Počátek roku 2023 byl plný nadějí. Zvládli jsme energetickou krizi (a byli jsme dokonce architekty řešení pro celou Evropu), začala klesat inflace a všichni se těšili, že vláda prosadí potřebné ekonomické reformy, aby konečně nastartovala růst zaostávajícího Česka. Většinu té naděje jsme ale promrhali a vstup do nového roku bude o dost těžší.

Pokud bychom se drželi toho, co lidi nejvíc trápí, tedy inflace, mohli bychom říct, že je v podstatě hotovo. Od počátku roku 2023 inflace klesá a na jaře se velmi rychle dostane ke třem procentům, tedy skoro na normální úroveň. Jenže skoro nikdo to neví, a když se Česká národní banka lidí nedávno v průzkumu ptala, jaká je inflace, dozvěděla se, že 27 procent. V době průzkumu přitom byla skutečná inflace čtyřikrát nižší!

Cyril Svoboda
Světová válka a olympiáda

Tomáš Prouza
je ekonom a viceprezident Hospodářské komory ČR

Ptáte se, jak je to možné? Lidé totiž nesledují makro-ekonomické statistiky, ale titulky v médiích. Pokud tvrdí opozice, že je špatně a že až s nimi bude líp, je to normální součást politického boje. Ale obvykle proti tomu stojí vládní politici, kteří zkouší vysvětlovat, jak je to doopravdy. V Česku to ale zkouší dělat jen premiér Fiala, jeho ministři mu spíš házejí klacky pod nohy.

Stačí se podívat třeba na komunikaci okolo ceny potravin. Poté, co vláda dokázala uklidnit situaci okolo cen energií, zůstala ve veřejném prostoru hlavním tématem právě cena potravin.

V normální zemi by opozice křičela, že je draho, a ministři by lidem vysvětlovali, že potraviny už od léta nejsou tahounem inflace, že máme šesté nejlevnější potraviny v EU a že klesá podíl potravin na celkových výdajích domácností (tedy že jim po nákupu potravin zbývá víc peněz na jiné věci).

Markéta Šichtářová
Ekonomický úpadek má název ESG

Místo toho někteří ministři raději rozdávají rozhovory o tom, jak je v Česku draho, protože to zařídí více titulků než říkat pravdu. A je zajímavé, že si třeba ministr zemědělství nikdy na kobereček nepozval Agrofert jako hlavního producenta potravin v Česku. Znělo by to jako technikálie, ale není, protože to neustálé stresování lidí, že prý je špatně, oslabuje celou českou ekonomiku. Lidé na špatné zprávy reagují tvorbou úspor a odkládáním investic.

A když k tomu přidáte problémy Německa jako hlavního trhu pro český export a dusivou deku extrémní české byrokracie, dostanete smrtící koktejl, kvůli kterému je Česko jedinou zemí v Evropě, která se ještě nevrátila na výsledky před covidem. Ostatní země rostou, a my se plácáme na místě.

Zdroj: DeníkCo s tím, aby byl za rok tenhle text optimističtější? Zaprvé vláda nesmí vzdát boj s byrokracií. Na Hospodářské komoře jsme dali dohromady přes pět set návrhů na zrušení zbytečných papírů a hlášení. Vláda zatím prosadila jen pár desítek, protože zkušení úředníci vždy najdou způsob, jak svůj zatuchlý rybníček uhájit.

Zadruhé rozdělit státní rozpočet na provozní a investiční a ten investiční mít připravený alespoň na deset let dopředu, aby bylo jasné, že na modernizaci infrastruktury peníze máme.

Stanislav Křeček
Čas lidských práv

A za třetí přestat tvrdit, jak je všechno špatně. Jsme na tom výrazně lépe než před rokem. Ano, spousta věcí se zanedbala a bude těžké je dohnat. Ale řada řešení je už dávno připravená. Jen je potřeba, aby vláda začala skutečně vládnout.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.