Předchozí
1 z 3
Další

Osmatřicet let téměř denně si stoupá paní učitelka Libuše Foltínová před plnou třídu dětí druhého stupně. Učí je pro mnohé neoblíbenou matematiku. Na Základní škole v prachatické Vodňanské ulici odučila téměř celou svou učitelskou kariéru. „Je u nás ve škole třicet sedm let,“ upřesňuje Petra Sandanyová, ředitelka ZŠ Vodňanská, a se smíchem dodává, že kolegyně už je ve škole „něco jako inventář“.

Letošní školní rok je pro Libuši Foltínovou ten poslední. Je zároveň třídní učitelkou IX. A. Svoji třídu dovede ke zdárnému konci povinné školní docházky a od září bude na školu jen vzpomínat na zasloužené penzi.

RADĚJI PŘED TABULÍ

S koncem učitelské praxe ale Libuše Foltínová musela stejně jako stovky dalších učitelů čelit inovacím v podobě koronavirového učení na dálku. Když se letos 11. března zavřely školní budovy, neváhala a okamžitě začala s výukou na dálku. A nutno podotknout, že se s on-line školou „poprala“ s grácií sobě vlastní. Kromě „své“ devítky učí matiku další tři třídy druhého stupně.

 On-line výuka je podle ní o dost horší než ta na přímo, ve třídě. „V některé dny mi přijde dvacet třicet mailů, když pak chci každému odpovědět tak, jak odpovídám, sedím u počítače od rána do půlnoci. Je to na zbláznění,“ zlobí se na oko. Každý žák od své matikářky dostane odpověď, kde se dozví, kde měl chybu, a zároveň popis, jak je řešení správně. Libuše Foltínová tvrdí, že matematika nejde naučit, nabiflovat. „Snažím se, aby si zapamatovali, že pokud je zadané tohle, tak musejí použít takový fígl, jindy zase něco jiného, jen tak mohou najít řešení,“ vysvětluje. Stojí si za tím, že zvlášť při výuce na dálku musí na děti o dost více uplatňovat metodické návody, jak postupovat. Hledáním konkrétního řešení jednoho příkladu je při takové výuce k ničemu.

PROCVIČUJÍ PŘES VIDEO

A protože Libuši Foltínové moderní technologie vůbec nejsou cizí, pustila se před dvěma týdny do příprav deváťáků na přijímací zkoušky. Ani tak ale nemohla před tabuli, patří do rizikové skupiny. Využívá proto videopřenosy. Paní učitelka sedí ve sborovně, ve třídě jsou s paní asistentkou deváťáci. Podle pokynů matikářky děti plní úkoly a zdokonalují se. „Mým úkolem je i uklidnit je. Letos vinou koronaviru nikdo nebude mít přijímačky na sto procent,“ myslí si a dodala, že většinu učiva zvládla vysvětlit do březnového zavření školy. „Chyběla nám jedna kapitola,“ ujišťuje.

Také moc dobře ví, že děti si úkoly zadané k domácí práci v době koronaviru posílají mezi sebou. „I když tam mají postup, tak je poznat, že je to obšlehlý. Občas proto napíšu, že jim posílám stejné hodnocení jako tomu a tomu, když to měli stejně,“ směje se a dodává, že kdo chtěl, tak opakovací testy z pracovního sešitu udělal sám a bude na tom u přijímacích zkoušek o to lépe.

Libuše Foltínová procvičuje s deváťáky z Vodňanky příklady na přijímací zkoušky přes video. Raději by ale stále před tabulí a plnou třídou dětí.Zdroj: Deník / Jana Vandlíčková