Když ale v létě přijeli na Evropskou ligu do jihočeské metropole hokejisté Salcburku, na střídačce jejich týmu seděl Tomáš Pier ne jako masér, ale v roli kustoda. „Chtěl jsem se naučit, co ve vrcholovém hokeji práce kustoda obnáší, což je vedle péče o výstroj a výzbroj hráčů třeba i broušení bruslí a další věci. Jen masařinou se dostat do špičkového hokeje je hodně obtížné," vysvětluje Tomáš Pier, jenž se tudíž spojil s trenérem extraligových juniorů HC ČB Milanem Kupkou. „Znám ho z fotbalových starých pánů Akry."

Přes Kupku se v extraligovém Mountfieldu dostal k panu Šrámkovi, jenž ho do všeho ohledně funkce kustoda podrobně zasvětil. „Na zimáku mě provedl a všechno mi ukázal. Jak se brousí brusle, jak na to mám jít."

Od Milana Kupky dostal také kontakt na Jiřího Koloucha, jenž pracuje v Rakousku pro hokejový Salcburk. „Ten se mi ozval, že v Duryňsku by měl o mě zájem Dornbirn, který se dostal do rakouské ligy a hledal kustoda. Úmyslně neříkám, že postoupil, protože v Rakousku se do nejvyšší soutěže nepostupuje, tam se do ní dá dostat tím, že když klub sežene finance, má patřičné zázemí a splňuje další náležitosti, požádá o licenci, a když ji dostane, může hrát ligu."

Pier zájem měl, jenže ještě předtím, než si s Dornbirnem plácl, ozval se Salcburk. „Pochopitelně, že jsem neváhal a souhlasil, protože Salcburk má v hokeji zvuk a renomé nejen v Rakousku, ale v celé Evropě," připomíná budějovický masér, jenž svého času působil také v druholigových Prachaticích či třetiligové juniorce Dynama.

V Salcburku mu byl nabídnut post kustoda hokejových týmů do sedmnácti a dvaceti let. „Jel jsem se představit do Salcburku, kde místní funkcionáři o mě už ale nějaké reference měli. Rychle jsme našli společnou řeč, akorát slušnost mi velela zajet do Dornbirnu a s díky jejich nabídku odmítnout."

K angažmá mu zřejmě dopomohlo i to, že čtyři poslední roky jezdil jako kustod národního mužstva Rakouska na světové šampionáty v in-line hokeji. „Samozřejmě, že mi ty čtyři roky pomohly," pokyvuje hlavou a dodává, že kladnou roli sehrálo určitě i jeho někdejší působení u hokejistů ve Štýrském Hradci. „Psalo se o tom i v novinách a všechno dohromady to bylo jistě plus, když se o mém angažmá rozhodovalo," míní.

Jeho spolupráce s rakouskými sportovci přispěla i k tomu, že si znatelně vylepšil své schopnosti v němčině se dobře domluvit. „I to bylo hodně důležité," souhlasí Pier, jenž navíc dle předběžné dohody s vedením rakouského týmu in-line hokejistů by si měl i příští rok odskočit jako masér na mistrovství světa. „Nic by tomu nemělo bránit, protože v květnu a červnu mám v klubu volno a právě koncem června světový šampionát in-line hokejistů bude," vysvětluje.

V Salcburku je zaměstnán na plný pracovní úvazek a na nedostatek práce si nemůže stěžovat. „Hokejisté do dvaceti let jsou rozděleni na dva týmy, z nichž jeden hraje rakouskou ligu a druhý jako jediný rakouský manšaft hraje juniorskou ligu v Česku s českými dvacítkami," říká a namátkou jmenuje Chomutov, Liberec či juniorky Sparty a Slavie. „A v této konkurenci nehrajeme druhé housle," nezapomene se pochlubit, že „jeho" Salcburk tuto ligu dvacítek vede. „V A-týmu Salcburku hraje plno cizinců, Čechů, Slovinců či dalších národností a stejně tak je tomu v osmnáctce, kde hraje například i syn bývalého budějovického hokejisty Čendy Pýchy."

Jak Tomáš Pier sám říká, náplň jeho práce v Salcburku se v ničem neliší od toho, co má na starosti Pavel Vlašic v Budějovicích. „Zabalení věcí, přípravu pití na zápasy, ovoce do autobusu, včetně broušení bruslí." K tomu při zápasech na ledě soupeřů ještě uplatňuje svou původní profesi maséra. „Když je třeba, tak kluky namasíruji či natejpuji. Což samozřejmě vítám, protože alespoň nevyjdu z cviku," usmívá se.

V Salcburku si podmínky pochvaluje. „Byt jsem dostal od klubu a mám to na stadion pěšky deset minut," vyzdvihuje a dodává, že byť Salcburk patří v Rakousku k nejdražším destinacím, ani po finanční stránce si nestěžuje. „Při cestách venku jídlo hradí klub, mladí hokejisté mají na internátu lacinější jídlo a tam se mohu i já stravovat, navíc pro mě není problém si uvařit," usmívá se.

Jeho přáním tudíž je jako kustod v Salcburku pokračovat. „Jsem kustod u dvacítky, ale vypomáhám taky u áčka. Třeba v zápase Evropské ligy, když hrál Salcburk v Budějovicích, jsem už na střídačce jako kustod byl právě já," uzavírá hrdě své povídání.

Krátce z časů, kdy byl ještě masérem

Tomáš Pier svého času jako masér působil u fotbalistů v tehdy druholigových Prachaticích a poté v třetiligové juniorce Dynama Č. Budějovice, ale také za humny v rakouské hokejové lize v roli maséra v Grazu.

V létě roku 2009 se jako masér národního mužstva Rakouska zúčastnil mistrovství světa in–line hokeje v německém Ingolstadtu.

Rok nato byl s rakouskou reprezentací na mistrovství světa v in–line hokeji ve švédském Karlstadu, doma v Č. Budějovicích, prý aby „nevyšel z cviku", masíroval fotbalisty na Dobré Vodě.

Loni o rakouské in-line hokejisty pečoval i na šampionátu, který se hrál v Pardubicích. Jeho Rakušané skončili v B-skupině třetí a mezi elitu nepostoupili, zato Češi došli v áčku až do finále a tam si před šesti tisíci diváky poradili s USA Pro zlaté medaile si došli i známí hokejoví reprezentanti v čele s Rachůnkem. „Češi tady měli suprový manšaft," říkal tehdy pro Deník.

Počtvrté v řadě se mistrovství světa v in-line hokeji jako masér rakouského národního mužstva zúčastnil Tomáš Pier i v letošním roce, kdy se šampionát po třech letech vrátil do Ingolstadtu.