Vzhledem k postavení týmu v tabulce to nebyl špatný dvojzápas. Čtyři body, deset vstřelených gólů. Jenom s tou kaňkou, kterou přinesl závěr duelu v Plzni. „Kdyby nám někdo před víkendem řekl, že budeme mít čtyři body ze šesti, tak bychom to asi vzali,“ připustí i trenér Václav Prospal. „Na druhou stranu jsem nespokojený. Popatnácté se nám v letošní sezoně stalo, že jsme neuhráli zápas, ve kterém vedeme a jdeme s vedením do třetí třetiny. Není to náhoda,“ okamžitě dodá.

V Plzni jeho tým výborně začal. Po první třetině vedl 2:0, ale v průběhu minuty inkasoval dva slepené góly a náskok byl pryč. „To je další věc, která se nám letos nestala poprvé,“ mrzí trenéra. „Během čtyř minut druhé třetiny je srovnáno. Druhému gólu předchází hrubá individuální chyba našeho obránce,“ připomíná hrubici Karla Plášila.

Pouhou půlminutku před druhou sirénou si vzali hosté Voženílkovým gólem vedení zpět na svou stranu. „Takový gól znamená v hokeji strašně moc a dostali jsme momentum zápasu na svou stranu. Ve třetí třetině se nám navíc povede dát čtvrtý gól z přesilovky. Dáme na led zkušené hráče, ale během deseti vteřin dostaneme branku na 3:4,“ nevěřícně kroutí hlavou.

U třetího plzeňského gólu z hole Čerešňáka měli rozhodčí pochybnosti, zda-li puk přešel brankovou čáru, a šli se poradit s kolegy u videa. „Myslel jsem si, že to byl gól. Navíc už jsme měli vyčerpaný time, takže jsme stejně nemohli žádat o trenérskou výzvu,“ vysvětlí Prospal.

Závěr zápasu Jihočeši nezvládli. Při power play domácích inkasovali devatenáct vteřin před koncem vyrovnávací gól z hole Milana Gulaše. „Měli jsme na ledě hráče, o kterých jsme byli přesvědčeni, že to dokáží uhrát. Poprvé to zvládneme, vyhodíme kotouč a jdou nám vystřídat dva hráči. Místo toho, aby vystřídali čtyři. Ale kluci, kteří chtějí trefit prázdnou branku, a netrefí, tak potom musí udělat práci v obranném pásmu. Najednou jsme nevykrývali prostory, byli jsme rozházení a dvakrát jsme nedokázali vyhodit kotouč, který potom skončí chvilku před koncem v naší brance. Co se k tomu dá říct. Letos se nám stalo z jednačtyřiceti zápasů patnáctkrát, že jsme utkání ztratili ve třetí třetině,“ kroutí hlavou.

O další bod přišel Motor v prodloužení. „Při přečíslení vletíme do soupeřovy branky, ale není možné, aby náš hráč přestal hrát s tím, že rozhodčí písknou. Je třeba hrát, dokud není přerušená hra. Pak uděláme faul a během třiceti vteřin máme puk v brance. Jestli tam proti nám byl faul, nebo nebyl, to už je jedno. Rozhodčí ho nepískli,“ jen mávne rukou.

V Plzni poprvé nenastoupil kapitán týmu Pavel Pýcha, jenž podstoupil operaci ramena a sezona pro něj skončila. „Pokud bychom hráli reálně o play off, tak by tady sezonu dohrál. Tak k tomu přistupoval. Od nás dostal zelenou, aby se rozhodl, co pro něj bude lepší. Buďme realisty. Když ztrácíme takovéhle zápasy, tak nám sezona zřejmě sedmého března skončí. Pokud se nestane zázrak, že z posledních jedenácti zápasů uhrajeme třeba třicet bodů a ještě postoupíme do play off. Kdyby do ramena dostal, tak by se jeho stav mohl výrazně zhoršit. Věřím, že Čenda by na operaci nešel, pokud bychom na tom byli tak, že bychom hráli reálně o play off. Domluvili bychom se, že to vydrží a sezonu by třeba pod prášky dohrál. Je to charakterově zdravý kluk. Bylo to sice s mým souhlasem, ale toto rozhodnutí musí vždycky udělat sám hráč,“ říká trenér Prospal k absenci kapitána a jednoho z lídrů týmu.

Ta je cítit především při přesilovkách. „Takový hráč prostě musí chybět,“ přikývne. „Je to absolutně nejlepší hokejista, kterého jsem tady za tři roky trénoval. Neskutečně se výkonnostně posunul. Je to náš kapitán. Pokud ztratíte takového hráče, tak v týmu vždycky vznikne díra,“ konstatuje.

V útoku zase chybí Miroslav Forman, jemuž vypršelo na konci ledna hostování a vrátil se do pražské Sparty. „Určitě nemohu říct, že naši kluci nepracují. Naopak. Ale nějaký rozdíl tady je. Pokud by byli všichni hráči stejní, tak všichni chtějí hrát v NHL. Ale to nejde. Tam hrají jen ti nejlepší z nejlepších. V extralize zase nastupují ti nejlepší, kteří zůstávají v České republice. Ti horší hrají níž a ti ještě horší ještě níž. Míra Forman přišel a ukázal nám rozdíl mezi extraligovým útočníkem a hokejistou z první ligy. Hodně nám pomohl a pomohl i sám sobě. To jsou spojené nádoby. Ale bylo jasně vidět, že kdyby tady bylo pět takových Formanů, tak sezona mohla vypadat úplně jinak,“ je kouč přesvědčen.

V brance dostává příležitost stále častěji Jan Strmeň. „Honza se snaží, vypadá na tréninku velice dobře a vyspěle. V zápasech nám dává šanci, tak proč by nechytal. Ze začátku sezony takovou výkonnost neměl. Nejlepší byl Jirka Patera, proto chytal on. Měl chytat Marek Čiliak, ale Patýs ho přechytal. Čilo se do toho dostává, ale přibrzdily ho karanténa a zranění. Honza chytil svou šanci za pačesy. Vypadá to, jako by mu pomohla pauza, kdy jenom trénoval. Teď je daleko lepší, než tady byl první dva roky. Proto chytá. Pracuje na tréninku a je to výborný kluk. O to víc mu kluci chtějí pomoci. Ale to funguje, i když je v brance Čilo. Gólmanskou jedničku však danou nemáme. To určitě ne,“ zdůrazní.

Do konce základní části extraligy zbývá jedenáct kol a na klíčovou 12. příčku Motor ztrácí třináct bodů. „Kluci hrají pořád naplno. Na tabulku se nedíváme. Dobře víme, že ten pohled je špatný a naprosto neadekvátní tomu, jak jsem si to představoval. Na druhou stranu, kromě několik duelů, ve kterých jsme nestačili, kluci v zápasech pracují a snaží se. To po nich chceme. Aby makali v tréninku i v zápasech. Že tam někde kvalita schází, to je prostě fakt. S tím jsme do toho šli, mančaft se neobměnil. Ale nemohu říct, že by hráči nechtěli vyhrávat, i když se to nedaří. Ze začátku sezony jsme mluvili o procesu a sám za sebe musím říct, nevěřil jsem, že to bude trvat takhle dlouho. Pořád ještě děláme vždy krok dopředu a další velký dozadu,“ posteskne si.