Do Budějovic jste přišel z Berouna, ale kde jste dělal první hokejové krůčky?
Pocházím z Uherského Brodu, kde jsem také s hokejem začínal. Potom jsem prošel více kluby: Zlín, Vsetín, Kladno, Olomouc a loni jsem byl v Berouně.

Jak došlo k vašemu letnímu příchodu do Motoru?
Byli jsme v kontaktu s panem Sailerem a sledovali jsme situaci, která se tady v létě kolem hokeje odehrávala. Věděli jsme o sobě už delší dobu a měl jsem zájem v Budějovicích působit. Nakonec to dobře dopadlo, i když ani sám pořádně nevím jak. Zavolali mi, abych přijel, a už jsem tady zůstal.

Byl jste kmenovým hráčem Berouna?
Ne. Já jsem pořád hráčem Uherského Brodu.

Do přípravy jste vstupovali spolu s Dominikem Halmošim a Ondřejem Bláhou víceméně jako rovnocenná trojice. Jak jste přijal, že post jedničky převzal na začátku sezony Halmoši?
Bylo řečeno, že začne Dominik. To je normální. V brance může být jenom jeden. Čekal jsem na příležitost, trénoval a jezdil jsem chytat druhou ligu do Jindřichova Hradce, abych byl pořád v tempu. Čekal jsem, až mi trenér řekne, že jdu do branky. Zbytek neřeším.

Kolikrát jste v Jindřichově Hradci nastoupil?
Odchytal jsem tam čtyři mistrovské zápasy, ale bohužel se v Hradci zatím moc nedaří. Jako by tam na týmu ležela nějaká deka. Snad se i tam podaří zvednout.

Poprvé jste letos v první lize naskočil v Benátkách nad Jizerou a mělo to být plánované dopředu. Bylo to skutečně tak?
Bylo. Hned po pondělním zápase v Jihlavě mi bylo řečeno, že v Benátkách budu chytat.

V Benátkách jste poprvé inkasoval až v nájezdech. Berete to jako vychytanou nulu?
Moc to jako nulu neberu. I když od nové sezonu funguje pravidlo, že se ta jako nula počítá. Spíše mě ale mrzí, že jsme nezískali ten druhý bod.

Byl to pro vás jako gólmana v Benátkách těžký zápas?
Ani bych neřekl těžký, i když tam samozřejmě byla v průběhu zápasu dvě trestná střílení, což není nikdy příjemné. Kluci docela poctivě bránili a hodně mi pomáhali. Neřekl bych, že to byl nějak extrémně těžký zápas.

Byla na stadionu v Benátkách zima?
Zima tam byla velká. To jsem ale věděl dopředu, protože už jsem tam na stadionu byl. Byl jsem na to víceméně připravený.

Připravený znamená, že jste byl více oblečený?
To ne. Více jsem se namazal hřejivou emulzí a snažil jsem se udržovat v nějakém tempu. Prvoligové stadiony nejsou takové jako v extralize, takže na některých bývá opravdu velká zima.

Celkem jste pochytal za celý zápas čtyři samostatné nájezdy. Co na vás vymyslel v tom pátém Pabiška, že vás překonal?
Naznačil mi střelu, udělal kličku do forhendu a vystřelil.  Byl docela daleko. Mrzí mě, že to tam prošlo, protože jsem si na puk sáhl. Měl v tu chvíli větší štěstí než já, protože se to přes mě nějak převalilo do branky. Docela mě to štve, protože jsem si na nájezdy věřil a doufal jsem, že v nich urveme druhý bod.

Zápas v Benátkách vám vyšel. Už ale víte, kdo bude chytat další zápas s Mostem?
Zatím jsme to neřešili. Počkám, co řekne trenér, a podle toho se zařídím.

Věříte, že jste si povedeným výkonem řekl o nějakou větší šanci v brance?
To nevím, to se zeptejte trenéra.

Cítil jste před utkáním nervozitu, že nastoupíte poprvé v novém působišti?
Nevím, jestli to byla přímo nervozita. Snažil jsem se na to soustředit jako na každý jiný zápas. Nebyl to můj úplně první zápas v první lize a vím, jaký máme tým. Nervózní jsem ani nebyl.

V Benátkách přišlo na váš zápas 237 diváků. Láká vás nastoupit v domácím duelu, kde návštěva bývá mnohonásobně vyšší?
Ještě k těm Benátkách musím říct, že i když tam nebylo zase až tolik diváků, tak atmosféra byla dobrá. Přijelo totiž hodně našich příznivců a hnali nás dopředu, což bylo fantastické. Každý ale samozřejmě chce hrát i doma. To je jasné. Když přijdou čtyři tisíce diváků, tak je to zase úplně něco jiného.