VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Autorka ze Čkyně popsala historii zaniklé obce Bučina

Bučina - V sobotu 9. září pokřtila autorka Lenka Klímová knihu s názvem Historie zaniklé obce Bučina (Buchwald), která popisuje kdysi jednu z největších obcí na Šumavě. Knihu křtila její autorka, mladá dáma ze Čkyně Lenka Klímová.

17.9.2017
SDÍLEJ:

Lenka Klímová ze Čkyně pokřtila na Šumavě publikaci Historie zaniklé obce Bučina.Foto: Ladislav Beran

Ta má k Bučině vztah, zejména proto, že její dědeček Miroslav Klíma byl hajný ve Kvildě a Bučina byla tehdy jeho rajónem. Ráda se sem vrací a vzpomíná. Snad proto se zrodil nápad zmapovat historii tohoto místa, které bylo v době předválečné velmi významné pro všechny Šumaváky.

Kdy a kde se zrodil nápad napsat knihu právě k Bučině?
Nevím přesně proč. Asi mám k tomuto místu tak nějak blízko. Když jsem byla na Bučině poprvé, tak tu stála jen ruina bývalého prosperujícího hotelu. S přibývajícími léty a zkušenostmi jsem se však na toto místo začala dívat jinak. Můj děda tam působil jako hajný, tatínek pomáhal při rekonstrukci hotelu a od malinka to tu máme prochozené a proježděné křížem krážem. Je to kout, kam se ráda vracím, kam si chodím odpočinout. Toulám se okolím a představuji si ten čilý ruch před desítkami let. Na vysoké škole jsem měla napsat historickou práci a historii nějakého místa. Chtěla jsem psát o obci Čkyně, kde bydlím, ale pak jsem se zamyslela a říkám si, nebude lepší psát o Bučině? Profesorovi se téma zaniklé obce líbilo, a tak mě v nápadu podpořil. Po odevzdání práce mi vnukl myšlenku napsat na toto téma bakalářskou práci.

Na co kladete ve své knize důraz a jak jste sbírala informace o této obci?
Na své knize si cením rozhovorů s pamětníky. Myslím, že mnoho z respondentů sdílelo své zážitky poprvé, čímž mají pro mě velikou hodnotu. Informace je potřeba brát s odstupem a patřičnou objektivitou, ale vzhledem k tomu, že pamětníci těchto událostí nás opouštějí, jsem ráda, že se mi podařilo tyto rozhovory uskutečnit. Díky nim je nyní toto dílo o jednom zajímavém místě Šumavy téměř ucelené. Informace jsem získávala z dobové a další literatury, rozhovorů s pamětníky či internetových zdrojů.

Pomáhal někdo další se získáváním informací o životě lidí a jednotlivých domech, které zde kdysi stály?
Se sbíráním informací mi velmi mi pomohla moje babička Jiřina Klímová, která mi zprostředkovala setkání s paní Jaroslavou Vávrovou, a ta mi poskytla mnoho materiálů a cenných informací. Zpřístupnila mi dokumenty k samotné Bučině či k osadě Chaloupky, situované pod Bučinou směrem na Knížecí Pláně, patřící kdysi k Bučině. Jsem jí vděčná, že mi umožnila v knize zveřejnit svůj rozhovor s panem Hansem Baierem z Chaloupek. Sama jsem pak vedla rozhovor s paní Bohumilou Kyznarovou (roz. Pešlovou). Dále jsem se setkala s panem Johannem Strunzem, který pocházel z Knížecích Plání a přijel na Bučinu z Freyungu. Neumím dokonale německy, ale s pomocí pana Libora Herze jsme rozhovor úspěšně zvládli.
Kdo mi ještě hodně pomohl? Velkou zásluhu má můj přítel, který už bohužel není mezi námi. Ten mi byl velkou morální i psychickou oporou, radil, korigoval a trpělivě četl přibývající stránky. Velké díky patří také Zdeňkovi Roučkovi za půjčené publikace, cenné rady a komentovanou prohlídku okolí a v neposlední řadě i doktoru Taliánovi.

Na co vzpomínáte při sběru informací nejvíc a případně co vás třeba vyděsilo, protože Bučina je jedno z tajemných míst Šumavy. A naopak co vás naopak rozesmálo?
Velmi mile mě překvapilo, s jakou ochotou si se mnou povídala paní Kyznarová či pan Strunz. S jakou nadsázkou ale i zaujatostí líčili své životní příběhy. Od kolegů s fakulty vím, že práce s pamětníky je náročná. Mnozí se nechtějí k historii vracet, zvláště k té nemilé, která nějak negativně zasáhla jejich rodinu. S podobným přístupem jsem se nesetkala, a tak bych chtěla dotazovaným touto cestou zvláště poděkovat.

Kde bude knih k mání a je někomu věnována?
Koupit si knihu je možné ve Vimperku v elektru v ul. K. Weisse, v obchod s oblečením v ulici 1. máje a obchodě Universal v Nádražní ulici. Ve Čkyni v drogerii a fitness centru, dále na Bučině v Alpské vyhlídkce, v hotelu v Kašperských Horách nebo penzionu na Polce, v hotelu v Novém Údolí, ale také v pensionech na Knížecích Pláních a v Nových Hutích.

Oficiálně nikomu věnována není. Já bych ji ale chtěla věnovat svému dědovi (Miroslavu Klímovi), díky kterému je Šumava mou rodnou oblastí a srdeční záležitostí.

Dále bych ji chtěla věnovat mému příteli Miroslavu Volechovi, který mi byl po několik let psychickou a morální podporou, ale i trpělivým čtenářem každé přibývající stránky.

Stala se Bučina tvým géniem loci, nebo máte i jiné místo v okolí či na celé Šumavě, o kterém bychom mohli vědět?
Ano, Bučina je mým geniem loci. Jak jsem již řekla, tam si jezdím odpočinout, nabrat sil a nadechnout se z plných plic. Já osobně musím říci, že Bučina je pro mne místem, ke kterému mám zvláštní vztah. Dokud jsem žila na Kvildě, tak otec, který byl příslušníkem pohraniční stráže, mě tam občas bral, když jel na kontrolu. Vzpomínám si na první výstup ještě nad ruinami hotelu a na parádní obraz Alp, to bylo mi asi 10 let, a ten dojem ve mně zůstal. Jezdili jsme tam na borůvky i houby a pro mě se stala místem, pro mnohé utajeným, neboť do těch míst se opravdu vůbec nesmělo. Proč tomu tak bylo, jsem se dozvěděla o mnoho let později.

Ladislav Beran

Autor: Redakce

17.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Protestní akce před vepřínem v Letech. Ilustrační foto.

Odkup vepřína v Letech stvrdila smlouva

Varování na nebezpečí nákazou Aujeszkyho chorobou.Ilustrační foto.

Na Písecku byla potvrzena Aujeszkyho choroba u uhynulého loveckého psa

Vimperští florbalisté vezou čtvrté místo

Netolice - Mladí vimperští florbalisté vyrazili na turnaj pořádaný DDM Netolice.

Chuť na sušenku byla silnější než svědomí

Prachatice - Mila sušenky se zachtělo bez placení dvaadvacetiletému muži z Prahy v pondělí 20. listopadu dopoledne.

Podruhé se v nemocnici věnovali ošetřovatelství

Prachatice - Nemocnice Prachatice, a.s., pod záštitou hejtmanky Jihočeského kraje, pořádala ve dnech 9. – 10. listopadu odbornou konferenci pro nelékařské zdravotnické pracovníky, s názvem „Ošetřovatelství napříč odbornostmi“.

Divočáky kontrolují kvůli moru také na jihu

Jižní Čechy – Ačkoliv se v jižních Čechách u divočáků nákaza africkým morem prasat neprokázala, veterinární opatření platí i tady.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT