Chtěl jste být vždycky hokejista?
To už si tolik nepamatuji, ale sportovec jsem určitě být chtěl. Táta dělal všechny možné sporty, nejvíce fotbal, a také mě ke všemu vedl.

Zalitoval jste někdy, že jste se stal profesionálním hokejistou?
Nelitoval jsem toho nikdy. Možná někdy v mládí, protože jsem hrával fotbal asi ještě lépe než hokej, tak jsem si říkal, jestli jsem neměl dát přednost právě fotbalu. Ale teď už je dávno, teď už hodně dlouho ne.

Baví vás pořád hokej a život profesionálního sportovce vůbec?
Baví. Myslím, že většina hokejistů by neměnila. Také je pro většinu těžké se po hokejové kariéře adaptovat do normálního života. Nemáme nějakou pevnou pracovní dobu a živí nás to, co nás baví. Je to úplně skvělé a člověk si jenom přeje, aby mohl sport dělat co nejdéle.

Vaši rodiče jsou vysokoškoláci, také sestry studují. Nebyla doma jiná představa o vašem životě, než že budete hrát hokej?
Je fakt, že moji rodiče jsou oba učitelé a sestry studují na vysokých školách. Ale sport měl u nás doma vždycky své místo a byl jsem k němu vedený. Když se pak objevila možnost živit se jím, tak byli všichni rádi.

Máte podporu z domova i nadále? Sledují doma, jak hrajete a kolik dáváte gólů?
Nechci někomu křivdit, ale co se týká podpory doma, tak nemám hned tak konkurenci (úsměv). Celá rodina, pokud je doma, tak kouká na každý můj zápas. Buď v televizi, nebo na internetu. A když tuto možnost zrovna nemají, tak sledují alespoň výsledky a statistiky, jestli jsem dal nějaký gól nebo mám nahrávku. Tohle je doma na špičkové úrovni (úsměv).

Zase v jiném zaměstnání by ale na vás váš nadřízený určitě takhle doslova neřval, jako se to občas stává trenéru Václavu Prospalovi.
To je zase druhá strana hokejového povolání. Když se vám nedaří a váš nadřízený na vás řve, tak to je ta stinná stránka. Člověk je zdeptaný a nemůže pomalu myslet ani na nic jiného. Je pravda, že to není nic příjemného.

Podobně jako třeba herci nebo zpěváci jste veřejně známé osoby. Potěší vás, když vás někdo neznámý osloví na ulici, nebo je vám to spíše nepříjemné?
Určitě je to příjemné. Ono se to zase až tak často nestává, abychom se s někým takhle potkali. V současné době zvlášť. Ale když už k tomu dojde, tak je to vždycky fajn, protože se jedná o naše fanoušky. Většinou spíš chodí nějaké zprávy na sociální sítě a bývá to milé.

V Budějovicích, kdo je hokejista, to už je Někdo. Zvyšuje to vaše ego, že patříte mezi tuto skupinu lidí?
Ego mi to v žádném případě nezvyšuje. Když jsem do Budějovic přišel, tak se mi moc nedařilo a lidi si mě tak ani moc nevšímali. Jakmile se však zlepšily výkony moje i týmu, tak zpráv dostávám víc a víc. Není to tak, že by mi to zvyšovalo ego, ale cítím, že se mi daří. Komu se daří, o toho je zájem. Takhle to také beru.

Narazil jste na sociální sítě. Jste na nich hodně aktivní, třeba na facebooku?
Facebook už nepoužívám asi deset let. Mám ho, ale vůbec ho nevyužívám.

Máte pro to nějaký důvod?
To ani ne, ale mnohem radši mám instagram. Na něm sleduji všechny možné slavné osobnosti od fotbalistů, přes hokejisty až k tenistům. Řada hráčů na něj dává videa, jak trénují a užívají si i života, což mě třeba speciálně u tenistů hrozně zajímá, protože cestují po nejkrásnějších místech na planetě. Instagram mám rád. Občas se tam pochlubím i naší malou holčičkou. Baví mě to.

Děláte rád rozhovory pro média, otravují vás nebo jste z nich spíš nervózní?
Rozhovory mě rozhodně neotravují. Je to podobné jako se sociálními sítěmi. Média si po zápase většinou vybírají hráče, kterým se utkání povedlo. Takže k mikrofonu jdu po zápase nejčastěji v případě, když jsem v něm něco předvedl. Pak máte také docela dobrý pocit. Určitě mě to ale nijak neobtěžuje.

Sledujete, co se o vás v médiích napíše?
Na internet se podívám a přečtu si. Zajímá mě, co se píše o nás a o hokeji vůbec. Ale třeba diskuzní fóra, tak to absolutně nesleduji.

Trápí vás, když vás někde novináře zkritizují? Nebo nad tím mávnete rukou?
I když se mi třeba letos ze začátku sezony moc nedařilo, tak jsem si žádnou velkou kritiku směrem k mé osobě nepřečetl. Ale když se nevedlo mně i celému týmu, tak z toho jsem byl hodně smutný. A kdyby se o tom ještě někde víc psalo, tak by mě to asi mrzelo o to víc.

Vnímáte čtenářské diskuze pod jednotlivými články a už jste se také do nějaké zapojil?
Vůbec nevím, že se pod články nějaké diskuze objevují. Přečtu si článek a to mi stačí (úsměv).

Kdy jste měl naposledy v ruce tištěné noviny?
Když jedeme na zápas, tak si občas koupím do autobusu Deník Sport, ale jiné noviny jsem neměl v ruce opravdu hodně dlouho.

Máte rok a půl mladou dcerku Gábinku. Jak vám její narození změnilo život?
Musím říct, že mi to život změnilo opravdu hodně. Je to radost a člověk úplně změní své priority. Po tréninku už nechodím někam s klukama z týmu, ale chvátám domů za rodinou.

Před rokem jste říkal, že kočárek venku nedáte z ruky, to už se trochu změnilo?
Změnilo. Malá už ťape, takže kočárek šel stranou. Teď v zimě je to pro děti ještě trochu složitější. Hůř se jim pohybuje v kombinéze a zimních botách. Ale oblíbila si boby, které jsme vždycky vytáhli a jezdili dvě hodiny na kopečcích u Malého jezu. V létě už doufám, že kočárek vůbec vyndavat nebudeme.

Pandemie koronaviru není dobrá k ničemu, ale pro vás snad jedině k tomu, že jste mohl s rodinou strávit podstatně víc času?
To je pravda, i když už je toho příliš. Ale je fakt, že kvůli všem těm karanténám bylo o hodně víc šancí, jak být spolu. Myslím, že nás to ještě víc sblížilo.

Jako jeden ze svých největších zážitků uvádíte první zápas, na který vaše dcerka dorazila do hlediště. Mrzí vás o to víc, že teď na stadiony nikdo nemůže?
Je to trošku smutné a mrzí mě to. Ještě teď, když vidí malá hokej v televizi, tak k ní hned běží a volá táta táta. Určitě by s přítelkyní na zápasy chodila a rád bych je tady měl.

Vaše přítelkyně pracovala v Ústí nad Labem. Zvykla si na život v Českých Budějovicích?
Ona je z Brandýsa nad Labem a zvykla si tady rychle. Líbí se jí tady a čím jsme tady déle, tím se jí tady líbí víc a víc. Určitě by byla ráda, kdybychom v Budějovicích ještě nějaký rok zůstali. Narodila se nám tady Gábinka a už to bereme tak trochu jako náš domov. Před dvěma roky, když jsem podepisoval smlouvu, tak říkala, že tady budeme dva roky a pak zase půjdeme někam dál. Teď už změnila názor a moc by se stěhovat nechtěla.

V létě měla proběhnout svatba. Ta kvůli covidu padla?
Ano. Byla přesunuta na tento rok. Bohužel se ale pořád neví, co se bude dít, takže jsme už zase začali malinko uvažovat, že bychom změnili plány. Možná raději poletíme na nějakou delší dovolenou do tepla. V této době je složité plánovat svatbu a možná ji znovu odložíme.

Máte dcerku Gábinku, ale také jste se nechal slyšet, že byste měl rád i syna a ještě minimálně jeden pokus k tomu mít budete. Platí to i nadále?
Platí, i když to ještě není v procesu (smích). Ale do roka nebo do dvou bych měl rád ještě jedno dítě. Je to super.

Už s klubem řešíte, jestli zůstanete v Motoru i nadále?
Řeší se to, ale rozhodnuto ještě nic není.

Vy byste v Budějovicích rád zůstal?
Určitě bych tady rád byl.

Do sezony jste šel jako loňský nejlepší střelec týmu, ale v extralize jste na svůj první gól musel docela dlouho čekat. Byla to jenom otázka vyšší kvality soutěže, nebo hrála roli i psychika?
Trápilo mě to dlouho. Prohrávali jsme hrozně moc zápasů o jediný gól a moje branky chyběly. To je taková kaňka, která mě mrzí vůči týmu.

Celkově je to zvláštní sezona. Hraje se bez diváků a vy jste na poslední příčce tabulky.
Řekl bych, že jsme si naši nezkušenost vyžrali až do dna. Ale pořád si stojím za tím, že je tady spousta kluků, kteří jsou šikovní, výborní a na extraligu mají. Pokud přijde pár kvalitních hráčů, tak tento tým může být úplně jinde, než hraje letos. Stačí příklad Míry Formana. Posílil nás jeden zkušený hráč a najednou se začaly výsledky zlepšovat. Pokud by přišli ještě další takoví dva nebo tři, tak by to všechno vypadalo úplně jinak.

Čeká vás duel s Mladou Boleslaví. Překvapily vás velmi dobré výkony tohoto omlazeného týmu?
Boleslav se mi strašně líbí. Mají výborně poskládané mužstvo. Jsou tam lajny, které mají skromnější roli, ale přesto se prosazují. A k tomu hráče, kteří jsou mimořádně produktivní. Obrana je zkušená. Přesně na Boleslavi je vidět, že už je v extralize několik let zaběhlá. Má svůj systém a hru. Do toho se Budějovice potřebují také dostat a mohou se posunout tam, kde je teď Boleslav.