Naposledy jste na domácím ledě deklasovali v té době druhý Vsetín 5:0. Bylo to až tak hladké vítězství, jak napovídá výsledek?
Soupeř do utkání vstoupil určitě lépe než my. Měl více šancí, ale podržel nás Milan Klouček v brance. Potom jsme hru vyrovnali. Dobře nám zahrály speciální formace. Dali jsme tři góly v přesilovkách a bez inkasovaného gólu jsme zvládli hru v oslabení. To byl klíč k vítězství. Ale z utkání si toho zase až tak moc nepamatuji. V půlce první třetině jsem totiž dostal v souboji úder do hlavy a naskočil jsem zase až ve druhé (úsměv).

Vsetín skutečně nehrál špatně. Není pro něj tak vysoká prohra až příliš krutá?
Také si myslím, že to nebyl zápas na 5:0. Hlavně na začátku byli hosté lepší. Až potom jsme se do toho dostali.

Máte za sebou sérii zápasu s těžkými soupeři, kterou jste zvládli excelentně. Jaký máte recept na duely s nejsilnějšími celky soutěže?
Teď jsme hráli čtyřikrát proti druhému týmu tabulky, ale to moc neřešíme. V kabině máme takovou kulturu, že se soustředíme hlavně na sebe. Chceme ukázat náš co nejlepší výkon, ať hrajeme s druhým týmem, nebo s posledním. Zápasy chceme zvládat, ať máme v tabulce jakýkoliv náskok. Ale když hrajeme s týmy z popředí tabulky, tak nás to vyhecuje víc, než když nastoupíme třeba proti Kadani. Ale jak už jsem řekl, řešíme hlavně sebe. Zápasy zvládáme také díky tomu, že si věříme. Víme, že i když třeba v půlce utkání prohráváme, tak máme velkou sílu a jsme na tom tak dobře, že jsme schopni rozhodovat klidně až ve třetí třetině.

Souvisí to i s výbornou fyzickou připraveností, o kterou se starají náročné tréninky Václava Prospala a příprava kondičního kouče Tomáše Cibulky?
Stoprocentně to souvisí s přípravou, ale také s tím, že máme čtyři lajny, kterou jsou schopny dát gól. A všechny jsou v zápřahu. Není to tak, že jedna by měla pětadvacet minut na zápas a jiná čtyři. Ostatní týmy většinou hrají jenom na první dvě lajny. To je potom znát.

Zažil jste někdy takovou převahu na čele tabulky, jakou máte teď s Motorem?
Nic takového si nevybavuji. Jak jsem říkal, je to i díky tomu, že jsme schopni zápas zlomit klidně až na jeho konci. Je to super a náladu v kabině je úplně jiná. Druhá věc je, že se od nás takové výkony čekají. Jsme rádi, že to zatím zvládáme.

Nějaké uspokojení, že máte náskok sedmnácti bodů, nepřipadá v úvahu?
To s trenérem Prospalem rozhodně nehrozí (smích).

V létě jste se v rozhovoru svěřil, že ani nevíte, zda-li se udržíte v kádru, ve kterém je tolik útočníků. Nakonec jste zatím vynechal jenom dva zápasy. Z osobního hlediska jste také spokojen?
Jsem za to moc rád, ale pořád je jenom konec listopadu. Za měsíc to může být úplně jinak. Hodnotit se to dá až po sezoně. Všechno bude záviset na tom, jak se budeme cítit po závěrečném duelu sezony. Poslední zápas jsem odehrál, měl bych hrát i ten další, a víc to teď asi nemá cenu řešit.

Čeká vás zápas ve Frýdku-Místku a hlavně dlouhá cesta na něj. Dá se na to vůbec nějak připravit?
Teď naposledy do Poruby jsme chvílí stáli na dálnici a přijeli jsme na poslední chvíli hodinu a půl před zápasem. Většinu cesty jsem prospal a nakonec to zase až tak špatné nebylo. Všechno bylo rychlé a za chvilku jsme šli na led. Nebyl čas nad tím přemýšlet. Určitě by se to ale takhle nedalo praktikovat moc často. Cesta však dlouhá je. S tím se nedá nic dělat.

Čekáte, že se Frýdek ještě bude prát o elitní osmičku?
Určitě se bude prát. Je tam spousta mladých kluků, kteří by se rádi posunuli do extraligy do Třince. Zápas s Motorem je pro ně motivace a chtějí se ukázat.

K rozhovoru s Radkem Prokešem se nachomýtl mládežnický trenér Motoru Filip Turek a pro svého bývalého svěřence měl jen slova chvály. „Prokyho jsem trénoval a byl to šikovný hokejista. Bodový hráč. Ve starším dorostu vyhrál produktivitu celé extraligy. A na šikovné hráče já mám čich,“ usmál se trenér, který v dobách své aktivní dráhy patřil k nejtechničtějším hráčům nejvyšší soutěže.