V 19 hodin se skrze klenbu kostela Sv. Jana Nepomuckého v Hluboké nad Vltavou s hvězdami schovanými za mraky přivítala také prachatická Fontána. Tři desítky děvčat pěveckého sboru rozestoupených v prostoru chrámu do čtyř světových stran zahájilo svůj koncert kánonem Gloria. Postupné přidávání se jednotlivých hlasových sekcí mělo dramatický účinek. Piano postupně sílilo v mocné forte a zvuk se linul z jednoho rohu do druhého.

Posluchač byl tak přímo ve středu dění. Do tmy pak zazněl krátký text jako úvod k písni Buď pozdraveno, světlo. V závěru skladby se děvčata přesunula před oltář. Za zpěvu bylo ze světýlek vytvořeno v houslovém klíči písmeno „F“. Poté se v kostele pomalu rozsvítilo. Následující program byl rozdělen do tří částí.

V první sérii se představil sbor s pěti skladbami v různých jazycích. Nechyběla mezi nimi ani latina a angličtina. Posluchač si však mohl vychutnat i tradiční africký tradicionál. Střední část programu byla zahájena i ukončena čtením úryvků z knihy Šumava domovem v podání Marcely Haspeklové. Hudebně se pak představily v sólových skladbách sbormistryně Petra Sovová s klavírním doprovodem Anny Malechové a Martina Pivoňková s písněmi Žalm 8 a Modlitba. O poslední část programu se opět postaral celý pěvecký sbor. Zazněla např. skladba Ave crux v úpravě Mikoláše Troupa nebo Andělé moji od Jaromíra Nohavici v úpravě P. Sovové.

Atmosféra koncertu i výkon všech protagonistů byl úžasný, o čemž svědčil závěrečný potlesk obecenstva vstoje. Myslím, že můžeme a máme být na co pyšní. Poděkování patří všem účinkujícím a především pak Otci Tomasi van Zavrelovi, který Fontáně koncert v hlubockém kostele umožnil.