Odborníci se shodují, že výuka cizího jazyka v raném věku skýtá pro dítě mnoho benefitů. „Argumentem pro započetí osvojování si cizího jazyka už u dětí předškolního věku je teorie kritického období. V předškolním věku jsou děti velice citlivé k novým zvukům, intonačním vzorům a rytmu řeči,“ vysvětluje Lucie Zormanová v článku pro Národní pedagogický institut.

Výhody brzké výuky

Lidský mozek vyniká v raném věku výraznou plasticitou. Jedná se o schopnost mozku vyvíjet se a tvořit nová spojení. Dalším benefitem rané výuky je podle webu British Council schopnost malých dětí rozlišovat a napodobovat zvuky.

Státní Univerzita Michigan vyzdvihuje kognitivní flexibilitu mozku (schopnost pružně reagovat na podněty a rozhodovat se) u dětí hovořících dvěma jazyky . „Bilingvní děti jsou také úspěšnější v řešení problémů,“ uvádí na webu Univerzity.

Bilingvní (dvojjazyčný) mozek podle studií také lépe odolává Alzheimerově chorobě. „Studie 253 pacientů trpících Alzheimerovou chorobou ukázala, že lidé, kteří plynně hovoří dvěma jazyky mohou příznakům choroby unikat až o čtyři roky déle, než ti, kteří mluví pouze mateřštinou,“ píší na webu kliniky UCLA.


Nahrává se anketa ...

Může se cizí jazyk učit dvouleté dítě?

„V současné době se prosazuje výuka anglického jazyka v co nejmladším věku. Jelikož si rodiče uvědomují, že dnešní trh práce požaduje znalost cizích jazyků, přičemž znalost anglického jazyka je základní podmínkou pro většinu zaměstnání, sami podporují myšlenku, aby se jejich děti učily základům anglického jazyka od nejútlejšího věku,“ vysvětluje doktorka Lucie Zormanová pro Národní pedagogický institut.

S druhým jazykem se tak setkávají už dvouleté děti. Ať už formou kroužků nebo cizojazyčných školek. „Na požadavky trhu práce reagují rodiče tím, že vyhledávají mateřské školy s výukou anglického jazyka, posílají děti předškolního věku do jazykových kurzů určených této věkové kategorii,“ píše Zormanová.

Na otázku, kdy začít s druhým jazykem, neexistuje správná, ale ani špatná odpověď. Bilingvní dítě se koneckonců druhému jazyku učí již od narození.

Od kolébky začala s výukou angličtiny také překladatelka a maminka dvou dětí Petra Vojtová.

„Když se mi narodila první dcera, toužila jsem po tom, aby měla přirozený kontakt s cizím jazykem už odmala. Cizí jazyk  – v našem případě angličtina – se u nás doma postupně zabydlel a dnes je naprosto přirozenou součástí našeho života. V angličtině si hrajeme, čteme, zpíváme, malujeme, tvoříme, radujeme se i zlobíme. Stejně jako v češtině,“ popisuje Vojtová na svém webu o dětech a cizích jazycích Vojtová.

Ruská dívka zvládla ve čtyřech letech mluvit 7 různými jazyky

Videa ruské dívky jménem Bella Devyatkina jsou hitem sociálních sítí. Holčička mluvila už ve čtyřech letech sedmi různými jazyky. Ve svých osmi letech zvládala jazyků osm a o dva roky později ještě jeden navíc. Kromě ruštiny ovládá třeba angličtinu, čínštinu nebo arabštinu.
Učit ji začala maminka už ve dvou letech. Malá Bella se jazyky učila konverzací s rodilými mluvčími formou hry. V zoo, v muzeu nebo při vaření. Zdroj: Cultured Kid

Čtyřletá Bella předvádí schopnost mluvit sedmi různými jazyky:

| Video: Youtube

Výuka japonštiny nad origami

Jak tedy s výukou začít v domácím prostředí? Odborníci radí, aby výuka byla pravidelná, častá, ale jasně ohraničená. Dítě by mělo vědět, že teď se mluví druhým jazykem. Pomoci může například vyučovací hračka, která mluví pouze anglicky (či jiným jazykem).

Originální způsob, jak naučit dceru japonsky, si našla Japonka Hazuki, která porodila svou první dceru v Německu. „Náhodou jsem našla krabici se svými origami. Vzala jsem si kousek papíru a poskládala jeřába. Ukázala jsem svůj výtvor dcerce a jí se rozsvítily oči,“ vzpomíná Hazuki na webu spojujícím bilingvní rodiče.

Z tradičního umění se stala skvělá příležitost pro výuku jazyka. Při skládání origami s dcerou Hazuki mluvila japonsky. Svůj jazyk i kulturu tak předávala dál formou hry.

Lektor o výuce angličtiny u dětí:

| Video: Youtube

U malých dětí vsaďte na hru

Podle webu Bilingual Kid Spot je právě hra a zábava nejúčinnějším prostředkem výuky dětí. Čím menší děti jsou, tím snáze cizí jazyk vnímají. Není přitom třeba vysvětlovat gramatiku ani drilovat slovíčka. „Děti milují zpěv. Slova a fráze z písní snadno pochytí,“ radí na webu spojujícím bilingvní rodiny z celého světa. Začít tak můžete s jednoduchými dětskými říkankami a písněmi.

To potvrzuje také český Národní pedagogický instutut. „Při výuce žáků mladšího školního věku je hlavním cílem probuzení zájmu o daný předmět – učíme děti hravou formou a povzbuzujeme je k celoživotnímu vzdělávání.“

Při výuce předškolních dětí proto doporučují zapojit hry, pohyb i multismyslové aktivity.

„Jednou z důležitých didaktických zásad jazykové výuky je multisenzorický přístup, který znamená, že čím více smyslů zapojíme při expozici a fixaci nového učiva, tím lépe si žáci danou látku zapamatují. Proto výuku zpestřujeme manipulačními činnostmi, výtvarnými činnostmi, používáním smyslových a psychomotorických her, pohybových a hudebních aktivit,“ radí Zormanová na webu Národního pedagogického institutu.

Tiché období

Při výuce druhého jazyka u malých dětí může docházet k nástupu tichého období. Dítě jazyk nasává, ale samo nic neprodukuje, nemluví. „Vytvářejí si něco jako "zásobní sklad", který otevřou, až k tomu situace dozraje, až dostanou vhodný podnět,“ vysvětlují na webu Národního pedagogického institutu.

V závislosti na věku dítěte může tiché období trvat od několika týdnů až po několik měsíců.

S tichým obdobím se setkávají také bilingvní rodiny (rodiny, kde se mluví dvěma jazyky). Dítě také může zpočátku jazyky různě propojovat.

„Velmi často jako riziko můžeme vnímat to, že dítě ze začátku jazyky míchá. Trošku mu trvá, než si vlastně vybere správné slovíčko. Mívá často zhoršenou gramatiku. V počátečním psaní se ukazují třeba různé pravopisné chyby,“ popsala „rizika“ dvojjazyčných rodin psycholožka Markéta Švamberk Šauerová z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a vysoké školy Palestra pro Podcast Deníku.

Psycholožka hovořila o dvojjazyčných rodinách v Podcastu Deníku:

Uměle dvojjazyčná domácnost

Někteří rodiče ve snaze dát dítěti náskok do života praktikují uměle bilingvní (dvojjazyčnou) výchovu. Místo češtiny mluví jeden z rodičů na dítě cizím jazykem.

„Byla bych mnohem větším příznivcem toho, kdyby rodiče v monolingvní výchově víc věnovali pozornost mateřštině, protože máme obrovský nárůst dětí s poruchami nebo vadami řeči,“ vyjádřila se v podcastu O životě zblízka psycholožka Švamberk Šauerová.

Největším rizikem tohoto přístupu je předávání špatné výslovnosti či gramatiky.

Old MacDonald Had a Farm:

| Video: Youtube

S jakým jazykem začít?

Nejoblíbenější a nejuniverzálnější volbou je angličtina. Podle jazykového webu Babbel mluví anglicky na světě přes 1,3 miliardy lidí. Zajímavé je, že pro většinu z nich angličtina není mateřským jazykem. To jen dokresluje hodnotu angličtiny jako univerzálního jazyka ve vědě i byznysu. Nejpoužívanějším mateřským jazykem je čínština, následována španělštinou a právě angličtinou. Pro české reálie je oblíbenou volbou němčina.