel pokusit s tím ještě něco udělat. Je to ale zkušený závodník a dokázal vedení ubránit. Ono se wazzari těžko otáčí, to by musela přijít od soupeře velká chyba, které se však na takovéto úrovni nedělají. Já ještě navíc na juko či wazzari nevyhrávám, u mě je to spíše buď na ipon, nebo nic. Tady to bylo to druhé, nedal mi šanci, abych ho hodil," popsal Jakub Drahoš důležité utkání, po kterém se musel spokojit s bojem o třetí místo.

Zkušený prachatický judista potvrdil, že do špičky v republice patří a bronz nakonec bral. Soupeřem v boji o třetí místo mu byl Dominik Pavlů z Blanska. „Je to kluk, který chodí pravidelně ligu a letos jsem proti němu již šel. Věděli jsme, co od sebe můžeme čekat. On byl patřičně nabuzený, od začátku do mě šlapal a nechtěl mě nechat odpočinout. Byl to docela náročný zápas. Já se tentokrát více snažil vyvarovat se chyb, než ho rychle hodit. On na to šel opačně. Nakonec to dopadlo tak, že jsem po dvou minutách vyhrál na ipon," komentoval boj o bronz prachatický judista.

Jakubovi se sice hlavou stále ještě honí myšlenka, že to mohlo být ještě o něco lepší, ale každá medaile z republiky je vždy velkým úspěchem. „Samozřejmě to musím za úspěch považovat, konkurence je stále větší. Když jsem zakládal diplom mezi ostatní, tak jsem si tak trochu hodnotil předchozí roky. Prakticky chodím vždy jen jeden závod, ze kterého se kvalifikuji, a pak republiku. Za poslední čtyři roky z toho byly tři medaile, a to jsem v roce 2010 na republice nebyl. Tehdy v tom bylo nějaké zranění. Člověku přibývají léta a o to více vše bolí. Už mne od republiky odrazovali, že patřím do veteránů a podobně. Ale o váhu níže byl kluk ještě o rok starší. V těch vyšších vahách to jde a je to hodně o zkušenosti," hodnotil šampionát J. Drahoš a připojil jednu perličku: „Nemohl jsem se ani dívat na to, jak šel brácha, protože jsem byl vybrán na dopingovou kontrolu a nemohl jsem dopingovou místnost opustit. Po závodech ze sebe vyždímat 100 mililitrů moči je také pořádný výkon. Už mě strašili, že mi snad nefunguje ledvina. Žádný prášek na chřipku jsem nebral, takže jsem si jistý, že projdu bez problémů. Nebrali to plošně, ale z každé váhy někoho. Na mě to zkrátka vyšlo."

Jakýmsi závěrem sezony bude pro Jakuba Drahoše v závěru listopadu odvetné kolo první ligy družstev mužů v Prachaticích. „Určitě si to chceme s klukama užít. Jsme sice v sestupové skupině, ale již bez starostí o záchranu. Mladí kluci budou mít možnost znovu sbírat zkušenosti. Jak každý rok slibuju, že se popereme o extraligu, tak věřím tomu, že se to v té další povede. Kluci se perou výborně, Lukáš Traxler, Jirka Petrášek či Radek Aleš jsou výborní a doufám, že nám to vyjde.