Jste bývalý cyklista. Jak jste se k tomuto sportu dostal?
Pocházím z Hlohovce na jižní Moravě a s cyklistikou jsem začínal v nějakých deseti letech v Lokomotivě Břeclav, kde závodili třeba Bartolšic, Kališ nebo Puzrla, což jsou známá cyklistická jména. Cyklistika tam má velkou tradici. Potom jsem šel do Střediska vrcholového sportu mládeže do Brna. To bylo pod Favoritem a odtud jsem zamířil na vojnu do Dukly Brno. Po vojně jsem závodil za Železárny a drátovny Bohumín.

Do kolika let jste se cyklistice věnoval?
Končil jsem v šestadvaceti letech ze zdravotních důvodů.

Čeho si ve své kariéře cyklisty ceníte nejvíc?
Byl jsem v juniorské reprezentaci. Toho si považuji asi nejvíc. Stejný ročník se mnou byli Roman Kreuziger, Jožka Regec nebo třeba Radek Fořt. Jeho kluk nám dal mimochodem v úterý krásný gól za Havířov. To jsou moji vrstevníci a kamarádi, se kterými jsem byl v juniorské reprezentaci.

Věnoval jste se výhradně silniční cyklistice, nebo jste si někdy vyzkoušel i cyklokros?
Silnice byla jasně na prvním místě. Cyklokros jsme jezdili jenom doplňkově po sezoně tak do konce listopadu. Prodlužovali jsme si tím sezonu, když bylo hezké počasí. Cyklokrosu jsem se jinak nevěnoval, ale zkusil jsem si ho také.

Jakou má pozici cyklokros ve srovnání třeba se silnicí nebo dráhou?
Silnice je samozřejmě královna, ale cyklokros je také hodně populární. Hlavně v Belgii a Nizozemí, ale také třeba u nás nebo i v dalších státech. Je to hodně náročná disciplína.

Je to dřina srovnatelná třeba i se silnicí?
Je to něco jiného. V terénu se jede hodinu naplno. Na silnici jsou etapy, které trvají klidně pět šest hodin. Náročnost je v cyklokrosu veliká. Nejen na fyzičku, ale také na techniku a dynamiku. Cyklokrosař musí být hodně všestranný. Musí umět seskočit z kola, běhat s ním na ramenou, naskočit, rychle to rozjet. Je to pořádná makačka.

Bavil vás cyklokros, když jste si ho zkoušel?
Určitě. Je ale fakt, že jsme jezdili skutečně jenom do listopadu, kdy ještě nebyl skoro mráz a hlavně sníh. Je obdivuhodné, že ti kluci závodí v takovém počasí, když je sníh, bláto a hlavně chladno. Na druhou stranu je pravda, že doba se posunula i co se týká oblečení. Za nás nebyly žádné neoprenové věci, jako jsou k dispozici teď. My jsme měli jenom bavlněné pletené oblečení, které když se namočilo, tak natáhlo vlhkost a nacucalo se. To je dneska úplně jiné.

Podíváte se v televizi na cyklokrosové závody?
Když mám čas, tak vždycky. Už sice dlouho cyklistiku nedělám, ale pořád ji sleduji.

Jste i v kontaktu se svými bývalými parťáky?
Kluky, se kterými jsem byl v juniorské reprezentaci, už jsem dlouho neviděl. Nedávno bylo do Břeclavi naplánované nějaké cyklistické setkání, ale kvůli povinnostem u hokeje jsem se tam bohužel nedostal. To samé bylo před dvěma roky, když bylo výročí Dukly Brno. Tam jsem se těšil strašně moc, ale kvůli vytížení u hokeje mi to bohužel také nevyšlo. Ale třeba s Jožkou Regecem si občas zavoláme. Není to nějak moc často, ale sem tam ano.

Vypravíte se do Tábora na mistrovství světa?
V sobotu určitě ne, protože hrajeme v Chomutově. V neděli uvidím. Dopoledne máme trénink, ale odpoledne bych rád vyrazil. Pokud mi to nevyjde, tak se na hlavní závod kategorie Elite určitě budu dívat alespoň v televizi.

V Táboře už se jelo mistrovství světa v minulosti dvakrát. Byl jste tam někdy osobně?
Přímo tam jsem nebyl. Vždycky se to krylo s hokejovou sezonou, takže jsem se na šampionát pokaždé díval jenom v televizi.

Jak vidíte šance našich reprezentantů?
Kateřina Nash má formu a čeká se od ní, že by mohla nějakou medaili udělat. Mezi muži to bude těžké. Je velká škoda, že nejede Zdeněk Štybar, který by měl ambice hodně vysoké. Bez něj to bude asi dost složité. Záležet bude také na počasí.