David Vinš je trenérem roku

David Vinš trénuje ve Vimperku kategorii mladších žáků a navíc i začínající hokejisty z prvních tříd, v hokeji braných jako druháci. „Jsem s dětmi na ledě každý všední den a o víkendech do toho zápasy a turnaje. Dal jsem se do trénování před sedmi let a s původní partou jsme nyní v mladším žactvu,“ vrací se na začátek své trenérské kariéry David Vinš.

Zdroj: Deník / Vladimír Klíma

Do pátého ročníku celorepublikové akce Dík, trenére ho přihlásila manželka. „Ani jsem o tom nevěděl. Po čase mi přišel mail, že jsem byl vybrán mezi dvaatřicet trenérů. Nebylo to o žádném hlasování veřejnosti, vše si vybírali pořadatelé akce Díky, trenére. Pak jsem odpovídal na různé dotazy a vybrali mě mezi šestnáctku. To již obnášelo návštěvu u nás na zimáku, volali na svaz, monitorovali trénink, dělal jsem rozhovor a z toho pak vybírali osmičku, která se sjela na finále do Prahy,“ vypráví David Vinš, jak postupovala soutěž.

Zdroj: Deník / Vladimír Klíma

Na finále vyrazil se svými mladšími žáky a s podporou mnoha rodičů svých svěřenců v zádech. Věděl jsem, že nás čeká osmiminutový trénink, který jsem dělal s mladšími žáky. Do toho měla být zařazena i nějaká show. Do ukázky jsme zařadili na dvě minuty rozcvičku, pak byl kruhový trénink a na závěr tanec haka. Haku jsme trénovali možná měsíc a ta porotu nejvíce oslovila. Děti byly báječné,“ vzpomíná na finálový večer v Praze David Vinš s tím, že na semifinále si losoval sportovce z klubů, které vpadly. „I tyhle děti byly skvělé,“ doplnil.

Zdroj: Archiv Davida Vinše

Vimperský tým mladších žáků je skvělou partou, která má velký podíl na Davidově úspěchu. „Je to výhra všech hráčů, včetně děvčat, které v týmu také máme a jsou perfektním tmelícím prvkem. Samozřejmě nemohu zapomenout ani na kolegy trenéry a rodiče dětí, jsme zkrátka jednou velkou hokejovou rodinou,“ doplnil David Vinš.

Zdroj: Deník / Vladimír Klíma