Do české extraligy naskočil čtyřiatřicetiletý hokejista v roce 1999. Převážnou část kariéry strávil ve Znojmě a s tamními Orly si zahrál jak českou extraligu tak mezinárodní EBEL ligu.

Do nového ročníku EBEL ligy už ale Peter Pucher v dresu Znojma nenastoupil a kariéru se rozhodl zakončit v druholigových Moravských Budějovicích.

Jak došlo na vaše angažmá v druholigových Moravských Budějovicích?
Ze Znojma to mám do Moravských Budějovic blízko, a tak jsem se s vedením domluvil, že jim pomůžu na ledě i mimo něj. Měl jsem také nabídku na trénování ve Znojmě, které si vážím. S díky jsem ji ale prozatím odmítl, protože jsem chtěl ještě aspoň rok hrát. V Moravských Budějovicích navíc hraje můj syn, takže jsem si zároveň splnil sen zahrát si se synem v jednom týmu.

Na jihu Moravy už jste definitivně zakotvil?
Žiji tam už osmnáct let. Mám ze Znojma manželku, děti tady chodí do školy a Znojmákem se tedy cítím skoro stejně jako Prešovanem, odkud pocházím. Zůstávám Slovákem, to je jasné, ale rovněž se dá říct, že jsem Čechoslovákem.

Na závěr vaší vrcholové kariéry jste si zahrál za Znojmo mezinárodní EBEL ligu. Jaká je to soutěž?
EBEL liga je rychlá a výhodou je, že se tam nesestupuje. Hráči tedy nejsou tak svázaní a hraje se ve velkém tempu. Obával jsem se množství šarvátek, ale jsem překvapený, že v EBEL lize hrají převážně hráči, kteří chtějí hrát hokej a soutěž tak má svoji úroveň. Důkazem je například Salzburg, který směle konkuruje i jiným evropským mančaftům.

Je EBEL liga srovnatelná s českou extraligou?
Extraligu už jsem nehrál delší dobu, takže nedokážu posoudit, jak se změnila od té doby, co jsem ji hrál naposledy.

Zmínil jste, že na kvalitu EBEL ligy má pozitivní vliv skutečnost, že se z ní nesestupuje. Prospěje to podle vás rovněž české WSM lize?
To nevím, ty soutěže jsou zcela odlišné. EBEL liga vznikla z rakouské ligy. Rakušané ji chtěli zkvalitnit a usoudili, že bude lepší, když udělají mezinárodní uzavřenou soutěž. Cílem byla konfrontace rakouských klubů se zahraniční konkurencí. Všechno má svá pro a proti, každopádně plusem je to, že i slabší týmy z konce tabulky se nebojí hrát otevřený hokej.

Když se Znojmo rozhodlo hrát EBEL ligu, jistě jste si museli zvykat na úplně nový systém…
Zajímavostí je, že týmy ze spodní poloviny tabulky ještě mohou hrát o play off. V naší první sezoně jsme neměli ve druhé skupině ani bod, pak se ale Znojmo dostalo do formy a vyřazovací soutěž si ještě vybojovalo. Je to zvláštní systém, na který jsem si nějakou dobu zvykali, rozhodně to ale není špatné. Nemohu však říct, že by bylo dobré aplikovat takový systém i v Čechách, protože tady je to postavené úplně jinak.

Po neúspěšném vystoupení Slovenska na posledním mistrovství světa se na vedení slovenského hokeje snesla vlna kritiky. Byla podle vás oprávněná?
Sleduji to pouze okrajově. Vím, že tam byly nějaké problémy. Teď je ale generálním manažerem slovenských hokejistů Miro Šatan, a slyšel jsem, že se situace zklidnila. Víc vám k tomu ale nepovím, protože žiji ve Znojmě a informace mám z druhé ruky.

V jaké situaci je podle vašeho názoru současný slovenský hokej?
Problém je, že kvalitních hokejistů už na Slovensku mnoho nezůstalo, a ti co zůstali, už mají svůj věk. Trochu nám ujel vlak a v posledních letech proto hrajeme o záchranu v elitní skupině. Myslím, že slovenský hokej čekají spíš těžší časy. Budeme se muset víc věnovat mládeži.

Jak myslíte, že bude vypadat olympijský turnaj v Pchjongčchangu bez účasti hokejistů z NHL?
Uvidíme, dobře na tom budou reprezentace, jejíž hráči působí v nejkvalitnějších evropských soutěžích. Na olympiádě se ukáže úroveň lig v Evropě. Myslím, že silní budou Švýcaři, kteří mají kvalitní soutěž. Podobně se dá hovořit i o Německu. Švédská liga je též dobrá. Češi a Slováci můžou mít podle mě problémy, i když česká extraliga je určitě lepší než ta slovenská.

Nestýská se vám po československé federální extralize?
Já jsem ji nikdy nehrál, tu zažil můj bratr René. Já si dodnes pamatuji jeho první gól za Košice, který dal na Spartě Petru Břízovi. To jsem byl ještě malý chlapec. Já jsem si zahrál až slovenskou extraligu za Prešov po rozdělení Československa.

S bratrem jste si ale zahráli ve slovenském národním týmu. Je to tak?
Ano, bylo to v roce 1999 na mistrovství světa v Norsku. Dokonce jsem si zahráli v jednom útoku. Naši rodiče z toho měli krásný pocit, když dva jejich synové byli v nároďáku.

Kdy jste naskočil do české hokejové extraligy?
V sezoně 1999/2000 jsem nastoupil do Znojma, které zrovna bylo extraligovým nováčkem. Taky se rýsovala možnost jít do Českých Budějovic. Byl jsem tenkrát v kontaktu s Peterem Bartošem, který v té době v Budějovicích hrál. Přes něj jsem se dozvěděl, že nějaký zájem o mé služby v Motoru je. Nebylo to však nic jistého, a protože Znojmo přišlo s konkrétní nabídkou a jednalo rychle, zakotvil jsem právě tam.

Zámořská NHL vás nezlákala?
Po dvou letech v české extralize jsem měl možnost dostat se na draft, avšak v jednom momentě jsem zaváhal a nic z toho nebylo. Později jsem toho litoval, protože za zkoušku to jistě stálo. Už je to ale minulost.