V Chrobolech a jejich okolí se využívání elektrického osvětlení rozšířilo až po Druhé světové válce. V domácnostech, hospodářských budovách a stájích se svítilo loučemi či petrolejovými lampami, mlýny a pily si vyráběly elektrický proud jen pro vlastní potřebu. Právě kvůli využívání jednoduchého osvětlení nebyly velké požáry výjimkou a jeden z nich, v roce 1886, dal přímý podnět k založení sboru.

Hlasovat můžete na internetové adrese https://www.denik.cz/hasici/

Jeho zakládající shromáždění se sešlo na začátku ledna 1888, ještě toho roku byla zakoupena ruční stříkačka s koňským potahem a příslušenstvím od firmy Čermák z Teplic. Její cena se vyšplhala na šest set dvacet zlatých. O rok později začala stavba požární zbrojnice, tento rok také dobrovolný hasičský sbor poprvé zasahoval v osadě Leptač, nutno říci, že s úspěchem. Již v této době místní hasiči založili dorostenecký hasičský sbor, který byl součástí sboru a připravoval chlapce od dvanácti do šestnácti let na jejich pozdější činnost.

„V tomto prvním období sboru bylo pořád kolem padesáti členů. Vysoké postavení měl sbor i ve společenském životě obce, připravoval masopustní hasičský ples a měl i svou vlastní kapelu, která byla u místních velice oblíbená,“ přiblížil historii sboru chrobolský starosta Oldřich Valouch.

V roce 1928 se slavilo čtyřicetileté založení sboru a při této příležitosti byla vysvěcena nová stříkačka. Ta byla sice stále ještě tažena koňmi, byla však již motorová.

Poklidný chod i v Chrobolech samozřejmě narušily období světových válek, místního hasičského sboru se ale nejvíce dotkl následný odsun německého obyvatelstva, který se datuje do roku 1946.

„Neví se přesně, zda byla činnost sboru přerušena. Většina obyvatel byla totiž až do tohoto roku německá. Oblast se potom začala dosidlovat lidmi ze všech koutů republiky. Tito noví obyvatelé od Němců přebírali majetek a přebrali také hasičský sbor,“ vysvětloval starosta obce Valouch poválečnou situaci. Podle jeho slov byly tradice přetrhány, komunistický režim totiž dřívější kulturu připisoval německému obyvatelstvu a nechtěl dovolit její pokračování. Klesl také počet členů, v roce 1947 jich bylo jen dvacet čtyři. Postupně se ale sbor rozrůstal a ve společenském životě obce si vydobyl své původní postavení. Na kulturní tradice předešlého sboru ale navázat nedokázal, přesto se každoročně účastnil okrskových soutěží a vedle družstva dorostenců se pyšnil i družstvem žen.

Novou hasičskou zbrojnici a klubovnu získal sbor v roce 1997, kdy byl přestavěn dům s číslem popisným 22.

V současné době má sbor 54 členů včetně družstva dorostenců, které vede Jan Krejčí. „Trénují zhruba za čtrnáct dní a připravují se na soutěže, musím ale říci, že situace není uspokojivá. Prvotní porevoluční nadšení opadlo, bývalo to mnohem lepší,“ konstatoval starosta obce Valouch s tím, že se snaží hasičům vycházet co nejvíce vstříc při vzájemné komunikaci. Obec je také zřizovatelem zásahové jednotky, jejímž velitelem je Petr Šíma a která má pět členů.

„Mívali jsme i družstvo žen, i dětí bylo spousta, a všichni měli o takovou činnost zájem. V letošní roce bychom chtěli stanovit nová pravidla, situace by se měla zlepšit. Chybí nám tahoun, který by šel příkladem,“ myslí si Valouch.

Kozův hasičský počin

Současný starosta obce Chroboly Oldřich Valouch je dobrovolným hasičem již přes třicet let. Velké požáry si pamatuje z mládí, kdy v obci vyhořela márnice sousedící s kostelem. Další velký zásah pamatuje také ze Záhoří, kde hořela slepičárna.

Aktivně se ale účastnil zásahu v obci, když chytil před lety stoh slámy. Při vyprávění příběhu se smál. Místní hasiči měli v době zásahu totiž podle jeho slov špatné vybavení a kvůli poškozeným hadicím jim z nich voda na místo požáru nedostříkla. Proto místní hasiči jezdili jen pro vodu sboru profesionálních hasičů z Prachatic. Stoh slámy shořel, požár se ale naštěstí nikam nerozšířil.

Radek Štěpánek