Tak začneme hned, zda by vám to nevadilo, souhrnnou otázkou třicet pět. Následující dotaz navazuje právě na výše zmíněný text z vysokoškolského prostředí, který je z vašeho společného duetu s Michalem Horákem s názvem Netuším. Jaký jste byl vlastně vy student?

Myslím, že sem byl student poměrně v pořádku. Na základce jsem měl jedničky, na gymplu dvojky a na vejšce jsem tak nějak prolezl. Červený diplom sice nebyl, ale byla pochvala děkana za diplomku. Tu jsem měl za A.

Proč je váš umělecký pseudonym Pokáč?

To je jasný, protože se jmenuji Jan Pokorný.

Váš oblíbenec Xindl X však zvolil zcela jedinečný pseudonym. Nechtěl jste se i v tomto inspirovat?

Moji oblíbení muzikanti byli také Jarek Nohavica, Jack Johnson, Jason Brown, všichni prostě jméno a příjmení a nazdar. Když se mě ale ptali, jak chci napsat na plakát k prvnímu koncertu, tak jsem si představil Honza Pokorný… to je takový mdlý. Říkalo se mi Poky, pak jako Pokáč, tak jsem řekl, napište mi tam Pokáč.

V písni V lese se sarkasticky zmiňujete o čase stráveném v lese. Jaký máte skutečně vztah k přírodě vy?

Přírodu mám rád, občas je těžký se tam dokopat od všech těch telefonů a počítačů, a proto si myslím, a o tom je i ta písnička, že lidi z mojí generace to nemají úplně jednoduchý si tam najít tu zábavnost, která tam je samozřejmě obrovská. Ale protože jsme zvyklí, že na nás všechno svítí a bliká a tady přijdeme a jsou tam jenom ty stromy, tak nám to může připadat nudný. Ale do přírody chodím rád a přírodu mám taky rád.

Nedávno jste se zúčastnil osmých narozenin Stezky korunami stromů v Lipně nad Vltavou. Strávil jste zde nějaký čas? A jak na oslavu vzpomínáte?

Vzhledem k tomu, že jsme mířili na další koncert, tak jsem se nezdržel. Ale myslím, že jsem zde kdysi byl a bylo to teda moc pěkný. Na oslavě bylo hodně dětí, krájel jsem zde narozeninový dort a je tedy pravda, že jsem nikdy nekrájel dort a abych ho věnoval stezce k narozeninám.

Jaký máte vztah k jižním Čechám?

Můj vztah k jižním Čechám je takový, že sem nevede žádná pořádná dálnice. Na mapě to vypadá, že je to blízko, ale ono je to tři hodiny z Prahy. Nicméně i tak jsme měli v Budějovicích několik krásných koncertů, v Táboře taky, v Písku…Pamatuji si, že kdysi v Jindřichově Hradci jsem měl jeden z prvních koncertů a bylo tam asi šest lidí. Byl jsem rád, že si mě tam pozvali, zároveň si však pamatuji, že pořadatel měl vystudovaný obor rybníkářství, což je tady asi typický.

Jak se vám líbí Český Krumlov?

Dnes jsme si procházeli poloprázdné město, tak to je úplně království. V blízké době sem ještě zajedeme. Já jsem zde byl tři roky zpět na výletě a bylo to takový narvaný a člověk se ani pořádně nemohl prodrat tím davem turistů. Takže moc pěkný a určitě si to ještě projdu. Byl jsem vlastně i na Otáčivém hledišti. Sice se tehdy nic nehrálo, ale viděl jsem to.

Když jste navštívil i Český Krumlov, navštívil jste i samotný zámek?

Na zámku jsem asi nebyl, i když to teda vypadá všechno moc krásně. Byl jsem teď tedy použít klášterní toaletu, jestli to patří taky k tomu, tak jsem ji byl použít a musím říct, že dobrý. Byla taková standardní, jak by člověk očekával v klášteře, ale čistá a skromná. Ale žádná abatyše by se nemusela stydět tam posadit, případně postát. Dneska jsme si všichni rovni. Doporučuji klášter a nejenom tu toaletu, ale všechny ty prostory, protože zahrada je moc krásná.

Příští týden v Pivovarské zahradě vystupují Chinaski. Vy v písni Úplně levej zmiňujete, že jste dobrák od kosti, což je právě jeden z jejich největších hitů. Co za největší hit považujete ze své tvorby Vy nebo myslíte, že ta velká pecka vás teprve ještě čeká?

Já doufám, že ta velká pecka mě teprve ještě čeká. A myslím si, že doteď největší hit, ač jsem si to jednoznačně původně nemyslel a nikdo to od toho neočekával, je určitě píseň Mám doma kočku. I když je to takový jako všelijaký/průměrný/normální, tak ale…A třeba zhlédnutí klipů Matfyzák na disku, Vymlácený entry mají podobně, ale když se vždycky zeptám lidí, co chtějí zahrát, tak půlka lidí řekne kočku. Protože to prostě znají a je to se mnou spojený. A i když je to teda pěkná potvora ta naše kočička, tak je člověk vděčný, že vlastně i díky ní vlastně tady hraju pro tolik lidí. Takže si myslím, že je to velmi významný song z mého hlediska.

Vzbudil jste velkou vlnu reakcí svou poslední Pokáčovo rychlovkou. Zpíváte, že Jaromír Jágr bude mít děti ve sto pěti. Kdy se dočkáme potomků od Vás?

Uvidíme, uvidíme…

Často s lidmi sdílíte mnoho informací. Rodičovství byste vynechal či by bylo jednou ze zveřejněných informací?

Asi bych se zmínil. Nicméně jsem fanouškem spíš toho si rodinný život nechat pro sebe, ačkoli naprosto respektuji, že to někdo má jinak, že někdo sdílí svoji rodinu a podobně. Za mě je mi v tomto sympatický Ed Sheeren − pokud si někdo vyloženě nesnaží googlit, jak vypadá jeho manželka, tak ani neví, že má manželku. Takže jsem spíš pro to publikovat věci kolem práce a kolem hudby a osobní život si nechávat pro sebe.

Velkou část vaší tvorby činí i duety. Namátkou třeba s Berenikou Kohoutovou, Annou Slováčkovou, Voxelem či právě Michalem Horákem. Plánujete do budoucna ještě nějaké?

Určitě ano. Velcí kamarádi jsme kamarádi třeba s Miraiem, uvidíme, jestli spolu něco vymyslíme. Nebo s Ewou Farnou jsme si říkali, že bychom něco vytvořili. Uvidíme. Možností je spousta. Je spousta talentovaných muzikantů, s kterými bych hrozně rád něco udělal. Duety mám moc rád, jak jste říkala, takže si myslím, že jich ještě dost přijde.

Lada Sojková