„Ve státech s rozvinutějším automobilovým průmyslem, ve kterém se vyrábí i automobily vyšší či nejvyšší kategorie, bývá obvyklé, že hlava státu jezdí ve voze domácí výroby. U nás tomu tak bylo v meziválečném období,“ konstatoval kurátor automobilové sbírky Národního technického muzea Petr Kožíšek.

Audience u Tomáše Garriguea Masaryka
Masaryk hrál v závěru své funkce o čas: Slábl, měl problémy s pojmy i chůzí

Za více než sto let se na Pražském hradě vystřídala celá řada služebních prezidentských vozů. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, stejně tak jeho nástupce Edvard Beneš, upřednostňovali auta domácí výroby. Masaryk užíval krátkou dobu po vzniku samostatného Československa vůz Laurin & Klement. Už na jaře roku 1919 ale změnil „stáj“ a na cesty jezdil auty značky Praga Grand.

V roce 1926 došlo k další výměně. Tentokráte se jednalo o „uzavřenou“ Škodu Hispano-Suiza. V závěru své politické kariéry, než v roce 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů, sloužilo na Pražském hradě auto Tatra 80. Tu využíval následně i Edvard Beneš. Ten ještě před cestou do exilu do Velké Británie jezdil kabrioletem Praga Golden.

Tatra 80.Tatra 80.Zdroj: Shutterstock

Premiérově se služební automobil hlavy státu s místem výroby mimo Československo objevil za druhé světové války. „Jednalo se o Mercedes-Benz 770. V létě 1942 ho dostal ke svým sedmdesátinám protektorátní prezident Emil Hácha od Adolfa Hitlera.

Prezident Beneš měl za války v exilu k dispozici soukromý kabriolet Aero 50 HP a dva služební vozy Daimler anglické výroby. Když se v roce 1945 vrátil, byl na Hradě použitelný jen jeho předválečný kabriolet Praga Golden, proto se v Anglii koupil „malý“ Daimler 24, který byl ještě předválečné výroby a současně se objednal nový „velký“ Daimler D36,“ popsal Kožíšek.

Pancíř a sovětské vozy

Nové auto si však prezident Beneš příliš neužil. Do tehdejšího Československa totiž dorazilo v roce 1947, rok poté kvůli komunistickému puči prezident abdikoval a za pár měsíců zemřel. Pohodlný vůz zpočátku sloužil Klementu Gottwaldovi. Nicméně kvůli „špatnému“ západnímu původu vozidla jej vyměnil za sovětskou limuzínu ZIS 110 a speciál Škoda VOS (vládní osobní speciál). Ten se oproti předchozím lišil.

Gustáv Husák s tehdejším československým prezidentem Ludvíkem Svobodou v roce 1969 v Banské Bystrici při 25. výročí Slovenského národního povstání
Největší tajemství Gustáva Husáka: První ženu mu odvedl herec

„Prezidenti Masaryk ani Beneš v žádném pancéřovaném autě nejezdili. Soudruzi se však najednou rozhodli, že musí jezdit v pancéřovaném autě, báli se,“ nechal se slyšet ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek. Celkově bylo v tehdejším Československu vyrobeno lehce přes sto kusů a určené byly primárně pro vysoké komunistické představitele nejen v Československu ale i v zahraničí. Unikátní limuzínu je možné vidět pouze v muzeu ve Vysokém Mýtě nebo v mladoboleslavském Škoda Muzeum.

Sovětské vozy byly od poloviny padesátých let minulého století nedílnou součástí flotily Pražského hradu pro služební cesty hlavy státu. Jednalo se především o značky ZiM, později GAZ Čajka a ZIL. Automobilovou „stáj“ doplňovaly vozy Tatra 603, později Tatra 613.

Prezident Československé socialistické republiky Gustáv Husák v Prešově na křižovatce ulic Hlavná, Levočská, Sabinovská a Duklianská, 6. října 1984Prezident Československé socialistické republiky Gustáv Husák v limuzíně ruské výroby v Prešově na křižovatce ulic Hlavná, Levočská, Sabinovská a Duklianská, 6. října 1984Zdroj: Wikimedia Commons, Ing. Mgr. Jozef Kotulič, CC BY-SA 4.0

Postupně ke Škodě

Po zvolení československým prezidentem a změně režimu v roce 1989 odmítl Václav Havel zdědit po Gustavu Husákovi limuzínu ZIL či černé nablýskané Tatry. Připomínaly mu temné socialistické časy. Chvíli proto jezdil Renaultem 21 TS, jenž dostal od portugalského prezidenta Maria Soareze. 

V březnu 1990 automobil francouzského původu vyměnil za limuzínu německé automobilky BMW sedmičkové řady (nejprve typ 735i, o rok později 750i). Co by první prezident samostatné České republiky zařadil do flotily služebních vozů v roce 1993 Mercedes-Benz 600 SEL.

Prezident Václav Havel při tradičním novoročním projevu, který byl odvysílán 1. ledna 2002.
Jedenáct prezidentů: Od tatíčka Masaryka ke kontroverznímu Zemanovi

V roce 2001, kdy na tuzemský trh vtrhla novodobá Škoda Superb a Václavu Havlovi zbývaly dva roky do konce funkčního období, se začalo mluvit o zavedení českého vozu do prezidentské flotily. Nakonec k tomu nedošlo. Prezident Václav Klaus měl jiné představy. „Prezident Václav Klaus jezdil vozy Audi A8, které preferoval i po tom, kdy mu byl v roce 2003 předán výrobcem do užívání automobil Škoda Superb. Vozy Škoda Superb jezdil a jezdí až současný prezident Miloš Zeman,“ dodal Kožíšek.

Škoda Superb prezidenta Miloše Zemana.Škoda Superb prezidenta Miloše Zemana.Zdroj: Profimedia

Národní technické muzeum má cenný soubor automobilů užívaných prezidenty Československa a České republiky. Nejde jen o vozy Hradní, ale i o automobily z majetku jiných státních institucí, které prezidenti užívali příležitostně – například kabriolety z majetku ministerstva obrany, užívané ke státním ceremoniím. Jen menší část z nich je vystavena ve stálé expozici muzea – třeba landaulet Tatra 80 prezidenta Masaryka. „Všechny tyto automobily by byly schopné provozu, muzeum je však neprovozuje. Tato kolekce je doplňována již jen automobily, které jsou na Hradě vyřazovány z provozu. Jsou vozy, které v této řadě chybí, ale ty se bohužel fyzicky nedochovaly,“ říká kurátor automobilové sbírky Národního technického muzea Petr Kožíšek.