Ten se ve své profesionální umělecké činnosti věnuje volné a užité grafice, knižní a novinové ilustraci, koláži a kreslenému humoru. Zároveň je členem Sdružení Bienále Brno a Asociace jihočeských výtvarníků.

Šestého července vám bude 70 let. Máte potřebu bilancovat?
Nebilancuji, nesměle se ohlížím. Výtvarné činnosti a nápadů mám stále dost a pořád mě tahle práce baví.

Jak jste se k umění dostal a kdy jste se rozhodl, že budete výtvarníkem?
Odmala jsem rád četl a kreslil a vždycky jsem v sobě řešil rozpor, zda pokračovat ve čtení, nebo si už vytvořit vlastní ilustraci k přečtenému. V sedmapadesátém roce jsem dostal cenu na mezinárodní soutěži dětské kresby v Paříži a to mě taky povzbudilo. A i když jsem jako kluk měl řadu dalších zájmů, například sport, rybaření, nebo později dramatický a recitační kroužek, vztah k výtvarnému umění a činnostem s tím spojených, u mě přetrval do dospělosti, vlastně celoživotně. Rád vzpomínám i na setkávání s malířem a pedagogem Karlem Valtrem, za nímž jsem do Tábora, na základě kontaktu překladatele Adolfa Kroupy, jezdil. S napjatým očekáváním jsem si od něj nechal korigovat své práce, rád jsem poslouchal jeho věcné poznámky a rady k tvorbě. Zajímal se o to, co čtu, jak přemýšlím, hovořil se mnou i o věcech, o kterých jsem se tehdy domníval, že s kumštem ani nesouvisí. Jeho lidských a uměleckých kvalit a přístupu si vážím dodnes.

Výtvarné činnosti se věnuji zhruba od poloviny šedesátých let. Začínal jsem volnou kresbou, grafikou i kresleným humorem - dá se říci současně. V roce 1965 jsem začal spolupracovat s Jihočeskou pravdou a časopisem Student, který byl tehdy nový. Po návratu z vojny v roce 1968, kde jsem pracoval jako grafik ve vojenské tiskárně, jsem spolupráci s novinami a časopisy podstatně rozšířil, a už to jelo…

Kreslil jste pro dětské a mládežnické časopisy jako Sluníčko, Ohníček, Mladý svět, ale i pro odborně zaměřené Hospodářské noviny, Právního rádce, Ekonom… Také ilustrujete knihy. Co je Vám bližší?
Od konce 60. let jsem průběžně spolupracoval s redakcemi novin a časopisů jako Student, Věda a technika mládeži, Mladý svět, Stadión, Sluníčko, Ohníček, Květy, Dikobraz, Světová literatura, Domov, Jihočeská pravda (dnešní Deníky Bohemia, kde spolupráce trvá už neuvěřitelných padesát let), Učitelské noviny a další. Od 90. let jsem kreslil pro Telegraf a Reportér, Deníky Bohemia, Učitelské noviny a spolupracoval s Jihočeskou univerzitou. V té době jsem začal dělat ilustrace také pro odborně zaměřené časopisy a noviny, kde lze komplexněji rozvíjet zadání v oblasti ekonomiky a práva; sem patřily například Hospodářské noviny, Právní rádce a Ekonom. Už při zadání z nakladatelství nebo redakcí se u mne počítá s tím, že moje tvorba je postavena na určité nadsázce, poetice a humoru. Rád vzpomínám na spolupráci s Právním rádcem a Ekonomem, která trvala více než 10 let: byla to zároveň výzva i dobrodružství, protože jsem měl najednou před sebou zcela jinou – novou tematiku ke zpracování. Stejně tak po revoluci jsem měl příležitost zpracovávat řadu úkolů pro firmy jako VZP, ČEZ, Jihočeská energetika, Koh-i-noor, Edikt, a další; téma každé firmy bylo vždy jiné a ta práce byla hodně různorodá a pestrá, šlo o kalendáře, novoročenky, příležitostné tisky, nejrůznější tiskoviny. I díky tomu jsem tehdy jako autor přišel na několik pro sebe nových výtvarných postupů.

Významné místo v mojí práci zaujímá tvorba zaměřená na dětské publikum, od ilustrací pro Sluníčko přes leporela, vystřihovánky, omalovánky nebo trojrozměrné objekty až k ilustrování knížek. Těch jsem měl možnost ilustrovat více než třicet, jak pro děti tak pro dospělé.

Ale abych se vrátil k vaší otázce: Zrovna tak jako mi vyhovuje střídat užitou grafiku s volnou tvorbou, tak mně stále baví střídat témata a zadání včetně užívaných výtvarných postupů.

Grafice a rozměrnějším formátům temper se věnujete od poloviny 70. let. Jak byste charakterizoval svoji práci v této oblasti?
Základní grafickou technikou, kterou používám, je serigrafie postavená na přesném barevném (v začátcích až dvacetibarevném) soutisku. Podobně jako při práci na originálech pracuji s přesností a s využitím geometrických prvků, někdy používám části xylografických detailů z přelomu minulého století. Úspornost výtvarné formy a humorná nebo groteskní zkratka s pointou mou výtvarnou práci charakterizují.

Kde čerpáte témata pro své humorné kresby?
Všude kolem sebe, na ulici, v kavárně, na koncertě, kdekoliv. Je to už takový můj zažitý způsob pozorování a uvažování, s určitou nadsázkou, zkratkou a následnou glosou: všímáte si situací i lidí, a i když tu humornou situaci nevidíte přímo, dokážete si ji doplnit. Proto s sebou stále nosím blok s tužkou, kam si ve zkratce zaznamenávám skici a poznámky. Jeden blok mi vydrží tak tři týdny, mám jich schovaných už plnou skříň.

Jste vážný nebo spíše veselý člověk?
Snažím se být lehce optimistický, ale nepřeháním to.

Jaký humor je vám blízký?
Líbí se mi humor inteligentní a pokud možno poetický.

Co vás inspiruje v tvorbě?
Hlavní inspirací jsou témata z oblastí, které mám rád, a to je výtvarné umění, literatura, vážná a jazzová muzika, a taky například sport, rybaření, voda, příroda… Bez nadsázky můžu říct, že asi není téma, v němž bych nenašel něco pro sebe, něco k dalšímu zkoumání a hodnocení.

Paradoxně - oč jsou témata k mému původně humanitnímu zaměření vzdálenější, o to víc mě přitahují jako objekty k bádání. A tak snad i proto bývají kreslíři zváni ilustrovat i vážné knihy o ekonomice, politice, zdravotnictví, a podobně. Svým nadhledem bývají schopni „zlidštit“ a přiblížit i složitá zákoutí nejrozmanitějších oborů, z nichž obvykle mívá většina laiků až ochromující respekt.

Pocházíte z Českých Budějovic, ale v dětství jste se stěhovali do Vodňan. Ovlivnilo vás to nějak?
Díky práci otce v Šumavanu jsme ve Vodňanech strávili asi pět let, do mé třetí třídy. Odtud pochází můj nezapomenutelný zážitek z výlovu rybníka, který jsem sledoval s partou kluků. Druhý den jsem se tam musel vrátit, natolik mě ta atmosféra pohltila…, a tak se zrodil jihočeský patriot. A zřejmě i proto dodnes rád kreslím vše kolem vody a ryb. A i když si do jihočeských rybníků někdy přidám mořského koníka nebo lasturu, zůstávám u nás na jihu.

Uspořádal jste více než 90 samostatných výstav. Za karikaturu, grafiku, hračky a plakáty jste získal ocenění. Vaše dílo je zastoupeno v mnoha galeriích a sbírkách, účastnil jste se více než 200 výstav společných. Kde všude se mohli zájemci s vaší tvorbou setkat?
Kromě výstav po celém Česku a Slovensku byly mé práce k vidění v místech jako Frankfurt, Tokio, Londýn, Rzeszów, Gabrovo, Marostika, Skopje, Bělehrad, Havana, Ankara, Curych, Berlín, Vídeň, Lorient, a jinde.

Na čem právě pracujete?
Pracuji na nových grafikách, na sérii omalovánek pro děti a připravuji autorskou knížku. Víc bych zatím neprozrazoval.

Jste majitelem Galerie Hrozen, kterou jste v roce 1998 v centru Českých Budějovic založil. Co vám tato aktivita přináší?
Galerie je od svého vzniku cíleně zaměřena především na grafiku, grafický design, ilustraci a kreslený humor. Vedle pořádání autorských a tematicky zaměřených výstav se každoročně snažíme dát prostor také významným jihočeským autorům. Založili jsme tradici udělování ceny za nejlepší ilustraci dětských knih (ve spolupráci s Koh-i-noor Hardtmuth, a.s.) spojenou s výstavou oceněného ilustrátora. Připravujeme výstavy pro děti i další akce zaměřené na středoškolskou a vysokoškolskou mládež. Dosud jsme uspořádali přes osmdesát autorských výstav a těší mě, že jsem tu mohl představit řadu mně osobně i umělecky blízkých autorů zvučných jmen jako Adolf Born, Jiří Šalamoun, Jiří Kolář, Karel Valter, Jan Solpera, Jan Rajlich, František Štorm, Vladimír Preclík, Pavel Sukdolák, Eduard Ovčáček, Zdeněk Mézl, Miloslav Nováček, Václav Kabát, Josef Paleček, Marie Tichá, Zdenka Táborská, Emílie Tomanová, Jaroslav Sůra, Eva Hašková, Eva Vlasáková, Jindra Čapek, Francois Oberfalcer, Aleš Lamr, Radomír Postl, Jan Kavan, Gabriel Filcík, Lucie Dvořáková, Miroslav Barták, Jiří Slíva, Stanislav Holý, Oldřich Smutný, a další.

Provozování soukromé galerie je velký luxus nejenom z hlediska času a financí. Přinesla nám ale taky spoustu vynikajících uměleckých zážitků a příjemných a inspirativních setkávání jak s lidmi z uměleckého světa, tak s návštěvníky galerie, jejichž přízeň nás už devatenáctým rokem opravdu těší.

Na říjen připravujeme výstavu Výjimečný fenomén / Český kreslený humor od 60. let po současnost a následovat bude moje autorská výstava, kde budou představeny kresby, nová grafika a originály z poslední doby. Všechny zájemce o tuto výstavu v Galerii Hrozen již nyní srdečně zvu.