Kdo vás přivedl k hokeji a v kolika letech jste s ním začínal?
Bruslit jsem začal už ve třech a půl letech. Měl jsem dva starší bratry, kteří hokej hráli. Chtěl jsem se jim vyrovnat, proto jsem také začal.

Zkoušel jste i jiné sporty?
Ne. Celý život jsem chtěl být jedině hokejistou.

V osmnácti letech jste se sebral a odešel na tři roky do zámoří. Byl jste v té době draftovaný?
Ano. Draftovalo mě Toronto Maple Leafs ve třetím kole v roce 2015.

Jaká to pro vás byla zkušenost?
Byla to pro mě obrovská zkušenost a hlavně mimořádná změna. Byl jsem mladý kluk, který v osmnácti letech odešel do cizí země a neuměl anglicky. Když jsem přišel do tréninkového kempu, tak jsem měl poprvé možnost setkat se s hráči, kteří nastupují v NHL. To pro mě byla neskutečná motivace do budoucna.

Gólman Motoru Dominik Hrachovina vykukuje přes clonícího Dávida Grígera, kterého blokuje Mikuláš Hovorka. Jihočeši prohráli s Karlovými Vary 0:3, v pátek je čeká duel na Kladně.
Chyběla nám větší hladovost a víra, že se do zápasu vrátíme, konstatoval Modrý

Byl jste někdy blízko tomu, abyste si zahrál nejslavnější soutěž světa?
Tu příležitost jsem bohužel nedostal. Nezahrál jsem si ani žádné přípravné utkání v prvním týmu Toronta.

V průběhu vaší poslední sezony v zámoří jste odehrál alespoň čtyři zápasy na farmě Toronta v AHL.
Byla to sezona, kterou jsem celou strávil v nižší East Coast Hockey League a do čtyř utkání v AHL jsem naskočil jenom proto, že v týmu byla velká marodka. Mezi oběma soutěžemi je velký rozdíl a moje role nebyla moc významná. Nastupoval jsem ve čtvrté řadě a hlavně sbíral zkušenosti.

Vzdal jste definitivně svůj sen o NHL?
Není to hlavní věc, o které bych teď přemýšlel. Ale nikdy neříkej nikdy. V hlavě to pořád ještě mám, teď se však soustředím na výkony za tým, za nějž nastupuji, to znamená za Motor. Poslední čtyři roky jsem strávil v Evropě, takže už svoji budoucnost vidím přece jen tady.

Z Kanady jste odcházel do Kontinentální hokejové ligy do Dinama Riga. Bral jste ji v té době jako po NHL druhou nejlepší soutěž světa?
Nechtěl bych úplně porovnávat úroveň hokeje v KHL a v Americe. Každopádně pro mě ale byla Kontinentální hokejová liga ta nejtěžší a nejlepší soutěž, ve které jsem mohl hrát.

Matěj Toman
Víc než body mě zajímá můj herní projev, zdůrazní útočník Motoru Matěj Toman

Následoval rok ve finské lize a pak znovu sezona v KHL v Rize. Dají se obě soutěže porovnat?
Těžko se to srovnává. Ve Finsku je hokejově hodně odlišná liga, která se zaměřuje hodně na defenzivu a taktiku. Ale také jsem si to tam užil a byl jsem tam moc spokojený, protože je to krásná země.

Proč jste se poté rozhodl pro českou extraligu a Plzeň?
Zahraniční hráči většinou podepisují krátké kontrakty a nezáleželo mi zase až tak moc na tom, jestli budu hrát v České republice, v Německu nebo třeba znovu ve Finsku. Klíčové pro mě je, jako roli budu mít v týmu a co pro něj mohu udělat.

Vyhovuje vám český styl hokeje?
Už v Plzni jsem si oblíbil váš styl hokeje a českou extraligu. Také proto jsem se už loni rozhodl, že i pro další sezonu budu preferovat právě tuto soutěž.

A sedí vám i český životní styl? Je podobný tomu v Lotyšsku?
Všude, kde jsem zatím působil, to bylo trochu odlišné. Život v Česku je sice trochu jiný než v Lotyšsku, ale cítím se tady velmi dobře.

Životní úroveň je podobná jako ve vaší zemi?
Když porovnám ceny zboží, tak je to velmi podobné. Hlavně ale mohu posuzovat sportovní možnosti a těch v Lotyšsku zdaleka není tolik jako v Česku.

Hovoříte plynně anglicky. Domluvíte se v České republice v pohodě?
To je trošku problém. Mám takovou zkušenost, že lidi v Česku se stydí mluvit cizím jazykem. Dal jsem si ale závazek, že pokud tady budu hrát déle než dva roky, tak se naučím česky (úsměv).

Cestujete po světě sám, nebo máte přítelkyni?
Jsem v Česku sám.

Hodnotíte sezonu v Plzni jako povedenou z týmového i vašeho osobního hlediska?
Bylo to takové nahoru dolů. Z týmového hlediska byla sezona hodnocena kladně, protože jsme v základní části extraligy obsadili páté místo. Já osobně jsem dosáhl třiceti bodů, což bylo také celkem dobré. Samozřejmě to ale mohlo být ještě lepší. Jak moje statistiky, tak týmový výsledek.

Gólman Motoru Jan Strmeň
Mentální trenér mi hodně pomáhá, tvrdí gólman hokejistů Motoru Jan Strmeň

Proč jste v Plzni nezůstal?
Hned na začátku minulé sezony jsem dostal od Plzně nabídku na podepsání smlouvy i na další rok. Ale bylo to velmi brzy a chtěl jsem si to pořádně rozmyslet. Časem se celá situace změnila a rozhodl jsem se pro Budějovice.

Čím vás přesvědčila nabídka Motoru?
Rozhlížel jsem se, jaké jsou možnosti. Věděl jsem, jakou měl Motor uplynulou sezonu a jaká situace kolem týmu panovala. Když jsem se dověděl, jakou bych v něm měl mít roli, tak jsem kývl.

V čem je podle vás největší rozdíl mezi oběma kluby i městy?
Co se týká měst, tak mi na první pohled přišla úplně stejná. S podobným náměstím, jenom Budějovice jsou o něco menší. Mluví se tady také více anglicky, lépe se domluvím. Z hokejového hlediska je to velmi těžké říct, protože odlišností je spousta. Ta největší, která mě oproti Plzni překvapila, byla, že Budějovice mají sto tisíc obyvatel, což je zhruba polovina toho, kolik žije v Plzni, ale stadion je na zápas skoro vždycky plný. Celé město hokejem žije a spousta lidí hráče poznává. Takhle jsem to v Plzni necítil.

Je pro vás výhodou, že máte v mužstvu lotyšského spoluhráče Kristoferse Bindulise?
V hokejovém životě je vždycky výhoda, když si můžete popovídat s nějakým krajanem v mateřském jazyce. Vzhledem k tomu, že Lotyšsko je malá země a hokejistů tam není tolik, tak jsem měl velkou radost, že jsem se v Motoru s Kristofersem potkal.

Lukáš Vopelka
Hokejový cestovatel Lukáš Vopelka je rád, že může hrát zase doma v Motoru

Jak jste zatím s angažmá v Budějovicích spokojen?
Po sportovní stránce jsou naše výkony trochu jako na houpačce. Ale jsem přesvědčený, že se naše hra zlepší a stabilizuje.

Třikrát jste si zahrál na mistrovství světa, zúčastnil jste se olympijských her. Co považujete zatím za svůj největší úspěch na reprezentační úrovni?
Jednoznačně účast na olympiádě, což je vrchol pro každého sportovce. To bylo úplně nejvíc a bral jsem to jako velkou poctu, že jsem si mohl zahrát na takovém turnaji.

Jaký je váš cíl, kterého byste ještě chtěl v hokeji dosáhnout?
Dobrá otázka (úsměv). Nedávám si žádnou dlouhodobé cíle. Nemám nějak stanovené, co bych chtěl v hokeji dosáhnout. Mám spíš ty krátkodobé. Podávat co nejlepší výkony v Motoru, což mi pomůže i v další kariéře.