„S hokejbalem jsem začínal v kroužku DDM Prachatice u Miroslava Pilečka. O dva roky později jsem začal jezdit s klukama do Žernovic, kde měl svůj původní stánek náš hokejbalový klub. Tehdy jsem nastupoval za starší dorost, takže na hřišti byl tak trochu do počtu,“ vzpomíná na své hokejbalové začátky Jiří Štěpánek.

Jirku je v Highlanders aréně vidět prakticky každý den. Dá se říci, že se mu tento sport stal životním stylem. „Hokejbalová parta je pro mě taková druhá rodiny. Hokejbal se pro mě vlastně stal životním stylem. Je tady super atmosféra, je to srdcová záležitost. Není to o člověku samotném, ale o všech, kteří se tady o hokejbal starají,“ vyznal se ze svých pocitů mladý hokejbalista.

Marek Fleischmann.
Rád bych se dostal se šestnáctkou na mistrovství světa, přeje si Marek

Po pár letech přípravy se Jirka začal dostávat do různých výběrů. Ať již to bylo krajských či republikových. „První zážitek, co se mi vybaví, tak jsou to v mých čtrnácti letech dva přáteláky se Slovákama. To je v hokejbale náš hlavní rival. Podařilo se nám je tehdy dvakrát porazit. Rád vzpomínám i na výběr jihočeského kraje do patnácti let. Měli jsme super partu napříč všemi jihočeskými kluby a nechybělo moc, abychom si zahráli o třetí místo v republikovém finále. A čerstvě vzpomínám na srpen tohoto roku, kdy jsem za výběr České republiky U19 absolvoval dva zápasy proti slovenské reprezentaci. Byla to jakási náhrada za světový šampionát, který se kvůli covidu nekonal,“ vypočetl mezinárodní konfrontaci ve své kariéře.

Jiří Kureš ukončil aktivní kariéru, s fotbalem však nekončí.
Jiří Kureš ukončí aktivní kariéru, fotbal však neopouští

A jeho mezinárodní ambice určitě nekončí českou devatenáctkou. „To jistě ne. Mojim cílem je se dostat na světový šampionát dvacítek. Snem každého sportovce by mělo být si světový šampionát zahrát. Neví se, kde to bude. Loni to mělo být ve Švýcarsku, postavili kvůli tomu dvě moderní haly, ale nakonec se nehrálo. Druhým cílem je pro mne si zahrát extraligu,“ hledí do budoucna Jirka Štěpánek a doplňuje: „Přál bych si, aby se jednou extraliga hrála u nás v Prachaticích. Ti, kteří kdysi klub založili, tak by si také zasloužili jít se podívat na extraligu. Tehdy začínali z nuly na plácku u letního kina, takže by to bylo pro ně takové poděkování. Ale bude to hodně těžká cesta.“

A co vzkázat mladým hráčům? „Aby u hokejbalu zůstali a nenechali se odradit případnými neúspěchy. My také zpočátku dostávali naloženo, bylo těžké u toho zůstat, ale je třeba pochopit, že tým je druhá rodina,“ dodává Jirka Štěpánek.