Kliknutím zvětšíteTeď tam děti láká Krteček, Cipísek nebo obr Kyklop. Příští rok by se mohli přidat kostry nosorožců, hadi či živí krokodýli. Alespoň podle projektu, který pro píseckou Sladovnu – galerii zaměřenou na dětskou ilustraci – připravil Miroslav Procházka, majitel Krokodýlí zoo Protivín. Slibuje roční návštěvnost 60 tisíc lidí. Jenže narazil. Vedení Sladovny je proti a podle starosty je projekt kontroverzní.
Dům přírody, jak zní název plánované expozice, by nabídl 50 velkých koster, několik set lebek, fotografie a živá zvířata. Sbírka Procházkovy Nadace Tomistoma zahrnuje několik tisíc položek, začíná bezobratlými a končí velkými savci.
„Chtěli bychom mít ve Sladovně i živá zvířata, hlavně ta, která jsou pamětihodná tím, že přežila v nezměněné podobě z minulosti – bahníky, zástupce plazů, ptáků, savců. A krokodýly taky," řekl Miroslav Procházka.
Živá zvířata a unikáty jako lebka vakovlka vačnatého, jichž je na světě pouze osm, by zabrali dosud neopravené prostory Sladovny. Náklady se odhadují na 60 milionů korun. Procházka by dal na expozici dvacet milionů ze svého, město by požádalo o grant z programu ROP a zbytek doplatilo samo. Zádrhelem je slůvko „by".
Správní rada Sladovny totiž považuje Dům přírody za nekoncepční a neslučitelný s jejím směřováním. A ředitelka Sladovny Tereza Dobiášová žádá, aby před rozhodnutím, jak neopravené prostory využít, přišla debata občanů i odborníků o tom, jak někdejší výrobnu sladu rozžít.
„Dům přírody absolutně degraduje ideu využití Sladovny. Stále dáváme přednost tomu, aby v neopravené části sídlila knihovna a aby vznikla pracovní skupina, která by řešila obsah a směřování Sladovny," uvedli členové správní rady.
Náplň galerie určuje podle Terezy Dobiášové historie: v symbolické rovině tmelí slad společnost. Kulturní centrum musí být proto místem, kde se lidé rádi potkávají. „Dům přírody a jeho výrazně komerční orientace tento komunitní rozměr postrádá; návštěvníky vnímá čistě jako konzumenty a zákazníky. Nese to s sebou riziko, že veřejnost projekt i Sladovnu odmítne," je přesvědčena Tereza Dobiášová.
Vedení Písku bude o Domu přírody rozhodovat 4. dubna na radě města. Do té doby má místostarosta Josef Knot připravit přesné podklady. „Projekt vyvolává kontroverze. Máme sice možnost získat prostředky na opravy další části Sladovny, podpořil by se turistický ruch, na druhou stranu vyvstává otázka, jestli je to nejvhodnější propojení, sám o tom zatím přesvědčený nejsem. Záleží na stanovisku památkářů a projektanta," reagoval starosta Ondřej Veselý.
Komise památkářů již Sladovnu prošla a Dům přírody nezavrhuje. Důležité bude najít vhodné technické řešení.
„Z hlediska památkové péče je rozhodující, aby se nepoškodily hodnotné konstrukce, ať již přímými zásahy, nebo nevhodným klimatickým režimem. Je třeba zohlednit také náročnost údržby," podotkl Vlastislav Ouroda, šéf budějovických památkářů.
Spojení dětské ilustrace
a zvířat či koster vnímá kladně také Radim Šumbera z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Myslí si, že expozice zaujme. „Otázka je, co tam bude za lebky, ale přijde mi to v pohodě," hodnotí vědec, jenž mj. zkoumá rypoše, africké hlodavce.
Projekt chce propojit Sladovnu a protivínskou zoo, slibuje dvoudenní společnou vstupenkou. Procházka věří, že návštěvníci zde pak stráví víc času, což by prospělo hotelům
a restauracím v okolí. V plánech zmiňuje i cyklostezku mezi Protivínem a Sladovnou.
„Naše cílová roční návštěvnost je 60 000 lidí. Projekt má velký přínos pro školy, mohly by zde mít hodiny přírodopisu. Jedna z výstav bude fylogenetická, od prvoka po člověka. Máme vyzkoušené, že dobře funguje živý exponát a vedle něj kostra," popsal Procházka.
Sladovna se jako jediná v Česku věnuje na 2500 metrech čtverečních dětské knižní ilustraci. První velkou výstavu v režii Dobiášové, Cestu do neznáma, již vidělo přes 2000 lidí. „Máme potenciál stát se jedinečným cílem pro rodiny s dětmi. A nechceme tuto šanci ztratit," odmítá ale 'krokodýly' ředitelka Sladovny.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
