Jste rodákem z Havířova. Kudy vedly vaše další hokejové kroky?
S hokejem jsem začínal doma v Havířově. V juniorce jsem přešel na jeden rok do Brna a poté mě koupil Chomutov, kde jsem strávil šest let. Prošel jsem tam juniorkou, farmou v Kadani i extraligovým týmem Chomutova.

V Chomutově jste strávil zatím největší část kariéry. Není ale pouhých dvaatřicet startů v extralize za šest sezon málo?
Určitě je to málo. Šance odchytat toho víc určitě byla. Ale na druhou stranu jsem tam přišel mladý a musel jsem teprve nasbírat zkušenosti. Je samozřejmě škoda, že jsem v nejvyšší soutěži neodehrál větší počet utkání. Ale první liga je také kvalitní soutěž a pro gólmana to není zase takový rozdíl. Důležité je, aby brankář hlavně chytal.

Neuvažoval jste přesto o tom, že byste z Chomutova odešel dříve?
Po mé první extraligové sezoně nějaké nabídky byly. S trenérem panem Růžičkou jsme se ale domluvili, že dostanu v Chomutově větší prostor a prosadím se. Bohužel to ale nakonec nedopadlo. Přišel Tomáš Král a Ján Laco měl jako jednička skutečně výbornou sezonu, kterou tak odchytal prakticky celou. Byl jsem rád, že jsem mohl být na farmě v Kadani a chytat alespoň první ligu.

Loňskou sezonu jste strávil v Třinci, ale nastupoval jste většinou za prvoligovou farmu ve Frýdku-Místku. Splnil přesto uplynulý ročník to, co jste od něj čekal?
Taková byla dohoda, že budu ve Frýdku jako jednička a sem tam nahlédnu do extraligy v Třinci. Když se zranil Peter Hamerlík, tak jsem se přesunul do Třince na delší dobu a jsem rád, že mi pan Varaďa dal nějakou šanci. Myslím, že to z mé strany nebylo špatné, ale bohužel to nedopadlo tak, jak to mělo dopadnout, takže jsem z Třince musel odejít.

V Třinci vám skončila smlouva a nedohodli jste se na jejím prodloužení?
V Třinci jsem byl na rok na hostování s opcí. Ale jsem stále hráčem Chomutova a byl tam problém ze strany Pirátů. Trošku mi to zkomplikovali a musel jsem hledat jinou variantu. Když se ozvaly Budějovice, tak jsem neváhal.

Do Motoru jste přišel na přestup, nebo také jenom na hostování?
Také pouze na hostování.

Čím vás zaujala českobudějovická nabídka?
Motor je sice prvoligový klub, který má ale extraligové zázemí a také ambice posunout se někam dál. Jsou tady výborní hráči. Pokud by se nám to povedlo, tak bych si mohl extraligu zahrát i tady. A navíc jsou Budějovice krásné město.

Jak se vám chytalo v Budvar aréně, když jste sem přijel jako soupeř v dresu Kadaně nebo Frýdku?
Tady se mi chytalo vždycky dobře. Na stadionu je výborná atmosféra. Pokaždé jsem byl pod palbou střel, a to se gólmanovi chytá vždycky lépe, než když pět minut čeká a pak na něj letí jedna střela nebo někdo ujede. V Budějovicích jsme nikdy neměli co ztratit, a o to více jsme si každý zápas užili.

Oslovil vás přímo hlavní kouč Václav Prospal, nebo trenér gólmanů Stanislav Hrubec?
Volal mi Standa Hrubec a potom i pan Sailer. Bavili jsme se o tom, jestli bych tady byl ve dvojici s Petrem Kváčou. Jestli by to pro mě nebyl nějaký problém. Já s tím žádný problém nemám. Naopak. Jsem rád, že tady Kvaky je a můžeme se o to porvat spolu. Máme spolu dobrý vztah.

Předpokládám, že máte stejnou startovní čáru.
Přesně tak. Máme stejnou startovní čáru. Nebylo dopředu stanoveno, že by byl někdo jednička. Kvaky je dobrý kluk. Věříme si a vzájemně se podporujeme. Nemyslím si, že by měl být problém v tom, kdo z nás začne jako jednička.

Nezaskočilo vás, jak ostré jsou hned od začátku přípravy tréninky pod taktovkou Václava Prospala?
Je to samozřejmě rozdíl oproti nějakým jiným týmům. Ale pod panem Růžičkou v Chomutově to bylo podobné. Tam to také mělo grády. Jelo se pořád naplno a nic se nesmělo vypustit. Myslím si, že je to pro nás jenom dobře a posiluje nás to. Na sezonu bychom měli být dobře připraveni.

Trenér Prospal občas houkne i na vás gólmany, což tady nebývalo zvykem…
Jsme součástí týmu jako každý jiný hráč, takže je to naprosto v pořádku. Pan Prospal ví, co dělá. Nám tím může jedině pomoci.