Tradičně se koná na dvou místech. Prvním z nich je u pomníku Charlese Havlata pod Stögrovou Hutí nedaleko Volar, který byl pravděpodobně posledním zastřeleným vojákem na Evropském území za druhé světové války. U pomníku v krátkém proslovu připomněl onu událost Vít Pavlík, který zdůraznil, že každý život ve válečné době je zmařen zbytečně ať již to bylo zde, nebo o kousek dál. Že je naší povinnost si historii připomínat a na tuto dobu druhé světové války nelze zapomínat.

Druhá část potom probíhá ve Volarech na pietním hřbitově Pochodu smrti, který vyšel z Německého Halmstadu a po strastiplné trase, zejména nočního času se téměř po sedmi stech kilometrech zastavil u Volar.

Na tomto místě v projevu vzpomenul starosta Volar Vít Pavlík tuto smutnou událost, která se na konci války udála na území Volar. Připomněl, že letos je tomu 79. let od ukončení největší válečné světové tragédie, kterou si musíme připomínat a nezapomínat na dobu, kdy jsme na dlouhou dobu ztratili svobodu. Je důležité si připomínat tyto tragické události a ctít naše osvoboditele.

Na obou místech uctili památku s vedením města v čele se starostou Vítem Pavlíkem a místostarostkou Janou Bártovou volarští občané. Na obou místech položili věnce a květiny. Na Pietním hřbitově členky Spolku žen Volary položily 96 květin, to podle toho, že zde je pochováno 95 žen a jeden muž.

Hymny České republiky a Spojených států amerických zahrálo saxofonové kvarteto ZUŠ Volary.

Ladislav Beran