Jako by dvě kontumační porážky mužstvo absolutně vykolejily. Od jejich zveřejnění třikrát prohrálo a zvítězilo pouze za dva body v prodloužení v Litoměřicích. Přitom se neutkalo ani jednou se soupeřem z absolutní špičky soutěže.

Ve středu v Porubě přitom Jihočeši určitě nebyli horší než domácí. „Je to pořád jedno a to samé. Bušíme do vrat, ale ztratili jsme klid v koncovce. Chybí nám v ní větší kvalita a nedáváme góly. To je pořád stejná písnička,“ posteskne si trenér Václav Prospal. Jeho slova dokládá i poměr střel na branku (50:27), který byl opět výrazně ve prospěch jeho celku.

Účinnost střelby je ale velice nízká, což je problém, který mužstvo trápí delší dobu. „Střel i šancí máme dost, to je pravda,“ souhlasí kouč. „Také náš herní projev byl daleko lepší než třeba v první třetině našeho posledního zápasu s Frýdkem. Z herního hlediska to nebyla žádná tragédie, i když to samozřejmě vždycky může být lepší. Střel máme hodně, ale góly žádné. Jedna branka v samotném závěru závěru zápasu, to je málo. S tím uspět nelze,“ dobře ví.

Jeho tým opět nedokázal zužitkovat žádnou přesilovou hru. Neprosadil se ani při dvojnásobné početní výhodě. „Přesilovka pět na tři by se proměnit měla, to je jasné,“ souhlasí.

Výborný výkon podal v brance soupeře host z extraligových Vítkovic Daniel Dolejš. „Pro nás je jedině dobře, když proti nám chytá kvalitní gólman. Potřebujeme hrát proti silným soupeřům. Nebylo by k ničemu, abychom jezdili někam, kde vyhrajeme o deset gólů, a pak se plácali po ramenou, jak jsme dobří,“ tvrdí Václav Prospal.

Koncovka. To je bolest mužstva, která ho stála již celou řadu bodů. „Na jeden gól se těžko vyhrává. Můžeme si říkat, že jsme soupeře přehráli. Ale rozhodují výsledky, a ten byl z našeho pohledu špatný,“ za nic se kouč neschovává.

K přístupu hráčů k utkání, nasazení a bojovnosti ale žádné výhrady neměl. „Kluci bojovali, makali, na ledě nechali všechno,“ ocenil. „Nemohu říct, že by se někdo nesnažil nebo nechtěl hrát s pukem. Ve hře byly z naší strany dobré věci, i když pochopitelně i nějaká negativa. Představili jsme se ve stylu, jak chceme hrát. Tak jsem to ze střídačky viděl. Ale chybí nám koření, kterým jsou góly. Nedáváme je a stojí nás to body. Potom nemáme tu správnou náladu, kterou jsme měli v první čtvrtině a před kontumacemi,“ připomíná administrativní ztrátu šesti bodů, od které se jeho týmu stále nedaří nahodit motory.

Jak z prekérní situace ven? „Jenom tvrdou prací,“ zní jasná Prospalova odpověď. „Musíme pracovat dál. V sobotu nás čeká Vsetín, což je velmi těžký soupeř, který nás přeskočil v tabulce. Výsledek z Poruby už zvrátit nemůžeme. Je třeba se nachystat na další utkání. Nikdo nemávne kouzelným proutkem a najednou se nezačne dařit. Je to jen na hráčích, kteří sedí v kabině. Musíme pracovat na tom, kde nás tlačí bota. A to je z devadesáti procent produktivita,“ zdůrazní.

Náročný kouč ale svůj tým v žádném případě nezatracuje. „Pořád bušíme do vrat. Něco jiného je, když nám tam napadají nějaké góly a na hokejky nám to vnese klid. To se nám teď ale bohužel nedaří,“ posteskne si. „Ale v Porubě jsme měli větší tlak do branky, vytvářeli jsme si lepší akce než v předcházejících zápasech. Brankář Dolejš byl sice nejlepším hráčem soupeře, ale z padesáti střel musíme vytěžit víc než jeden gól dvě minuty před koncem,“ burcuje.

V útoku chyběl nemocný centr první formace David Gilbert. „Nějaká marodka k hokeji patří, s tím se musíme vypořádat. Docela se mi líbila naše druhá lajna Doležal – Bradley – Karabáček. Měla světlé momenty, dostávala se do šancí, ale gól také nedala,“ jen pokrčí rameny.

Jak už Prospal uvedl, jeho svěřence čeká především tvrdá práce. „Každý musí přijít na trénink s tím, že se chce zlepšit. Že tam nechá srdce a dá do toho všechno. V sobotu nás čeká další zápas, tak aby se na něj co nejlépe připravil. Utkání v Porubě už je pryč. Kluci tam pracovali. Neměl jsem žádný problém s jejich přístupem a bojovností. S tím, jak se prezentovali, i když si teď možná někdo ťuká na čelo, když si to čte. Drajv a vůle po vítězství tam byly, i když se nám vyhrát nepovedlo. Samozřejmě je pak nepříjemné, když jedete na zápas přes celou republiku a pak se vracíte s prázdnou,“ připustí.

Že by produktivitu měla zvýšit nějaká nová posila, teď moc pravděpodobné není. „Od začátku jsme řekli, že šanci dostanou ti, kteří si ji vybojovali v tréninkovém kempu. Ale pořád je tady do konce ledna i možnost, že přivedeme někoho, kdo nám pomůže. Teď to byl Venca Karabáček, který určitě přinesl oživení, i když bych si od něj přál víc bodů. Ale máme další kluky, kteří by se měli v ofenzivě probudit. To nám teď chybí,“ uvědomuje si.