OBRAZEM: Mámě Babouků je 90 let. A pořád tančí vášnivě

26. 9. 2015

Němčice - Terezie Rožboudová, vdova po slavném kapelníkovi nejstarší jihočeské dechovky, slaví 26. září jubileum. Sama si stále vaří i šije, ráda si dá pivo.

Terezie Rožboudová, vdova po Václavu Rožboudovi, slavném kapelníkovi dechovky Babouci, slaví 26. září 90. narozeniny. Na snímku z letošního února, na hasičském bálu v Němčicích, jejím nejoblíbenějším. „Je domácký, žádná honorace,“ chválí si atmosféru.

Kliknutím zvětšíte

Terezie Rožboudová, vdova po Václavu Rožboudovi, slavném kapelníkovi dechovky Babouci, slaví 26. září 90. narozeniny. Na snímku z letošního února, na hasičském bálu v Němčicích, jejím nejoblíbenějším. „Je domácký, žádná honorace,“ chválí si atmosféru. | Foto: Petr Zikmund

„Já je proženu,“ zasměje se, když jí přejete pěkné slavení. A je hodně důvodů jí věřit. Tančí čiperně, sama si stále vaří, pere, šije a před pád dny se nad Jihočeskem proletěla letadlem. Prožene je. Máma Babouků, Terezie Rožboudová, oslaví 26. září 90. narozeniny. Vdova po slavném kapelníkovi nejstarší jihočeské dechovky.

S návštěvou se vítá slovy Pozdrav pánbůh. Do kostela chodí pravidelně, stejně jako na babinec do němčické hospody. Tam má při hasičském plesu, posledním bálu bez elektriky, zamluvené místo na rohu stolu u pravé strany pódia.  A v jejím domě, na kraji vesnice Němčice u Netolic, se najdou stopy kapely všude. Pivní tácek s Babouky, váza od fanklubu  z Kaliště, manžel Václav  s baskřídlovkou na obraze a jeho síň slávy, do modra vybledlá fotka skupiny. S Babouky hrál kromě jejího muže i strýc, tatínkův bratr, její syn Milan  u nich troubí na bastrumpetu, druhý syn Václav kapelou prošel a teď vede vlastní hudbu Šumavanka.

„Líbí se mi, že Babouci jsou stará muzika. Vyslovují, jak se mluví, nebo když hrají a někdo se upískne, říkám: to je vono, to jsou správní muzikanti. Všechny jejich písničky jsou mi milé, samozřejmě Ten němčický kostelíček,“ říká Terezie Rožboudová.

Jestli ji manžel Václav z muzikantského nebe pozoruje, asi žasne, když ji vidí na parketu. Chodí na dva bály v Němčicích i na dechovkářské akce na českobudějovickém výstavišti. Nejmilejší je jí němčický hasičský ples, kde letos v tombole vyhrála solvinu s nápisem Pro chlapské ruce. „Je domácký, žádná honorace, jeden na druhého vidí. Hospůdka naše začouzená. Moc ráda tancuju, nohy zaplať pánbůh slouží. Já vždycky jak slyšela muziku, tak ruku nahoru… Tanec byla moje vášeň, kdyby nepřišla válka, tak jsem snad byla v nějakém souboru. Ale válka všechno zkazila,“ vypráví.