Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs
Vědci z výzkumného týmu národních parků Šumava a Bavorský les představili výsledky výzkumného projektu rysa ostrovida a srnce obecného.
Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs
Vědci z výzkumného týmu národních parků Šumava a Bavorský les představili výsledky výzkumného projektu rysa ostrovida a srnce obecného.
Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs
V terénu se nevyužívala jen moderní sofistikovaná technika. K získání genetického materiálu posloužily dobře i tyto sloupky opatřené drátěným kartáčem, na kterém při drbání zanechávaly rysi část chlupů.
Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs
Snímky z fotopastí pomáhaly identifikovat jednotlivá zvířata.
Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs
K telemetrickému sledování jednotlivých zvířat, kterým byly nasazeny sledovací GBS obojky, sloužila i další technika. "V terénu bylo možné po přeladění frekvence sledovat i několik zvířat," říká členka týmu Elisa Belotti.
Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs
takových GPS obojků nasadili vědci pro sledování celkem jedenácti rysům. Podle zoologa Správy NP a CHKO Šumava Luďka Bufky (na snímku) se v dalších letech telemetrické sledování využívat nebude.
Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs
Aby nebyl rys odsouzen k doživotnímu nošení GPS obojku, nebo nebylo třeba jej odchytit a obojek sejmout, má obojek tak zvanou rozpadávací zónu. Jeho část se postupem času sama rozpadne a obojek sám odpadne.
Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs
Ke své práci využíval vědecký tým celou řadu pomůcek a přístrojů. Kromě obojků a telemetrického zařízení to byla i souprava pro odběr stěrů ke genetickému zkoumání, ale také roztok, kterým lákali rysi k drbátkům, kde pak zvířata zanechala srst.
Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs
Snímky pořízené fotopastí.
Zdroj: Poskytla Správa NP a CHKO Šumava
Snímky pořízené fotopastí.
Zdroj: Poskytla Správa NP a CHKO Šumava