Lidová škola
– aktivita dubského mateřského
centra Dupydub
– původně vznikl pro potřeby sboru s názvem Dubské ratolesti
– jednotlivé hodiny jsou rozděleny do kategorií podle věku dětí, fungují tak pro tří až čtyřleté děti, další věkovou kategorii tvoří děti okolo šesti let, v nejstarší jsou poté devíti až desetileté děti
– v dubské lidové škole se hraje pouze na flétny, do budoucna se plánuje i hra na housle

„Původně jsme naší lidušku založili z toho důvodu, že jsme potřebovali doprovod k pěveckému sboru s příznačným názvem Dubské ratolesti. Sbor, který původně navštěvovaly děti a posléze i starší zpěváci a rovněž i handicapovaní klienti místního centra Stroom, se ale v letošním roce už neotevřel,“ vyprávěla Kateřina Kulhánková, současná vedoucí mateřského centra s tím, že se tak stalo kvůli malému počtu dětí, z nichž některé se dostaly už do věku, kdy se zajímají o jiné věci a nebo začaly navštěvovat školy v jiných městech, a tak by pravidelné zkoušky nestíhaly.
Dubská liduška má oproti ZUŠkám ve větších městech také určitá specifika. Děti, nebo spíše jen děvčata, tady hrají na jediný nástroj, kterým je flétna. „Velikou výhodou flétniček je to, že efekt je dost rychlý. Pískat se totiž děti naučí celkem rychle, a to je dobré i pro jejich sebevědomí. A to už nemluvím o tom, že hraní na flétničky má dobrý vliv i na jejich plíce,“ s úsměvem popisovala Kateřina Kulhánková, která pokračuje, že praktický je i jejich přenos.
„Oproti jiným větším nástrojům si flétnu mohou děti zandat do tašky a jít. Určitě se jim tak nepronese. Také je to dobrý základ pro spoustu dalších dechových nástrojů, na které by popřípadě děti chtěly hrát v následujících letech,“ ujišťuje.
I ti nejmenší flétnisté, kterým je okolo třech let, tak zvládnou samostatné, ale i společné vystoupení. „Takovým základním repertoárem jsou klasické lidové písničky, které mají jednoduchou melodii. Samozřejmě, že starší a zkušenější flétnistky si k nim postupem doby přidávají melodie složitější. Všechny tyto zkušenosti pak uplatňují na veřejných vystoupeních. Takové se například uskutečnilo zhruba v polovině května pro místní seniory. To dokonce naše malé šikulky zvládly hraní nejen podle not, ale předvedly nám i svou improvizaci na melodii další. Tu si mohla děvčata připravit doma, většina z nich ji ale zahrála přímo na místě. Vždy totiž v konečné podobě byla trochu jiná. O to víc bylo jejich vystoupení ale zajímavější, protože nám tak dokázala, jak umějí reagovat na nové situace,“ popisovala Kateřina Kulhánková.
Hravou formou se k děvčatům zároveň dostává i hudební nauka, která je součástí dubské lidušky.
„Zkoušeli jsme k flétničkám zařadit i housle. O ty ale takový zájem nebyl, a to možná i z toho důvodu, že jejich pořizovací cena je přece jenom vyšší. Možná, že se ale situace v budoucnu změní a my je nakonec také do lidušky přidáme,“ poodhalila plány vedoucí mateřského centra, která doufá, že k obnovení by mohlo dojít i u již zmíněného pěveckého sboru, který si za dobu své existence získal velkou oblibu u místních obyvatel. Dobrou zprávu má dále Kateřina Kulhánková i pro chlumanské děti.
Tam se totiž v letošním roce liduška také otevře. „Počet našich malých muzikantů se tak ještě navýší,“ doplnila závěrem s tím, že v Dubu v současné době píská devět děvčat, a tak jich bude i s Chlumany patnáct.