Máte za sebou premiérovou sezonu v KHL. Jak ji s odstupem času hodnotíte?
Sezona to byla perfektní. Ze začátku jsem se bál, že budeme prohrávat, jako tomu bylo v letech předtím. Vstup do sezony také vypadal, že to skutečně moc dobré nebude, protože jsme hráli hodně špatně. Ale nějaké body jsme urvali, v polovině října jsme uhráli pár dobrých výsledků a najednou se to změnilo.  Našli jsme optimální sestavu, zjistili jsme, v čem je naše síla, a od konce října do konce sezony jsme patřili k nejlepším týmům, co se týkalo úspěšnosti získávání bodů.

Dařilo se i vám osobně?
Měl jsem tam dobré série bez obdrženého gólu a držel jsem i slušné procento úspěšnosti zákroků. Statistiky jsem dotlačil docela vysoko. Celkově to byla z klubového hlediska podařená sezona.

Nemrzelo vás z tohoto pohledu snad až příliš hladké vyřazení hned v prvním kole play off Barysem Astana v poměru 0:4 na zápasy?
Tu sérii jsme ztratili strašně smolně. První dva zápasy u nich jsme oba prohráli v prodloužení. Dostávali jsme nešťastné góly, když se mi třeba puk odrazil do branky od spoluhráče, který padal do střely. Doma jsme prohráli dvakrát 1:2, když už jsme byli dost pod tlakem.

V seniorském věku jste ještě ani jednou nevyhrál sérii play off. Nemáte z toho už trochu psychické trauma?
Trauma určitě ne, i když mě to samozřejmě trochu mrzí. Na druhou stranu jsem zatím vždycky šel do play off s týmem, pro který už byl úspěch samotný postup do vyřazovacích bojů. V žádné sérii jsme nebyli favoritem. Ale je jasné, že bych se chtěl v play off už podívat také někam dál.

V reprezentaci se vám letos tolik nevedlo. Na olympiádě v Soči jste naskočil jako gólman číslo jedna, ale turnaj pro vás skončil hned na začátku druhé třetiny úvodního duelu se Švédy. Podobné to bylo i na mistrovství světa, kde jste v podobném duchu odchytal jediný utkání s Kanadou.
Na obou turnajích jsem toho skutečně moc neodchytal a abych řekl pravdu, tak nevím, co si o tom mám myslet. Dvakrát jsem tam vlezl a pokaždé jsem dostal góly, se kterými toho ani nešlo moc dělat. Zase jsem tak mazal pryč a do branky jsem se už pak nepodíval. Byly to turnaje, na které asi hodně rychle zapomenu. Tam nemám na co vzpomínat.

Přestože jste si tam skoro nezachytal, vážíte si účasti na olympiádě, kde startovali nejlepší hokejisté planety?
Samozřejmě mě mrzelo, že jsem skoro nechytal. Doufal jsem, že by to pro mě mohlo dopadnout lépe. Kdybych něco podělal a věděl jsem, že jsem něco mohl udělat lépe, tak bych si to vyčítal. Ale opravdu jsem tam vlezl a za chvilku jsem šel zase zpátky, aniž bych pořádně věděl, co se stalo. Dívám se jenom dopředu.

Podobné to bylo s mistrovstvím světa, na které jste absolvoval  téměř dvouměsíční přípravu, ale pak si na šampionátu skoro nezachytal.
Takhle se to nedá brát. Přípravný kemp je od toho, aby si tam člověk vybojoval co nejlepší pozici v týmu. Pro mě nakonec mistrovství světa dopadlo úplně stejně jako olympiáda. Když jsem si mohl v zápase říct o nějakou lepší pozici v týmu, protože do té doby se nám tolik nedařilo. Zase mi tam ale napadaly góly a pro mě bylo po turnaji.

Dopřál jste si po náročné sezoně dovolenou?
Dovolená ještě nebyla. Ta bude až příští týden a moc se na ni těším. Kvůli olympiádě byla sezona šíleně dlouhá a po ní jsem měl ještě spoustu zařizování. Teď už jsme zase na ledě, i když jsme vlastně před čtyřmi týdny ještě hráli. Letos bylo volno opravdu hodně krátké.

Trénujete na ledě s Motorem. Líbí se vám tato novinka, kterou červnový led stále ještě je?
Ano. Především bych chtěl klukům z Motoru poděkovat, že mi to umožnili.V červnu se na led nikdy nechodilo, ale současným trendem je, že k tomu přistupuje více klubů.  Vůbec to není špatné. Já osobně mám vždycky v létě problémy se začátkem přípravy na ledě. Bývám bolavý a trvá mi opravdu hodně dlouho, než najdu tu svou pohodu. Tohle je věc, která mi pomůže. Dobře potrénuji a přechod na led na konci července pro mě nebude tak těžký.

Narazil jste v kabině Motoru na hodně neznámých tváří?
Dva roky jsem tady nebyl a neznám hlavně kluky, kteří přišli z juniorky. Na druhou stranu je naše hokejová republika tak malá, že i když jsem se spoustou kluků nehrál, tak je znám podle vidění nebo jmen. A oni zase znají mě. Starší kluky znám všechny, jenom ty mladé jsem většinou nikdy neviděl.

Smlouvu v Jekatěrinburgu máte ještě na rok?
Ano. Vedení klubu už mi nabízelo její prodloužení. Vzal jsem si ale čas na rozmyšlenou. Uvidíme, až jaká bude další sezona. Hrozně se mi tam líbí, Jekatěrinburg je krásné město a v klubu jsem také spokojen. Nechtěl bych se ale upsat týmu, který bude spokojen jenom s tím, že postoupí do play off. Rád bych si vyřazovací boje zahrál také někde dál. Na druhou stranu jsem vůbec rád, že v KHL mohu být, protože konkurence je obrovská. Budu rád, když tam vydržím co nejdéle.

Kdy vám v Rusku začíná klubová příprava?
Ve druhé polovině července nám začíná tréninkový kemp v Jekatěrinburgu.