Výborný brankář, rodák ze Semic byl oporou píseckého týmu. Odtud byl vyžádán na hostování do Třeboně, kde také podával výborné výkony, a tak pro sezonu 1964-65 již došlo k dohodě o trvalém přestupu. František zůstal a založil zde rodinu. Zaměstnán byl až do svého handicapu ve Strojním závodě.

Po skončení aktivní činnosti mu nebylo souzeno prožít podzim života kvůli zdravotním problémům podle svých představ. Od roku 2002 byl odkázán na invalidní vozík. Neustále však navštěvoval házenkářská klání a zajímal se o dění v tomto i jiných sportech. Je nutno vyzdvihnout péči, se kterou se mu věnovali manželka Eva a členové rodiny.

V roce 2016 byl při vyhlašování nejlepších sportovců okresu uveden do Síně slávy. Společně s dalšími významnými sportovci a olympioniky se pravidelně účastnil pro ně organizovaných setkání a akcí.

Dojemnou asistenční službu prokázali při smutečním aktu svému kamarádovi bývalí spoluhráči, čerstvý pětaosmdesátník, střelec družstva přeborníka Československa z roku 1961 Láďa Köhler, spolu s ním další legenda Josef „Čuta“ Průša a letos končící předseda exekutivy Jihočeského krajského svazu házené Karel Šulc. Bylo mi ctí toto trio doplnit.

Milý Franto, rozpis utkání na další sezonu ti už nepředám, ale za horním mantinelem v hale tě budeme vidět pořád… Čest tvojí památce!

Josef „Áža“ Neužil