Popularitu kroužků, které nabízíte, nepoznamenala ani pandemie covid-19. Čím si to vysvětlujete?
Díky našemu zřizovateli, kterým je město Ústí nad Labem, můžeme i přes rostoucí vstupy nastavit rozumné ceny. Důležitý je také mezigenerační pohled, kdy na řadu kroužků, jako je třeba paličkování, dochází babička, její dcera a vnučka.

A třeba na nedávné akci v sousedním kulturním domě přišlo na představení dvou stovek dětí více než 500 diváků. A vánoční představení roztančilo nejen jejich maminky a tatínky. I když dnes mají děti mnohem více možností, jak se zabavit, nabídka a pestrost našich kroužků jim vyhovuje.

Každý si u nás najde tu oblíbenou činnost, kterou má rád. S tím souvisí i pestrá nabídka, aby si k nám nacházelo cestu stále více zájemců. Nabízíme spoustu dalších aktivit jako jsou jarní, letní, víkendové či příměstské tábory, různá školení.

Od kolika let je vhodné dítě přihlásit? 
Kroužky podporují socializaci dětí, účastní se jich třeba mrňouskové už od dvou měsíců. Přijdou cvičit s maminkami, učí se vnímat své okolí a je to na nich později znát. Takové děti jsou později průbojnější, dokáží lépe komunikovat a začlenit se.

Je to ale individuální. Měli jsme tu i babičky v 97 letech, třeba pro seniory máme několik kroužků zdarma. Hlavně po covidu se už nemohli dočkat, obnovení sociálních kontaktů pro ně bylo důležité.

Kromě třeba předškolní výchovy či jazykových kroužků máme řadu hudebních kroužků jako jsou bicí, kytara, klávesy či ukulele. A věkový rozptyl je v nich velký. Špičkový je třeba pěvecký sbor Bambini, který dětem předává spoustu dovedností, kdy jsou kromě zpěvu připravené třeba i vystupovat před veřejností.

Kromě muzikálové školy je oblíbený tanec či aerobic. Děti vystupují v různých soutěžích, což jim rozšíří pohled na svět. Třeba jim to i pomůže při volbě povolání a umí se pak lépe projevit.  

Jak se během let měnily preference jednotlivých kroužků?
Pamatuji doby, kdy tu „frčela“ vodní turistika, která byla velmi oblíbená a děti jsme museli doslova vybírat. Ale dnes je obecně turistika trochu na ústupu, a i když tyto kroužky stále držíme, není o ně tak velký zájem jako dříve. Naopak stále oblíbené jsou mezi dětmi tanec, mažoretky, tradiční je hokejbal, aerobic, keramika.

Poslední roky zažívá boom inline bruslení včetně souvisejících táborů, střelba ze vzduchovky, luku či praku. Hojně navštěvované jsou technicky zaměřené kroužky jako je třeba robotika.
Snažíme se každému dítěti dát příležitost, aby rozvinulo své nadání a účast v kroužku mu pomohla i do budoucna.

„Předškolkové“ kroužky dnes navštěvuje přes tisíc dětí, které pak plynule přestupují do dalších a končí třeba až v dospělosti. Nezapomínáme na to, aby tu zdejší prostředí zůstávalo stále rodinné a děti se do svých klubů těšily a chodily rády.

Z kroužků v Domě dětí a kultury Ústí nad Labem si vybere každý zájemce:

| Video: Youtube

Prozraďte, jaká je finanční náročnost kroužků?
Usilujeme o to, aby ceny pro ústeckou veřejnost byly nastaveny rozumně. Významně tedy nezdražujeme, ceny se pohybují nejčastěji od 500 do 3 tisíc korun za rok. Myslím, že zájem roste i kvůli naší rozumné cenové politice. Když to porovnám s ostatními stotisícovými městy, jsme levnější, a to i s ohledem na kupní sílu v Ústí.

Pokud od zřizovatele dostaneme informaci, že zájem o některý z kroužků má i děcko ze sociálně znevýhodněného prostředí, je několik možností. Kroužek může uhradit nadace, nebo jsme jako DDM dali potřebné prostředky dohromady a třetí možností je upustit od poplatku.

Každé dítě, které k nám do kroužku má zájem chodit, by tu možnost dostat mělo. Ročně jde zhruba o stovku dětí. V řadě dalších projektů jsme podporovali třeba ukrajinské a další potřebné děti.

Jak zvládáte kroužky obsazovat jejich vedoucími?
Lze říci, že je složité je sehnat a udržet, ale naši interní zaměstnanci jsou v této oblasti velmi zdatní a šikovní. Takže jsme je vždy zatím stihli zajistit. Spolupracujeme v tomto směru třeba i s ústeckou Univerzitou J. E. Purkyně, s jejímiž studenty máme dobrou zkušenost a jako externisti se nám osvědčili.

Kolik by měly mít děti zájmových kroužků týdně? Jaký je ten ideální počet, případně jak najít tu správnou míru? 
To je těžká otázka, protože vybalancovat vytížení dítěte není jednoduché. Každý z nás je originál, jde tedy spíš o individuální přístup. Některé zvládne víc aktivit, jiné méně. Rodiče musí zvážit, zda mu to prospívá a je spokojené. Pokud ano, v tom případě není problém, aby docházelo do dvou tří kroužků týdně.

Na druhou stranu musí brát zřetel na to, aby se dítě ve společnosti prosadilo i bez organizované činnosti. Rádi také rodičům poradíme, protože děti máme přečtené, hodně s nimi mluvíme a víme, jaké mají zájmy.

Pokud třeba holčina závodně tancuje a má úspěchy, sama chce přidávat tréninky, protože cítí, že se stále zlepšuje. Kroužek muzikálové školy sem dochází i o víkendu a když se divím, jestli to už není moc, oponují, že chtějí pracovat častěji.

Když dítě nemá naopak žádné zájmy a do nějakého kroužku nechodí, může hrozit nebezpečí v podobně negativních vlivů jako jsou různé party, kriminalita, drogy. V našem kolektivu má hodně pozitivních příkladů a děti často samotné přijdou, když mají nějaký problém. Ten můžeme společně řešit s jejich rodiči.

Naopak tlačit ho do nějakého kroužku není dobré, lepší je nechat si ho vybrat a ten kroužek si nejdříve zkusit.

Kroužky vybírejte podle věku

Aktivity je nutné uzpůsobit nejen dovednostem, ale také stáří dětí. Věk dítěte by tak měl být při výběru kroužků jedním z rozhodujících faktorů. Vždy je vhodné zvážit náročnost (zejména u sportovních aktivit). S tím vám také mohou pomoci osoby vedoucí dané zájmové činnosti.