O zisku stříbrné medaile

„Skvělý úspěch! Musím říct, že jsem to absolutně nečekala. Když jsme přiletěli do Argentiny, vůbec jsem se tady nedokázala srovnat s časovým posunem, fakt se mi běhalo hrozně mizerně. Taťka mě pořád uklidňoval, že je lepší, když se mi běhá před závodem mizerně, a pak při něm dobře, než naopak. A měl pravdu. Ráno před závodem jsem se cítila výborně, ale radši jsem o tom moc nemluvila. Tenhle úspěch stavím hodně vysoko, je to pro mě a lidi kolem odměna za veškerou práci. Začala jsem trénovat s taťkou, i tímhle se potvrdilo, že to děláme dobře, že jsme na dobré cestě. Navíc je to pro mě obrovská motivace před zimou.“

O podmínkách při závodě

„Podmínky byly hodně náročné. Celou dobu bylo v Argentině přes 20 stupňů, velké sucho a prach. V den závodu ale celý den pršelo, hrozně se zvedla hladina vody, takže se běželo na bahně. Teplota klesla o deset stupňů, bylo to opravdu extrémně náročné. Pořadatelé museli upravit trať, protože původní varianta by byla životu nebezpečná. Do kopce to klouzalo, ještě horší pak byl seběh dolů, což pro mě bylo náročnější než výběh nahoru. Když je člověk unavený a musí se pořád dívat pod nohy, aby neuklouzl, je to těžké technicky. Místy to bylo hodně prudké, takže člověk neběžel, ale regulérně jel. Během závodu jsme s holkama musely přeběhnout řeku, z které se během deště stal veletok. Možná i díky netypickým podmínkám se mi podařilo zaběhnout druhé místo, protože jsem zvyklá trénovat v ne úplně příznivém počasí.“

O dalším programu

„Moc se těším, až odložím běžecké boty a nazuju ty lyžařské. Ve čtvrtek odjíždíme na závěrečnou přípravu před zimou do italského Livigna. Strašně moc se těším, právě tady trénuji nejraději. Budeme najíždět kilometry a pilovat poslední věci před sezonou. První závody mě čekají v prosinci.“