Na to jsou na malém oddělení pouze dvě sestřičky a službu konající lékař, k tomu ale také sanitář. „Denně máme normální pracovní dobu od sedmi ráno do půl čtvrté odpoledne. Potom po nás přebírají službu sálové sestry a podle rozpisu službu konající lékař z chirurgického oddělení,“ vysvětlila vedoucí sestra chirurgické ambulance Hana Pěstová. Sálové sestry zajišťují službu jak během odpoledních hodin, tak i v noci a o víkendech.

Chirurgická ambulance má současnou podobu zhruba pět let. Tehdy došlo k rekonstrukci a rozšíření prostorů o tři místnosti, velkým přínosem byla čekárna, pacienti nyní nemusí sedět na chodbě.

Zhruba polovina výkonů (patří sem převážně břišní koliky) je na chirurgické ambulanci diagnostikována a následně léčena. „Spolupracujeme s dalšími odděleními nemocnice s komplementem jako je rentgen, ultrazvuk, laboratoř nebo gastroenterologie,“ popsala Hana Pěstová. Lékař na ambulanci provede prvotní ošetření a následně pacienta odesílá k dalším vyšetřením. Pak se pacient vrací zpět a podle diagnozy je buď ošetřen, přijat na chirurgické oddělení či odeslán k dalšímu odbornému vyšetřeni například na internu nebo gynekologii. Hlavní doménou chirurgické ambulance jsou různé úrazy, tržné, řezné rány, popáleniny, zlomeniny.

Právě zlomeniny všech končetin a šití ran jsou nejčastějšími zákroky na chirurgické ambulanci. „Zima je na zlomeniny vůbec nejhorší, to dochází k různým pádům na zledovatělém povrchu chodníků, nemálo přispívají i vyznavači zimních sportů. Výjimkou tak nejsou vymknuté kotníky nebo ramena, zlomeniny všeho druhu i tržné rány,“ vypočetla vedoucí sestra. V letních měsících pak nejpočetnější skupinu pacientů tvoří návštěvníci Šumavy a vůbec celého Prachaticka. Mění se jen skladba sportovců na kolaře, dost úrazů bývá i z řad chalupářů „Ve Vimperku sice je chirurgická ambulance, ale jen v omezené době. Většinu případů tak ošetřujeme tady u nás,“ dodala. K ambulanci chirurgické ještě patří traumatologická a ortopedická, proto není výjimkou ošetření a následná péče o případy z těchto specializací. Zranění, s nimiž pacienti přicházejí, není možné zaškatulkovat. Někdy převažují pracovní, někdy sportovní úrazy. „Nikdy nevíme, co nás čeká, a to je pro nás správný adrenalin,“ tvrdí Hana Pěstová.

Dopravní nehody a těžší úrazy mají přednostní režim, záchranáři ze sanitky dávají totiž na ambulanci vědět zhruba deset minut před příjezdem, s jakým zraněním vezou pacienta, případně pacienty. „V případě, že by šlo o vážnější nehodu, voláme ještě další lékaře z chirurgického oddělení. V odpolední době a v případě akutní operace se pak volá ještě lékař, který je na příslužbě. To vše je právě ošetřeno rozpisem služeb,“ vysvětlila Hana Pěstová praxi v nemocnici.

Další částí práce je objednávání k operacím. Na doporučení specialistů na chirurgické ambulanci také dělají zákroky například odstranění nežádoucích pigmentových névů. Zhruba dva roky zpátky se na ambulanci věnují vlhkému hojení ran. „Jde o léčebnou metodu na léčení chronických ran, bércových vředů. Jde o pěnové krytí na chemické bázi. Metoda bezbolestně pomůže vyčistit ránu a lépe ji zahojit. Ve většině případů se tak nemusí použít zákrok chirurga,“ vysvětlila méně známou metodu, která se v prachatické nemocnici také provádí.

V pohotovostních hodinách suplují lékaři v okrese nedostupné specialisty například v urologii, krčním, nosním, ušním, očním, kde jsou schopni zajistit první ošetření a podle závažnosti eventuálně odesílají pacienty na vyšší pracoviště.

A co je na práci v chirurgické ambulanci nepříjemné? Někdy jsou to prý pacienti, které nebaví čekání a pak jsou nepříjemní, arogantní. „I když já je vlastně chápu, také bych asi nebyla příjemná, kdyby mě něco bolelo a já musela čekat, než na mě přijde řada,“ uvažovala. Někdy je prý plná ordinace a jde to jak na drátku, jindy je tam lidí pár a čekají dlouho, protože potřebují další vyšetření.

S jistotou však tvrdí, že nejhorší je pracovat s lidmi pod vlivem alkoholu. „Hlavně o nočních a víkendových službách si tu kolegyně takové případy užijí do syta. A to vážně není příjemné,“ uzavřela Hana Pěstová.