„Já měl možnost jít do Austrálie už o něco dříve, asi tak v sedmnácti letech, jenže já stále věřil, že se s hokejem můžu nějakým způsobem živit doma, že bych dobrý hokej mohl hrát v Česku," vysvětluje dvaadvacetiletý mladík, jenž svého času hrdě nosil i dres se lvíčkem na prsou v národním juniorském týmu. „A v osmnácti letech jsem v Mountfieldu naskočil do extraligy chlapů," dodává.

Všechno se tudíž zdálo být na té nejlepší cestě. „Pak mě ale Mountfield prodal do Písku, kde jsem odtrénoval celou letní přípravu před první ligou," přibližuje Rezek první kroky v novém klubu. „Když jsme ale naskočili na led, z osmi přípravných zápasů jsem dostal šanci si zahrát tak dvacet minut a týden před začátkem sezony mi bylo řečeno, že si můžu hledat jiné angažmá," vrtí hlavou mladý hokejista.

Právě v tu chvíli začal vážně přemýšlet, co dál. „A stále víc a víc se mi hlavou začaly honit myšlenky na to, že bych měl z Česka zmizet a zkusit to v Austrálii," vzpomíná.

V říjnu 2010 přijel na návštěvu do Mladého, kde Rezek s rodiči žije, jeho strýček, jenž se před třemi desítkami let v Austrálii usadil. „Ten mi řekl, abych už na nic nečekal a do Austrálie se okamžitě vydal," líčí Rezek klíčové okamžiky před velkou cestou.

Dlouho se nerozmýšlel. „Už v lednu příštího roku jsem seděl v letadle," usmívá se a jak dnes říká, v té chvíli ani nepočítal s tím, že by se ještě někdy mohl hokejem živit.

„Abych řekl pravdu, když jsem odlétal, všude jsem ohlásil, že s hokejem končím, že letím do Austrálie pracovat a naučit se anglicky," říká.

Nicméně když se tenkrát v lednu léta Páně 2011 v Austrálii objevil, jeho strýček do něj začal hučet, ať jde zkusit trénink na ledě s týmem. „Mám-li být upřímný, moc se mi nechtělo. Byl jsem z toho všeho, co jsem si předtím s hokejem doma užil, hodně otrávený a do hokeje už jsem neměl sebemenší chuť," svěřuje se.

Přitom hokej prakticky byl předtím celý jeho život. „Začal jsem s hokejem už ve čtyřech letech, kdy mě v Budějovicích trénoval pan Mls, což byl člověk, který s námi začínajícími hokejisty měl velkou trpělivost," chválí jednoho z nadšenců, kteří v jihočeské metropoli byli u zrodu mnohých pozdějších hvězd.

„V Budějovicích jsem jako hokejista byl do svých osmnácti let a za tu dobu jsem tam zažil velice hezké chvíle. Na druhou stranu i některé věci, na které moc rád zapomenu," připouští.

Na většinu trenérů, kteří ho jako mladého kluka vedli, ale dodnes rád vzpomíná. „To byli velice dobří trenéři, o nichž mohu mluvit jen v dobrém," vyzdvihuje a namátkou jmenuje pány Mlse, Haidla,Caldra, Formánka a Kupku. „Pod nimi vždy byla radost hrát."

V hlavě má i poslední rok, který v Budějovicích s hokejkou prožil. „Dostal jsem šanci i v extraligovém Mountfieldu, bohužel to bylo jen pár zápasů, poté následoval zmíněný prodej do Písku a odchod do Milevska do druhé ligy, kde jsem ale odehrál jen půlku sezony. V té druhé už jsem působil na protilehlé straně zeměkoule," rekapituluje.

Hokej v Austrálii dělá na jiné úrovni než doma. „Chodím do práce a hokej hraji až po zaměstnání. Tady pracuje každý hráč, protože liga není profesionální soutěží," vysvětluje, jedním dechem ale dodává, že ryzím amatérem není. „Dostal jsem od klubu auto a přes sezonu i barák, kde bydlím spolu s dalšími třemi cizinci, kteří v týmu hrají," upřesňuje.

S hokejem je spjato i Rezkovo zaměstnání. „Pracuji na zimním stadionu a dělám tady v podstatě vše, co je potřeba. Starám se o led, jezdím s rolbou, brousím brusle, spravuji mantinely. Vlastně dělám rolbaře a údržbáře dohromady a k tomu ještě trenéra," vypočítává a upřesňuje, že trénuje veškeré věkové kategorie dětí. „Navíc ještě dvě základní školy," doplňuje výčet funkcí, které v Austrálii má. „Funguje tady totiž taková malá liga základních škol a také dívčí tým, který hraje nejvyšší australskou ligu a v té my loni vyhráli titul. Jako trenér tudíž mám titul mistra Austrálie," říká hrdě.

Hokej v Austrálii v poslední době jde nahoru. „Chodí sem hodně hráčů z USA a Kanady, protože v každém týmu mohou hrát čtyři cizinci, a to se snaží všichni využít," vysvětluje Rezek, dle jehož slov třeba loňští mistři z Melbourne, s nimiž Rezkův tým prohrál až v semifinále, mají hodně kvalitní mužstvo. „Jsou na tom ze všech klubů nejlíp jak po finanční stránce, tak i svým zázemím. Jejich stadion se může srovnávat s řadou hokejových hal z české extraligy. Na druhou stranu Gold Coast hrají v aréně, kterou kdyby viděl česky svaz, tak ji zavře na místě," usmívá se exbudějovický hokejista. „Šatny jsou tam z dřevěných buněk, jaké kdysi bývaly v Českém Krumlově. Na zimáku tam třeba nejsou ani sprchy, takže jsme po zápase v propocených ribanech jeli na hotel se osprchovat…"

Rezek hraje v Austrálii dvě ligy. „V Adelaide Adrenaline jsem v nejvyšší australské lize vyhrál s pětatřiceti body z třiadvaceti zápasů kanadské bodování," přidává další osobní úspěch a dodává, že vedle toho oblékal dres Adelaide Tigers, s nimiž hrál ligu jizni Austrálie. „Stali jsme se mistry a já i v této soutěži vyhrál kanadské bodování," konstatuje.

A vyhrál s bilancí vskutku úctyhodnou, protože ve dvaceti utkáních získal 62 bodů! Zákonitě byl vyhlášen nejlepším hráčem soutěže a navíc i nejvíce prospěšným hráčem pro tým v celé lize. „Já doma neměl do hokeje chuť, ale tady jsem dostal zase nový impulz a jsem šťastný, že si tady hokej můžu zahrát," vyznává se.

Že hokej v Austrálii, byť dělá velké pokroky, stále ještě není u protinožců tak populární jako u nás, dokazují i nepříliš velké návštěvy. „Diváků chodí málo, u nás v Adelaide tak pět stovek lidí. Nejvíce jich chodilo na mistry v Melbourne, ale ani tam těch zhruba tisíc diváků není na naše poměry žádná sláva."

Hokej v Austrálii má svá specifika. „Každá aréna má jiné parametry. Někde jsou evropské, jinde kanadské, anebo něco mezi tím. Třeba v Gold Coast má kluziště menší rozměry než v NHL. Tam se střílí na bránu golfákem prakticky už od červené čáry. I mně se tam loni tímto způsobem povedlo dát gól," usmívá se.

Hokej si v Austrálii prostě stále ještě hledá své místo na slunci. „Tady vládnou dva jiné sporty, na oba klidně přijde i sto tisíc diváků a na obou vládne přímo neskutečná atmosféra," oceňuje. „Jedním je kriket a tím druhým australský fotbal. Což je něco mezi ragby a fotbalem, jak ho známe my," říká Rezek a dodává, že právě australský fotbal ho zaujal. „Když mám čas, chodím se dívat," nezapře, že právě fotbal je jeho velkým koníčkem. Doma od malička kopal za SK Mladé a dodnes hrdě vzpomíná, jak s mládským dorostem postoupil do I. A třídy, i na pár zápasů, které odehrál v mládském dresu i v I. B třídě dospělých.

A jak se žije Středoevropanu u protinožců?

„Život v Austrálii je úplně jiný než u nás. Pořádná zima tady není, třeba v Adelaide je i v zimě nejmíň deset stupňů nad nulou. Ale fouká studený vítr od moře, a tak to občas také není nic příjemného."

V létě ale jsou veliká vedra, o čemž nejlépe svědčí, že letos Rezek na zahradě naměřil padesát stupňů! „Tehdy jsem si uvědomil, jakou výhodu mám ve svém zaměstnání," s úsměvem připomněl, že pracuje na zimním stadionu. „I tam sice bylo pořádné teplo, ale přece jen jsem se tam malinko mohl zchladit," vyzdvihl.

V Austrálii se mu líbí, že dle jeho soudu lidé tam nežijí ve stresu a že tam život není tak uspěchaný jako v Česku. „Tak to vidím já, někdo samozřejmě může mít jiný názor," krčí rameny. „Australané jsou velice ohleduplní a se vším se snaží pomoct. Ať v supermarketu, anebo na ulici," tvrdí. „Já sám se o tom přesvědčil, když jsem do Austrálie přiletěl a neuměl ani slovo anglicky," připomíná.

Od té doby uplynulo už půldruhého roku, takže anglicky už se domluví. „I díky mé přítelkyni Lence, která tu mnou byla šest měsíců a moc mi pomohla. Na rozdíl ode mne totiž uměla velice dobře anglicky a pomáhala mi vyřizovat řadu věcí a především se mi postarala o domácí zázemí. Už se těším, že zase dorazí," doufá.

Doma u rodičů za ten rok a půl vůbec nebyl a tím víc se těší na září, kdy by měl na skok do Českých Budějovic přiletět. „Sportovní vízum Pepino ale má až do dubna 2014, a pokud vím, chce ho plně využít," upřesňuje Josef Rezek starší.

Přidává ale i méně příjemnou novinu. „Pepa si při hokeji utrhl vnitřní vaz v kolenu a musel na operaci. Teď ho čeká rehabilitace, ale až bude v pořádku, chce v Adelaide hrát hokej dál," říká Rezkův otec.