Poslední zápas ve Vítkovicích byl vyrovnaný a skončil i po prodloužení spravedlivou remízou. Souhlasíte?
Je to tak. Oba týmy se zaměřily především na obranu a moc šancí k vidění v utkání nebylo. Bohužel jsme nevyužili některou z přesilovek ve třetí třetině, jinak jsme mohli strhnout zápas na naši stranu a získat tři body. Ale dva body za výhru po nájezdech jsou také dobré.

V pátek jste hráli na Slavii, nocovali jste v Praze a v sobotu se přesouvali do Ostravy, kde jste v neděli hráli zápas.  Nebyl to pro vás trochu dlouhý víkend?
Původně se mělo ve Vítkovicích hrát od půl čtvrté odpoledne. Začátek zápasu sice posunuli na pátou, ale my už jsme program neměnili. Do Ostravy jsme přijeli kolem čtvrté hodiny a my jsme si s Frantou Ptáčkem zkrátili chvíli tím, že jsme šli do kina.

Co dávali?
Hobit. Ve 3D rozlišení. Dobré to bylo.

Film se vám líbil, ale jak jste zvládli přechod za malého kluziště na Slavii na obrovské ve Vítkovicích?
Je to samozřejmě trochu jiný hokej. Slavia hřiště přece jen trochu zvětšila. Už to není taková nudle. Ve Vítkovicích je ale větší o hodně a  složitější je tam především obrana středního pásma. Všude je tam dál. Chce to více pohybu a zůstávat u sebe, aby v obraně nevznikaly díry. Na druhou stranu je více prostoru při hře dopředu a je jednodušší tam obejít obránce.

Po pěti prohrách v řadě jste konečně zabrali. Dostávali už jste se pod psychický tlak?
Po pěti porážkách už si každý z nás sám uvědomoval, jaká je situace. Dobře jsme věděli, že už je třeba udělat nějaké body. Předtím jsme měli řadu dobře rozehraných utkání a ztratili jsme v nich body. Možná jsme v nich hráli lepší hokej než teď, ale na konci jsme měli nula bodů. O víkendu jsme určitě nehráli až tak pěkný hokej, ale dostali jsme vždy jen po gólu a přivezli jsme si čtyři body. Předtím jsme dostávali hodně gólů. Na tom jsme zapracovali. Všechno je to o obraně. Když dostaneme jen jeden gól, tak je velká šance bodovat.

O víkendu jste si zase vylepšil dvěma proměněnými pokusy svou úspěšnost v samostatných nájezdech, přitom jste ani jednou nepoužil vaši variantu číslo jedna, kterou dlouhé roky býval bekhendový blafák.
Na Slavii jsem použil variantu dvě, kterou je forhendový blafák. A povedl se docela pěkně.

Ve Vítkovicích to byla dokonce varianta číslo tři. Kdy jste naposledy z nájezdu mířil mezi betony, jako jste to udělal v neděli Málkovi?
Před pár lety jsem ještě v Liberci dal z nájezdu gól mezi nohy Pincovi. Teď jsem pořád spekuloval, co udělám. Před dvěma roky v play off ve Vítkovicích jsem totiž dal z prvního nájezdu gól po blafáku, ale při druhém už mi na první pohyb gólman neskočil a počkal si na mou kličku. Proto jsem pořád koukal, jestli nechává prostor mezi nohama, a povedlo se mi to trefit.

Dvakrát jste vyhráli. Nasměrovaly vás tyto úspěchy směrem k předkolu play off?
Vypadá to, že se o desítku budeme prát až do konce. Teď nás čekají důležité zápasy doma s Litvínovem a v Liberci. Důležité teď už ale budou úplně všechny zápasy. Potřebujeme potvrdit body z venku a věřím, že nakonec do desítky proklouzneme.