Lidé odvedle: Třiatřicet let vozí Robert Dušek lidi autobusem a neměnil by

Zdroj: Deník / Jana Vandlíčková

Chtěl změnit zaměstnání a naskytla se mu příležitost být řidičem nákladního auta u prachatického ČSAD. „Jenže když jsem přišel do práce, tehdejší vedení zjistilo, že mám řidičák na autobus, tak mě dali na autobus a už mi to zůstalo,“ vzpomínal nedávno Robert Dušek, když mu u příležitosti dvou milionů kilometrů ujetých bez nehody gratulovalo jak vedení současné firmy ČSAD Autobusy České Budějovice, tak policie i BESIP.

Zdroj: Deník / Jana Vandlíčková

U stejné firmy Robert Dušek nakonec zůstal. Za dlouhých třiatřicet let se mu povedlo najezdit ony dva miliony kilometrů. Dnes se tak úctyhodný počet kilometrů jeho mladším kolegům jen tak nashromáždit nepodařilo. „Bývaly doby, kdy jsme najeli i devadesát tisíc kilometrů ročně. Dnes jsou trasy kratší, najedeme maximálně šedesát tisíc kilometrů za rok,“ vypočetl oceněný šofér, který poslední dobou jezdí na linkách na Lhenicku. Dlouhá léta jezdil do Plzně a Klatov. Z téhle linky ho pamatují stovky studentů z Prachatic a okolí. „Teď jsou to jízdy tak trochu kolem kostela. Mně je ale jedno, na kterou linku mě pošlou,“ vysvětluje.

Zdroj: Deník / Jana Vandlíčková

Trasy, kde jezdí, si „neškatulkuje“ na oblíbené a neoblíbené. Silnice jsou tady úzké prý všude stejně a divočáků či srnčího jsou všude spousty. „Prostě musíte být stále ve střehu. A ty zatáčky mi nevadí ani v zimě,“ ujišťuje a se smíchem dodává: „Člověk ten autobus nechce rozbít. Pak jsou s tím jen starosti.“ Poslední autobus, s nímž vyráží na Lhenicko, má teprve rok a půl. Na obměnu techniky si nestěžuje. A umí se poprat jak s moderními technologiemi, tak s nevrlými cestujícími. „Já se s nikým nehádám,“ říká klidným hlasem. Když se prý někomu něco nelíbí, rád mu doporučí, aby autobus opustil. Jeho cestující mu ale v autobuse „bordel“ nedělají.

Zdroj: Deník / Jana Vandlíčková

Své dlouholeté zkušenosti se snaží předávat mladším kolegům. Občas se prý najde někdo, kdo by chtěl být řidičem autobusu. „Nováčky na zácvik si střídáme, ale jestli si myslíte, že jsou to mladí kluci, tak to zase ne,“ směje se. Nováčkům je většinou něco mezi padesáti a pětapadesáti roky. „Zase jsou to zkušení chlapi a zbytečně neriskují,“ ujišťuje. Robert Dušek nedávno oslavil pětašedesát a do důchodu se nechystá. Ještě pár let by chtěl vozit lidi do práce či do školy. Svou práci má rád a stále ho baví.