VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ivan Štětina: Povinnosti mají nejen myslivci, chránit pozemky musejí i zemědělci

Prachatice – Škody vzniklé lesní zvěří řeší zákon o myslivosti. O podrobnosti jsme požádali předsedu Okresního mysliveckého spolku Ivana Štětinu.

12.5.2010
SDÍLEJ:

Ivan ŠtětinaFoto: Deník/Miroslav Fuchs


Co upravuje hospodaření a řešení případných škod?


Základ vychází z nového zákona o myslivosti, který nabyl účinnosti po zániku okresních úřadů v roce 2002.


Jaké povinnosti vyplývají ze zákona pro myslivce s ohledem na případné škody?


Myslivecké sdružení, které na honitbě hospodaří, musí především udržovat stavy zvěře na plánovaných počtech. Jsou určené minimální stavy, plánované stavy zvěře, na jaře se provádí sčítání a pak se stanovuje plán lovu. Komplikované je to právě s černou zvěří, která není plánovaná a migruje přes několik honiteb. Takže za prvé je potřeba držet stavy zvěře jak na minimálních počtech kvůli zachování v přírodě, tak na optimálních kvůli omezování mimo jiného i škod. U černé zvěře je zákonem stanovená doba lovu, to znamená, že lze střílet dospělé kusy od 16. srpna do konce roku a po celý rok se loví pouze selata a loňčáci. Je pochopitelné, že v době strádání se loví méně a je to závislé i na lokalitě a době. V tuto chvíli se začíná zvěř stahovat z vyšších poloh do nižších a jakmile začne kukuřice, která jim poskytuje kryt, vydrží v ní do posečení.


Jsou i další možnosti, jak aktivně předcházet škodám?


V podstatě lze říci, že se dají omezit rozmisťováním pachových stop, držením hlídek, případně odstřelem a podobně, ale děje se tak hlavně tam, kde jsou problémy mezi myslivci a zemědělci. Tam, kde hospodaří zemědělec na větších pozemcích, bývá dohoda jednodušší, týká se to například sběru kamení, pokud jde o louku, se škody napraví vlastními silami buď ručně nebo strojově. U menších soukromníků jsme měli v minulosti i rozpisy služeb na posedu, ale není možné držet hlídku celou noc. Dost často se u menších pozemků řeší ochrana rozmístěním pachových stop, které na určitou dobu mohou zvěř odradit, což se týká hlavně jarního období. Problémy si mohou ale způsobit zemědělci sami i tím, že téměř okamžitě po sklizení kukuřice pozemek zorají, zvláčí a osejí třeba obilím. Když tam pak zůstanou zbytky kukuřice, prasata tam pak znovu jdou.


Upravuje zákon nějakým způsobem i povinnosti pro zemědělce?


Zákon to tak trochu šalamounsky stanovuje tím, že i zemědělec by měl činit přiměřená opatření. To je trochu složité vyjádření. Nicméně i zákon na to pamatuje a za přiměřené lze považovat, že sám zemědělec rozmístí pachové stopy. Složitější je to v případě oplocení pozemku. Lze to udělat, ale pak je potřeba zažádat o vyjmutí z honebního společenstva. Tím se pak stává nehonebním pozemkem. To se týká například silnic, stavebních parcel, zahrad a podobně.


Existuje i nějaký termín, do kdy musí zemědělec uplatnit škody?


I termíny upravuje přesně zákon. Do dvaceti dnů je to v případě škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech a to od doby vzniku škody. Současně musí žadatel o náhradu vyčíslit výši vzniklé škody. Trochu odlišné jsou termíny u lesních porostů a u škod vzniklých na plodinách, které lze vyčíslit až po sklizni.


Je zákonem stanoven například způsob, jakým musí zemědělec škodu doložit?


Zákon hovoří o tom, že se mají poškozený a uživatel honitby o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. To je nejlepší cesta. V případě, že se tak nestane, nebo uživatel honitby neuhradí škodu do 60 dnů od uplatnění nároku, lze do jednoho měsíce uplatnit nárok u soudu. Ten pak musí přihlédnout k dodržení zákona včetně případných znaleckých posudků. Pokud si pamatuji, v posledních deseti letech jsme ale podobný spor neřešili.


Určuje se i způsob úhrady?


Je to o dohodě. Podle mých zkušeností se myslivecká sdružení snaží především o dohodu, ať už formou naturálního plnění ve zvěřině, brigádami na poškozených pozemcích a podobně. Ale opakuji, že jde o to, jak k takovým situacím kdo přistupuje.


Dá se říct, jaké škody zvěř na Prachaticku způsobuje?


To je těžké, okresní myslivecký spolek to neřeší, je to věcí mezi zemědělci a konkrétními mysliveckými sdruženími, případně v omezené působnosti státní správou. Většinou se o problému dozvíme jen náhodou. Nicméně lze shrnout případy, kdy dojde k větším škodám, tak na jeden, dva ročně.


A pokud jde o výtky směrem ke stavům černé zvěře?


Jen za poslední dva roky klesá počet odlovených kusů. Zatímco předloni bylo odloveno 1200 kusů, v loňském roce to bylo jen osm set. Určitě to není tím, že bychom chodili méně do lesa a méně stříleli. Podle mne je to na Prachaticku způsobené přirozeným utlumením stavů černé zvěře. Svou roli hraje jak změna plodin, tak i klimatické podmínky a podobně. Každopádně platí, že na Prachaticku jsou problémy menší, než v krajích, kde je zemědělská činnost mnohem intenzivnější s velkými lány řepky nebo kukuřice. Do určité míry mohou být škody ovlivněny i nevhodným podzimním odstřelem, kdy se střelí bachyně nebo silný dospělý kňour. To ovlivňuje následně i migraci černé zvěře. Pokud střelíte bachyni, která zná své území a vodí selata a loňčáky na stejná místa, může se černá rozšířit i do jiných míst a způsobit následně další škody. Projeví se i to, když se střelí silný kňour, pak mohou jít do říje i mladí kňouři, kteří oplodní i mladší bachyně, čímž se může populace černé zvěře rovněž navýšit.

Autor: Miroslav Fuchs

12.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Řidiči, pozor na nehodu u Želnavy

Ve Volarech hrála cimbálovka a pilo se víno.
32

OBRAZEM: Moravský večer s cimbálovkou z Milotic

OBRAZEM: Netoličtí si připsali čtyři body

Netolice - Volejbalová druhá liga pokračovala v sobotu dalším dvoukolem a do Netolic přijeli hráči Pragy Praha.

OBRAZEM: Lyžníci znovu vyrazili na Kvildu

Kvilda - V sobotu byl na programu XXIX. ročník setkání Veterán ski Župy Josefa Šimova Alše – Lyžce na Kvildě.

Milevské maškary ocenil ministr kultury

Milevsko - Tradice z roku 1862 je zapsaná do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Kamiony stály, osobní auta projela jen těžko

Prachaticko /VIDEA/ - Páteční (19. ledna) sněhová nadílka parádně prověřila nejen silničáře, ale i zdatnost řidičů.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>